Do pěti let bude dostupné mateřské mléko ze zkumavky, tvrdí firma financovaná Billem Gatesem

Mateřské mléko vyráběné v laboratoři by mohlo být na trhu do pěti let, slibují výzkumníci. Pracuje na tom společnost podporovaná finančně Billem Gatesem.

Společnost BIOMILQ se snaží vytvořit buňky, které by mohly vyrábět lidské mateřské mléko podobným způsobem, jakým některé společnosti vytvářejí laboratorně pěstované maso. Pro CNN Business to popsala spoluzakladatelka společnosti Leila Stricklandová.

Stricklandová přišla s tímto nápadem poté, co měla problémy s kojením svého prvního dítěte a pak zjistila, kolik dalších matek se potýká se stejným problémem. Náhražek mléka sice existuje spousta a vyrábějí se celé desítky let, ale žádná neposkytuje zcela plnohodnotnou náhradu přirozeného kojení.

Startup se sídlem v Severní Karolíně získal investici ve výši 3,5 milionu dolarů od fondu Breakthrough Energy Ventures, který založil Bill Gates, už v červnu 2020. Tento fond kromě Gatese podporují i další technologičtí vizionáři, mezi členy správní rady Breakthrough Energy patří generální ředitel Amazonu Jeff Bezos, Mark Zuckerberg z Facebooku a zakladatel Virgin Richard Branson.

Kojení ze zkumavky

Oblíbené náhrady mateřského mléka, jako jsou třeba výrobky značek Sunar (zkratka slov Sušena Národní), Hipp nebo Nutrilon, obsahují zejména mléčný tuk, který malé děti nutně potřebují ke zdravému rozvoji. Bývají doplňované i nejrůznějšími látkami, které napodobují vlastnosti mateřského mléka, ale složení toho „přírodního“ je natolik složité, že zcela ho zatím okopírovat nejde.

Například podle americké Mayo Clinic umělá kojenecká výživa neposkytuje stejné prvky posilující imunitu jako mateřské mléko, které může poskytnout pouze lidské tělo, a zároveň uvádí, že mateřské mléko je snadněji stravitelné.

A právě to chce BIOMILQ vyřešit. Pracuje na výrobě umělého lidského mléka, které bude mít plně vlastnosti toho přirozeného. Ve vývoji využívá lidskou prsní tkáň a mléko darované místními ženami. Výzkum a vývoj je ale náročný, platí pro něj podobná pravidla i problémy jako pro výrobu umělého masa. V laboratorních podmínkách není tak velký problém vytvořit miniaturní množství mateřského mléka, ale problém je dostat vše do podoby, kdy by se dalo vyrábět v průmyslovém množství. A navíc tak, aby se to vyplatilo. 

Společnost BIOMILQ bude muset samozřejmě získat schválení regulačních orgánů, které prokáže, že jejich výrobek je pro kojence bezpečný a přínosný. Podle Stricklandové by tato náhražka měla poskytovat dětem výživu, jejíž profil je bližší lidskému mléku ve srovnání s kojeneckou výživou založenou na kravském mléce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 28 mminutami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 2 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 13 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...