Do pěti let bude dostupné mateřské mléko ze zkumavky, tvrdí firma financovaná Billem Gatesem

Mateřské mléko vyráběné v laboratoři by mohlo být na trhu do pěti let, slibují výzkumníci. Pracuje na tom společnost podporovaná finančně Billem Gatesem.

Společnost BIOMILQ se snaží vytvořit buňky, které by mohly vyrábět lidské mateřské mléko podobným způsobem, jakým některé společnosti vytvářejí laboratorně pěstované maso. Pro CNN Business to popsala spoluzakladatelka společnosti Leila Stricklandová.

Stricklandová přišla s tímto nápadem poté, co měla problémy s kojením svého prvního dítěte a pak zjistila, kolik dalších matek se potýká se stejným problémem. Náhražek mléka sice existuje spousta a vyrábějí se celé desítky let, ale žádná neposkytuje zcela plnohodnotnou náhradu přirozeného kojení.

Startup se sídlem v Severní Karolíně získal investici ve výši 3,5 milionu dolarů od fondu Breakthrough Energy Ventures, který založil Bill Gates, už v červnu 2020. Tento fond kromě Gatese podporují i další technologičtí vizionáři, mezi členy správní rady Breakthrough Energy patří generální ředitel Amazonu Jeff Bezos, Mark Zuckerberg z Facebooku a zakladatel Virgin Richard Branson.

Kojení ze zkumavky

Oblíbené náhrady mateřského mléka, jako jsou třeba výrobky značek Sunar (zkratka slov Sušena Národní), Hipp nebo Nutrilon, obsahují zejména mléčný tuk, který malé děti nutně potřebují ke zdravému rozvoji. Bývají doplňované i nejrůznějšími látkami, které napodobují vlastnosti mateřského mléka, ale složení toho „přírodního“ je natolik složité, že zcela ho zatím okopírovat nejde.

Například podle americké Mayo Clinic umělá kojenecká výživa neposkytuje stejné prvky posilující imunitu jako mateřské mléko, které může poskytnout pouze lidské tělo, a zároveň uvádí, že mateřské mléko je snadněji stravitelné.

A právě to chce BIOMILQ vyřešit. Pracuje na výrobě umělého lidského mléka, které bude mít plně vlastnosti toho přirozeného. Ve vývoji využívá lidskou prsní tkáň a mléko darované místními ženami. Výzkum a vývoj je ale náročný, platí pro něj podobná pravidla i problémy jako pro výrobu umělého masa. V laboratorních podmínkách není tak velký problém vytvořit miniaturní množství mateřského mléka, ale problém je dostat vše do podoby, kdy by se dalo vyrábět v průmyslovém množství. A navíc tak, aby se to vyplatilo. 

Společnost BIOMILQ bude muset samozřejmě získat schválení regulačních orgánů, které prokáže, že jejich výrobek je pro kojence bezpečný a přínosný. Podle Stricklandové by tato náhražka měla poskytovat dětem výživu, jejíž profil je bližší lidskému mléku ve srovnání s kojeneckou výživou založenou na kravském mléce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.