Vědci vypěstovali maso. Nová metoda umožní vybrat si, kolik tuku bude umělý steak obsahovat

Vědci z kanadské McMaster University vymysleli nový způsob, jak uměle vypěstovat maso, které podle nich chutí i strukturou věrně připomíná to tradiční. O svém produktu informovali v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Dva vědci Ravi Selvaganapathy a Alireza Shahin-Shamsabadi vymysleli způsob, jak získat maso skládáním tenkých vrstev svalových a tukových buněk, které vypěstovali v laboratoři. Jedná se o podobnou techniku, která se používá k pěstování tkáně pro lidské transplantace. 

Během procesu se listy živých buněk o tloušťce papíru nejprve vypěstují. Poté, ještě než se odloupnou, je vědci koncentrují na takzvaných růstových deskách. Listy se následně přirozeně navzájem spojí. 

Vrstvy mohou být naskládány do pevného kusu jakékoli tloušťky a poté upraveny tak, aby obsahovaly různé množství tuku i barvu jakéhokoli typu masa. To je podle jeho tvůrců výhoda oproti jiným způsobům, které se pro výrobu umělého masa zkoušejí.

„Spotřebitelé si budou moct koupit maso s jakýmkoli procentem tuku, které mají rádi – stejně jako u mléka,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Selvaganapathy.

Původně myší buňky

Dvojice výzkumníků si nejprve postup vyzkoušela na dostupných myších buňkách. Protože však toto hlodavčí maso jíst nechtěli, proces zopakovali s buňkami od králíka. Vzniklý produkt pak uvařili a ochutnali. „Bylo to prostě jako maso,“ uvedl Selvaganapathy.

Podle něj neexistuje důvod pochybovat, že by stejná technologie nemohla fungovat i u kuřecích, hovězích či vepřových buněk.  

„Produkce masa není v současnosti udržitelná,“ domnívá se Selvaganapathy. Podle něj je proto potřeba uplatňovat alternativní způsoby výroby tohoto typu produktu. Produkce masa bez chovu živých zvířat by byla nejenom šetrnější k přírodě, ale také například hygieničtější, tvrdí expert. Například by pak nehrozilo přenášení nemocí ve stádech a hejnech. Vědci už založili start-up, aby mohli svůj výrobek prodávat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 6 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 10 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 12 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
včera v 19:00

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...