Singapur jako první povolil prodej umělého kuřecího masa. Nugetky jsou vyrobené v bioreaktoru

Singapur udělil sanfranciskému start-upu Eat Just Inc. souhlas k prodeji jeho laboratorně vypěstovaných kuřat. Tento městský stát se tak stal první zemí světa, která povolila prodej uměle vyrobeného masa.

Výrobek, který byl laboratorně a průmyslově vytvořený z kultivovaných kuřecích buněk, byl schválen jako přísada do kuřecích nugetů po schválení Singapurskou potravinovou agenturou (SFA).

Zpočátku budou kuřecí nugety z laboratorně vypěstovaného masa k dostání jen v jediné singapurské restauraci, pokud se tam ale ujmou, pak výrobce plánuje rozsáhlou expanzi do dalších jídelen a maloobchodů v zemi, uvedl pro CNN Business Josh Tetrick, spoluzakladatel a výkonný ředitel Eat Just. Podle něj bude cena za toto umělé maso stejná jako za dražší kuřata, například z bio-chovů.

„Jedli jsme maso po mnoho set, mnoho tisíc let. Ale pořád jsme k tomu potřebovali zabít to zvíře – až doteď,“ řekl Tetrick.

Kultivované maso se vyrábí v takzvaném bioreaktoru. Jedná se o přístroj, ve kterém probíhá biologická reakce za přítomnosti aminokyselin, cukrů a soli. Výsledné nugetky mají 70 procent obsahu tohoto „masa“, zbytek tvoří proteiny získané z fazolí mungo. Podle společnosti mají vysoký obsah bílkovin a jsou bohatým zdrojem minerálů. Chce je prodávat pod značkou GOOD Meat.

Vzhledem k tomu, že zatím má společnost výrobní kapacity jen v Singapuru a severní Kalifornii, může nugetky prodávat pouze v Singapuru, ale doufá, že rozšíří prodej i do USA a západní Evropy. Kromě umělého kuřecího by ráda svou nabídku už v blízké budoucnosti obohatila také o umělé hovězí, jež vzniká podobný způsobem.

Společnost Eat Just již nyní vyrábí řadu produktů, které nejsou živočišného původu. Nejoblíbenější jsou vegetariánská vejce Just Egg, vyrobená z fazolí mungo a veganské majonézy.

Lidé chtějí maso – ale ne ze zvířat

Trend k nahrazování masa, který je patrný zejména v Evropě a Spojených státech, se projevuje už i v Asii. Navzdory globálnímu ekonomickému chaosu vyvolanému pandemií koronaviru si jiný startup se stejným zaměřením, společnost Impossible Foods, dokázal zajistit zhruba půl miliardy dolarů. Investice pocházely převážně od investorů z Asie.

Kalifornská společnost Beyond Meat zase minulý měsíc představila bezmasé „vepřové“ na budoucí prodej v Číně.

Evropská cesta

Celá myšlenka masa vyrobeného z živočišných proteinů, kvůli němuž ale nebudou muset umírat zvířata, vznikla v Evropě, kde také probíhá velmi intenzivní výzkum této technologie. V současné době už není problém takové maso vypěstované jen z buněk vytvořit, dokonce má již i správnou strukturu i chuť, nejsložitější je vymyslet a financovat infrastrukturu, která by umožnila vyrábět v dostatečném množství.

Hlavním motivem výroby masa bez zvířat je jednak etika, ale současně i ekonomika. Globální spotřeba masa stoupla od 60. let dvacátého století do současnosti čtyřnásobně. Pokud se světová populace během dalších pětatřiceti let zvětší ze současných sedmi miliard na deset miliard, bude světový strávník potřebovat o 70 procent více masa než nyní.

6 minut
Mark Posta a umělé hamburgery
Zdroj: ČT24

Analytici upozorňují, že dnešními metodami chovu zvířat nebude možné tyto stále stoupající potřeby lidstva pokrýt. Chov zvířat totiž vyžaduje velké množství krajiny a zvířata také potřebují ohromná kvanta vody (jedinou cestou, jak zvyšovat produkci masa, je kácení pralesů, kde se pak chová dobytek), což samozřejmě není dlouhodobě udržitelné.

Souběžně s tím stále přibývá etických námitek proti tomu, jak takové velkochovy vypadají, a řada ekologů a environmentalistů volá po omezení spotřeby masa. Existují studie, které tvrdí, že by stačilo, aby obyvatelé USA přestali jíst maso a změny klimatu by se zcela zastavily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...