Vědci vypěstovali maso. Nová metoda umožní vybrat si, kolik tuku bude umělý steak obsahovat

Vědci z kanadské McMaster University vymysleli nový způsob, jak uměle vypěstovat maso, které podle nich chutí i strukturou věrně připomíná to tradiční. O svém produktu informovali v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Dva vědci Ravi Selvaganapathy a Alireza Shahin-Shamsabadi vymysleli způsob, jak získat maso skládáním tenkých vrstev svalových a tukových buněk, které vypěstovali v laboratoři. Jedná se o podobnou techniku, která se používá k pěstování tkáně pro lidské transplantace. 

Během procesu se listy živých buněk o tloušťce papíru nejprve vypěstují. Poté, ještě než se odloupnou, je vědci koncentrují na takzvaných růstových deskách. Listy se následně přirozeně navzájem spojí. 

Vrstvy mohou být naskládány do pevného kusu jakékoli tloušťky a poté upraveny tak, aby obsahovaly různé množství tuku i barvu jakéhokoli typu masa. To je podle jeho tvůrců výhoda oproti jiným způsobům, které se pro výrobu umělého masa zkoušejí.

„Spotřebitelé si budou moct koupit maso s jakýmkoli procentem tuku, které mají rádi – stejně jako u mléka,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Selvaganapathy.

Původně myší buňky

Dvojice výzkumníků si nejprve postup vyzkoušela na dostupných myších buňkách. Protože však toto hlodavčí maso jíst nechtěli, proces zopakovali s buňkami od králíka. Vzniklý produkt pak uvařili a ochutnali. „Bylo to prostě jako maso,“ uvedl Selvaganapathy.

Podle něj neexistuje důvod pochybovat, že by stejná technologie nemohla fungovat i u kuřecích, hovězích či vepřových buněk.  

„Produkce masa není v současnosti udržitelná,“ domnívá se Selvaganapathy. Podle něj je proto potřeba uplatňovat alternativní způsoby výroby tohoto typu produktu. Produkce masa bez chovu živých zvířat by byla nejenom šetrnější k přírodě, ale také například hygieničtější, tvrdí expert. Například by pak nehrozilo přenášení nemocí ve stádech a hejnech. Vědci už založili start-up, aby mohli svůj výrobek prodávat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 10 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 15 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 15 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...