Maso, které nikdy nevidělo krávu, už se blíží. Tým nizozemského vědce dokázal snížit cenu tak, že už za pár let bude možné zahájit výrobu v továrnách.
Hamburgery ze zkumavky jsou tady. Díky kmenovým buňkám se pěstují na Petriho misce
Mark Posta a umělé hamburgery (zdroj: ČT24)
Kuchařská show, jaká tu ještě nebyla: V Londýně proběhla v roce 2013 ochutnávka revolučního jídla - hamburgeru, kvůli kterému nezemřela žádná kráva.
Nizozemští vědci ho pod vedením profesora Marka Posta připravovali dva roky. Maso na hamburger vzniklo v laboratoři, v Petriho miskách, přesto je zcela normálně poživatelné.
Zdrojové kmenové buňky pocházejí ze svalů, kde jsou v pohotovostním režimu a čekají na případné zranění. Pak se dají do práce, začnou se množit a poškozenou tkáň opraví. Na této vlastnosti profesor Mark Post postavil svůj koncept.
První hamburger, který vznikl roku 2013, byl bez tukové tkáně a chyběla mu šťavnatost typická pro normální maso. To teď ale už neplatí.
Mark Post se tento týden zúčastnil pražské konference SingularityU, kde přednášel o tom, jak moc se mu podařilo s vývojem umělého burgeru pokročit i jak těžké byly začátky: „V roce 2013 to byl také nejdražší hamburger na světě - přišel na 250 tisíc eur,“ uvedl.
Teď ale Mark Post slibuje, že za několik let bude cenovka umělého karbanátku na 10 eurech – v přepočtu tedy na 250 korunách. Přestože pro českého zákazníka by i to byla příliš vysoká cena, už se začíná pomalu blížit něčemu, co by se dalo označit za konkurenceschopné.
To ale nastane, teprve až se výroba masa ze zkumavky rozběhne v průmyslových proporcích. Mark Post tím chce také přispět k řešení velkého problému budoucnosti - jak nasytit stále větší počet lidí.
Svět bude buď s umělým masem, nebo úplně bez masa
Mark Post vysvětluje: „Ve skutečnosti nemáme jinou volbu, maximálně se můžeme stát vegetariány nebo přejít na náhrady masa založené na rostlinné stravě.“
Jeho objev také slibuje velkou úlevu pro planetu. Krávy jsou podle řady studií velkým zdrojem skleníkových plynů a pěstování potravy pro ně spotřebuje obrovské množství vody a zemědělské půdy.
Podle Posta navíc umělé hovězí nezůstane jedinou potravinou z laboratoře - už teď se pracuje na mléku, rybím nebo kuřecím mase nebo vejcích.
Miniaturní kousky umělého, šedivého a chuťově neutrálního masa se už podařilo vyvinout i v jiných laboratořích. Klíčem k syntetickému masu je však právě dopracovat se ke komplexní svalovině podobné té, jakou mají živá zvířata.
Kromě svalových vláken musí obsahovat i tukové buňky, které dodají chuť, a krevní řečiště, jež bude zdrojem barvy a železa. Všechny tyto součásti mají být vypěstovány odděleně a teprve potom spojeny dohromady.
Na konferenci SingularityU vystoupilo i mnoho dalších slavných a zajímavých osobností:
Gyorgy Lévay, vynálezce, protetik:
Stacey Ferreirová, americká podnikatelka, investorka a spisovatelka:
Jak poznat životní šanci (zdroj: ČT24)
Aubrey de Grey, expert na biomedicínu a boj se stárnutím:
Grey (zdroj: ČT24)
Ramez Naam, spisovatel, IT expert, investor:
Naam (zdroj: ČT24)
Danielle Strachmannová, investorka:
Strachman (zdroj: ČT24)