Vědci vypěstovali maso. Nová metoda umožní vybrat si, kolik tuku bude umělý steak obsahovat

Vědci z kanadské McMaster University vymysleli nový způsob, jak uměle vypěstovat maso, které podle nich chutí i strukturou věrně připomíná to tradiční. O svém produktu informovali v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Dva vědci Ravi Selvaganapathy a Alireza Shahin-Shamsabadi vymysleli způsob, jak získat maso skládáním tenkých vrstev svalových a tukových buněk, které vypěstovali v laboratoři. Jedná se o podobnou techniku, která se používá k pěstování tkáně pro lidské transplantace. 

Během procesu se listy živých buněk o tloušťce papíru nejprve vypěstují. Poté, ještě než se odloupnou, je vědci koncentrují na takzvaných růstových deskách. Listy se následně přirozeně navzájem spojí. 

Vrstvy mohou být naskládány do pevného kusu jakékoli tloušťky a poté upraveny tak, aby obsahovaly různé množství tuku i barvu jakéhokoli typu masa. To je podle jeho tvůrců výhoda oproti jiným způsobům, které se pro výrobu umělého masa zkoušejí.

„Spotřebitelé si budou moct koupit maso s jakýmkoli procentem tuku, které mají rádi – stejně jako u mléka,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Selvaganapathy.

Původně myší buňky

Dvojice výzkumníků si nejprve postup vyzkoušela na dostupných myších buňkách. Protože však toto hlodavčí maso jíst nechtěli, proces zopakovali s buňkami od králíka. Vzniklý produkt pak uvařili a ochutnali. „Bylo to prostě jako maso,“ uvedl Selvaganapathy.

Podle něj neexistuje důvod pochybovat, že by stejná technologie nemohla fungovat i u kuřecích, hovězích či vepřových buněk.  

„Produkce masa není v současnosti udržitelná,“ domnívá se Selvaganapathy. Podle něj je proto potřeba uplatňovat alternativní způsoby výroby tohoto typu produktu. Produkce masa bez chovu živých zvířat by byla nejenom šetrnější k přírodě, ale také například hygieničtější, tvrdí expert. Například by pak nehrozilo přenášení nemocí ve stádech a hejnech. Vědci už založili start-up, aby mohli svůj výrobek prodávat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.