Bude se lidstvo živit masem vypěstovaným z buněk v laboratořích? Zpočátku to vypadalo jako vědecko-fantastický sen, ale tým nizozemského vědce Marka Posta ukazuje, že to není nemožné. Rozšíření brání jen vysoká cena.
Hovězí, které nevidělo krávu. Nizozemský tým maso pěstuje v laboratořích
Lidí na planetě nekontrolovaně přibývá a s tím stoupá také potřeba populaci nasytit. Současně na Zemi žije čím dál větší množství bohatých lidí, kteří poprvé v dějinách mají dostatek peněz, aby si dovolili maso. Kde ale tohoto zdroje bílkovin vzít dostatek pro stále hladovější svět?
Obrovská stáda skotu jsou navíc jednou z hlavních příčin produkce metanu, což je skleníkový plyn s třicetkrát větším vlivem na změny klimatu, než má oxid uhličitý.
Pokud vám záleží na planetě, je lepší jíst salát v hummeru než cheeseburger v priusu.
Výhled: Rostoucí lidstvo nepůjde masem nasytit
Spotřeba masa stoupla od šedesátých let dvacátého století čtyřnásobně. Pokud se světová populace během dalších pětatřiceti let zvětší ze současných sedmi miliard na deset miliard, bude světový strávník potřebovat o 70 procent více masa než nyní.
Analytici upozorňují, že dnešními metodami chovu zvířat nebude možné tyto stále stoupající potřeby lidstva pokrýt. Chov živých zvířat totiž vyžaduje velké množství krajiny a zvířata také potřebují ohromná kvanta vody (jedinou cestou, jak zvyšovat produkci masa, je kácení pralesů, kde se pak chová dobytek), což samozřejmě není dlouhodobě udržitelné.
Souběžně s tím stále přibývá etických námitek proti tomu, jak takové velkochovy vypadají, a řada ekologů a environmentalistů volá po omezení spotřeby masa; existují studie, které tvrdí, že by stačilo, aby obyvatelé USA přestali jíst maso a změny klimatu by se zcela zastavily. Jenže lidé se tak snadno nezmění a představy o zákazu nebo hromadném dobrovolném opuštění masných výrobků jsou nerealistické.
Potenciální řešení nabízejí nizozemští vědci z týmu kolem Marka Posta na univerzitě v Maastrichtu. Tento muž totiž přišel s procesem, který umožňuje, aby se hovězí maso vyrábělo mimo kravské tělo – čili laboratorně. Kdyby se jeho metoda rozšířila, mohla by dodat lidstvu dostatek masa a přitom odbourat většinu negativ, jež jsou s průmyslovým chovem dobytka spojené.
Post tvrdí, že je schopný vyprodukovat až 10 000 kilogramů masa z jediné svalové buňky – aniž by se krávě cokoliv stalo. Umělé hovězí Post světu poprvé představil v roce 2013, když v Londýně prezentoval hamburger z umělého masa. Jeho výzkum financuje Sergej Brin, jeden ze zakladatelů společnosti Google.
Jak to funguje?
Všechna zvířata mají ve svalech kmenové buňky. Ty jsou schopné obnovovat svalové buňky – ale také vytvářet svalové buňky i mimo tělo zvířete. Post přišel na způsob, jak dostat tyto buňky z těla zvířete a jak je nechat ve správném prostředí množit tak, aby se z nich stalo maso.
Kmenové buňky se naštěstí dokáží množit velice rychle, jediná buňka může vytvořit miliardy dalších. Aby se tyto umělé svaly natahovaly, jsou v laboratoři upevněné tak, aby v nich neustále bylo napětí – díky tomu jsou podobně pevné jako svaly, které pocházejí z normální živé tkáně.
Zatím nevyřešeným problémem je, že toto maso n
echutná a ani nemůže chutnat stejně jako přirozené hovězí; sám Post přiznává, že je dost suché. Příčina je jednoduchá a zatím těžko odstranitelná: maso se totiž skládá jen ze svalů a nemá žádný tuk, který se na tom přirozeném objevuje.
Od doby, kdy Post svůj vynález představil, pracuje na tom, aby celý proces co nejlépe vylepšil; nejdůležitější je vytvořit ideální a současně co nejlevnější „životní prostředí“, v němž buňky dorůstají a jímž se živí. Kromě toho, že maso chuťově neodpovídá, odrazuje i cenou. Kilogram stojí kolem osmi set korun. Nizozemskému vědci navíc roste konkurence, ve Spojených státech vznikla společnost Modern Meadow, která se pokouší o totéž.