Jedním z řemesel, u něhož je v Česku znát nedostatek lidí, jsou řezníci. Momentálně jich scházejí asi tři tisíce. Letos ale nastoupily do učení jen desítky žáků a některé školy tak specializované třídy vůbec neotevřely. O absolventy se tak hlavně velké podniky přetahují.
Do prvního ročníku na obor řezník nastupuje na Středním odborném učilišti potravinářském v Písnici čím dál míň žáků. Naposledy byla třicetičlenná třída plně obsazena před třinácti lety. Ve třídě řezníků v druhém ročníku je místo pro třicet žáků, ale obor studuje jen deset chlapců. V řadě případů se tak třída spojuje při výuce s jinými, například kuchaři.
Ve Dvoře Seletice, který se soustředí na výrobu a prodej mléčných a masných výrobků přímo na farmě, si mladé zaučují přímo v provozu.
„Děti, které skončí vzdělání, si tady dovychováváme podle svého tak, abychom mohli potom předávat své zkušenosti,“ uvedl majitel Dvora Seletice Pavel Peška.
Za praxi v masném provozu i odměna, ne každý ale zůstane oboru věrný
Sehnat kvalitního řezníka zkrátka chvíli trvá a o absolventy se tak hlavně velké podniky přetahují. V bourárně masa MP Krásno ve Valašském Meziříčí například chybí zhruba desítka vyučených řezníků. Pracuje jich tady zatím zhruba čtyřicet. Firma tak musí najímat i agenturní pracovníky, a to i ze zahraničí.
„Do celého našeho závodu bychom klidně uživili dalších dvacet, třicet řezníků, to znamená minimálně jednu třídu učňů,“ zmínil ekonomický a personální ředitel MP Krásno Petr Ptáček. Spolupracují s místním učilištěm a za praxi žákům dokonce i platí. I tak ale ne všichni zůstávají v oboru.
I přes různé formy motivace letos na řeznický obor do nedalekého učiliště nastoupil pouze jeden žák. Tedy jen desetina pracovní síly, kterou místní masný průmysl potřebuje.
