Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.
Pokud se díváte na úvodní fotografii tohoto článku, tak se vám právě v mozku aktivovala spousta neuronů. Výrazně víc, než kdyby na tomto obrázku byla nějaká zelenina nebo ovoce. A není to pestrými barvami. Může za to nastavení mozku.
Už některé předchozí výzkum ukázaly, že rozeznávání potravy je pro lidský mozek velmi důležitá záležitost. Jsou do něj zapojené stejné oblasti jako do vysoce specializovaných činností spojených s identifikací a zapamatováním si tváří, míst, těl nebo slov. Rozeznat dobré jídlo bylo pro naše předky zřejmě rozdílem mezi životem a smrtí.
Tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) v rámci svého výzkumu mozku poprvé odhalil přímo neurony, které jsou citlivé na jídlo. Narazil na ně přitom vlastně náhodou při jiné studii. Vědce ale tento fenomén zaujal natolik, že se mu začali věnovat naplno.
„Výsledkem našeho výzkumu je objev nové neuronální odpovědi, která dosud nebyla pro zrakovou dráhu zaznamenána a která je vysoce specializovaná na obrazy jídla,“ napsali autoři v časopise Current Biology.
Malý ale detailní výzkum
Zatímco při běžných vědeckých studiích se zkoumá co nejvíce lidí, u zobrazování mozku to není úplně možné, každý sken trvá dost dlouho a z jednoho pozorování vzejdou i stovky nebo tisíce snímků. Tato studie prozkoumala pomocí skenování mozky osmi dobrovolníků, vzniklo tak přes deset tisíc snímků. Ukázalo se, že obrázky jídla spouštějí aktivitu neuronů v přední zrakové kůře, která zpracovává vizuální informace.
„Zpočátku nás to dost zaskočilo, protože jídlo rozhodně není vizuálně stejnorodá kategorie,“ uvedla Meenakshi Khoslaová, jedna z hlavních autorek studie. „Věci jako jablka, kukuřice a těstoviny vypadají úplně odlišně, ale přesto jsme našli jedinou populaci neuronů, která na všechny tyto rozmanité potraviny reaguje podobně.“
Pro mozek není jídlo jako jídlo
Vařená jídla, jako je kousek sýrové pizzy, vyvolávala silnější reakce než syrové ovoce a zelenina, poznamenali vědci. Aby otestovali, jestli to nemůže být způsobené jenom výraznějšími barvami takových pokrmů, porovnávali reakce účastníků na nevýrazně barevné obrázky potravin a intenzivně barevné obrázky jiných předmětů. Zjistili, že potraviny vyvolávaly výrazně silnější odezvu těchto neuronů.
Tým z MIT pak vložil 1,2 milionu obrázků získaných z různých další skenů mozku do počítačového modelu. Na něm zkoušeli, jaké snímky vyvolávaly nejsilnější odezvu těchto specializovaných neuronů. Ukázalo se, že tisícovku fotografií s nejsilnější aktivací spojoval stejný obsah: vařená jídla a sladkosti. Zajímavé bylo, že ani nevadilo, pokud se lidé dívali na černobílé fotografie takových jídel.
Vědci si pak potvrdili svůj předpoklad o specializovaných neuronech ještě tím, že lidem ukazovali vždy obrázek nějaké potraviny a podobného tvaru, například banán a žlutý půlměsíc. Mozek i tady okamžitě reagoval a vždy projevoval silnější reakci na jídlo.
Vědci předpokládají, že tyto neurony až doposud nedokázaly předchozí výzkumy odhalit, protože jsou rozptýlené v dalších specializovaných shlucích, ale nejsou soustředěné v jedné konkrétní oblasti mozku.
Tento výzkum je důležitý v tom, že ukazuje, jak důležité bylo jídlo v průběhu evoluce, a že takových poznatků člověk dodnes využívá v moderním světě.
