Singapur jako první povolil prodej umělého kuřecího masa. Nugetky jsou vyrobené v bioreaktoru

Singapur udělil sanfranciskému start-upu Eat Just Inc. souhlas k prodeji jeho laboratorně vypěstovaných kuřat. Tento městský stát se tak stal první zemí světa, která povolila prodej uměle vyrobeného masa.

Výrobek, který byl laboratorně a průmyslově vytvořený z kultivovaných kuřecích buněk, byl schválen jako přísada do kuřecích nugetů po schválení Singapurskou potravinovou agenturou (SFA).

Zpočátku budou kuřecí nugety z laboratorně vypěstovaného masa k dostání jen v jediné singapurské restauraci, pokud se tam ale ujmou, pak výrobce plánuje rozsáhlou expanzi do dalších jídelen a maloobchodů v zemi, uvedl pro CNN Business Josh Tetrick, spoluzakladatel a výkonný ředitel Eat Just. Podle něj bude cena za toto umělé maso stejná jako za dražší kuřata, například z bio-chovů.

„Jedli jsme maso po mnoho set, mnoho tisíc let. Ale pořád jsme k tomu potřebovali zabít to zvíře – až doteď,“ řekl Tetrick.

Kultivované maso se vyrábí v takzvaném bioreaktoru. Jedná se o přístroj, ve kterém probíhá biologická reakce za přítomnosti aminokyselin, cukrů a soli. Výsledné nugetky mají 70 procent obsahu tohoto „masa“, zbytek tvoří proteiny získané z fazolí mungo. Podle společnosti mají vysoký obsah bílkovin a jsou bohatým zdrojem minerálů. Chce je prodávat pod značkou GOOD Meat.

Vzhledem k tomu, že zatím má společnost výrobní kapacity jen v Singapuru a severní Kalifornii, může nugetky prodávat pouze v Singapuru, ale doufá, že rozšíří prodej i do USA a západní Evropy. Kromě umělého kuřecího by ráda svou nabídku už v blízké budoucnosti obohatila také o umělé hovězí, jež vzniká podobný způsobem.

Společnost Eat Just již nyní vyrábí řadu produktů, které nejsou živočišného původu. Nejoblíbenější jsou vegetariánská vejce Just Egg, vyrobená z fazolí mungo a veganské majonézy.

Lidé chtějí maso – ale ne ze zvířat

Trend k nahrazování masa, který je patrný zejména v Evropě a Spojených státech, se projevuje už i v Asii. Navzdory globálnímu ekonomickému chaosu vyvolanému pandemií koronaviru si jiný startup se stejným zaměřením, společnost Impossible Foods, dokázal zajistit zhruba půl miliardy dolarů. Investice pocházely převážně od investorů z Asie.

Kalifornská společnost Beyond Meat zase minulý měsíc představila bezmasé „vepřové“ na budoucí prodej v Číně.

Evropská cesta

Celá myšlenka masa vyrobeného z živočišných proteinů, kvůli němuž ale nebudou muset umírat zvířata, vznikla v Evropě, kde také probíhá velmi intenzivní výzkum této technologie. V současné době už není problém takové maso vypěstované jen z buněk vytvořit, dokonce má již i správnou strukturu i chuť, nejsložitější je vymyslet a financovat infrastrukturu, která by umožnila vyrábět v dostatečném množství.

Hlavním motivem výroby masa bez zvířat je jednak etika, ale současně i ekonomika. Globální spotřeba masa stoupla od 60. let dvacátého století do současnosti čtyřnásobně. Pokud se světová populace během dalších pětatřiceti let zvětší ze současných sedmi miliard na deset miliard, bude světový strávník potřebovat o 70 procent více masa než nyní.

Nahrávám video
Mark Posta a umělé hamburgery
Zdroj: ČT24

Analytici upozorňují, že dnešními metodami chovu zvířat nebude možné tyto stále stoupající potřeby lidstva pokrýt. Chov zvířat totiž vyžaduje velké množství krajiny a zvířata také potřebují ohromná kvanta vody (jedinou cestou, jak zvyšovat produkci masa, je kácení pralesů, kde se pak chová dobytek), což samozřejmě není dlouhodobě udržitelné.

Souběžně s tím stále přibývá etických námitek proti tomu, jak takové velkochovy vypadají, a řada ekologů a environmentalistů volá po omezení spotřeby masa. Existují studie, které tvrdí, že by stačilo, aby obyvatelé USA přestali jíst maso a změny klimatu by se zcela zastavily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 2 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 19 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
včera v 11:57

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
včera v 11:16

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
včera v 11:02

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...