Singapur jako první povolil prodej umělého kuřecího masa. Nugetky jsou vyrobené v bioreaktoru

Singapur udělil sanfranciskému start-upu Eat Just Inc. souhlas k prodeji jeho laboratorně vypěstovaných kuřat. Tento městský stát se tak stal první zemí světa, která povolila prodej uměle vyrobeného masa.

Výrobek, který byl laboratorně a průmyslově vytvořený z kultivovaných kuřecích buněk, byl schválen jako přísada do kuřecích nugetů po schválení Singapurskou potravinovou agenturou (SFA).

Zpočátku budou kuřecí nugety z laboratorně vypěstovaného masa k dostání jen v jediné singapurské restauraci, pokud se tam ale ujmou, pak výrobce plánuje rozsáhlou expanzi do dalších jídelen a maloobchodů v zemi, uvedl pro CNN Business Josh Tetrick, spoluzakladatel a výkonný ředitel Eat Just. Podle něj bude cena za toto umělé maso stejná jako za dražší kuřata, například z bio-chovů.

„Jedli jsme maso po mnoho set, mnoho tisíc let. Ale pořád jsme k tomu potřebovali zabít to zvíře – až doteď,“ řekl Tetrick.

Kultivované maso se vyrábí v takzvaném bioreaktoru. Jedná se o přístroj, ve kterém probíhá biologická reakce za přítomnosti aminokyselin, cukrů a soli. Výsledné nugetky mají 70 procent obsahu tohoto „masa“, zbytek tvoří proteiny získané z fazolí mungo. Podle společnosti mají vysoký obsah bílkovin a jsou bohatým zdrojem minerálů. Chce je prodávat pod značkou GOOD Meat.

Vzhledem k tomu, že zatím má společnost výrobní kapacity jen v Singapuru a severní Kalifornii, může nugetky prodávat pouze v Singapuru, ale doufá, že rozšíří prodej i do USA a západní Evropy. Kromě umělého kuřecího by ráda svou nabídku už v blízké budoucnosti obohatila také o umělé hovězí, jež vzniká podobný způsobem.

Společnost Eat Just již nyní vyrábí řadu produktů, které nejsou živočišného původu. Nejoblíbenější jsou vegetariánská vejce Just Egg, vyrobená z fazolí mungo a veganské majonézy.

Lidé chtějí maso – ale ne ze zvířat

Trend k nahrazování masa, který je patrný zejména v Evropě a Spojených státech, se projevuje už i v Asii. Navzdory globálnímu ekonomickému chaosu vyvolanému pandemií koronaviru si jiný startup se stejným zaměřením, společnost Impossible Foods, dokázal zajistit zhruba půl miliardy dolarů. Investice pocházely převážně od investorů z Asie.

Kalifornská společnost Beyond Meat zase minulý měsíc představila bezmasé „vepřové“ na budoucí prodej v Číně.

Evropská cesta

Celá myšlenka masa vyrobeného z živočišných proteinů, kvůli němuž ale nebudou muset umírat zvířata, vznikla v Evropě, kde také probíhá velmi intenzivní výzkum této technologie. V současné době už není problém takové maso vypěstované jen z buněk vytvořit, dokonce má již i správnou strukturu i chuť, nejsložitější je vymyslet a financovat infrastrukturu, která by umožnila vyrábět v dostatečném množství.

Hlavním motivem výroby masa bez zvířat je jednak etika, ale současně i ekonomika. Globální spotřeba masa stoupla od 60. let dvacátého století do současnosti čtyřnásobně. Pokud se světová populace během dalších pětatřiceti let zvětší ze současných sedmi miliard na deset miliard, bude světový strávník potřebovat o 70 procent více masa než nyní.

Nahrávám video

Analytici upozorňují, že dnešními metodami chovu zvířat nebude možné tyto stále stoupající potřeby lidstva pokrýt. Chov zvířat totiž vyžaduje velké množství krajiny a zvířata také potřebují ohromná kvanta vody (jedinou cestou, jak zvyšovat produkci masa, je kácení pralesů, kde se pak chová dobytek), což samozřejmě není dlouhodobě udržitelné.

Souběžně s tím stále přibývá etických námitek proti tomu, jak takové velkochovy vypadají, a řada ekologů a environmentalistů volá po omezení spotřeby masa. Existují studie, které tvrdí, že by stačilo, aby obyvatelé USA přestali jíst maso a změny klimatu by se zcela zastavily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled