Neurony

Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu (MIT) v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Neuroscience ukázala, že za výpadky pozornosti se skrývá více, než se na první pohled zdá.

Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Medúzy čtyřhranky mění své chování na základě předchozích zkušeností – a to přesto, že nemají centrální mozek. Podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku to ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk a nemusí být tedy spojené s mozkovou aktivitou, jak se doposud vědci domnívali.

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Sociální sítě jsou u mnoha lidí přímou příčinou horšího spánku. Popsala to rozsáhlá americká studie, kterou vedli psychiatři z Dukeovy a Yaleovy univerzity. Tvrdí, že našli příčinnou souvislost mezi používáním sociálních médií před spánkem a jeho kratším trváním.

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

Neurovědci s pomocí moderních technologií poprvé sledovali, jaké procesy v mozku probíhají v momentech, kdy člověku při poslechu hudby „běhá mráz po zádech“. O jejich experimentu informoval časopis  Frontiers in Neuroscience.