Nápor únavy fyzicky mění mozek, ukázal výzkum

Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu (MIT) v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Neuroscience ukázala, že za výpadky pozornosti se skrývá více, než se na první pohled zdá.

Krátkodobé výpadky pozornosti jsou běžným problémem u lidí s nedostatkem spánku. Vědkyně se proto zaměřily na procesy, které se v takové situaci odehrávají v mozku. Skeny orgánu odhalily vlnu mozkomíšního moku, která z něj byla vypuzena okamžitě po poklesu pozornosti a vrátila se asi sekundu po skončení ztráty pozornosti. Takové vlny se obvykle vyskytují v hlubokém spánku a předpokládá se, že pomáhají mozku vyplavit metabolické odpady, které se během dne hromadí.

„V okamžiku, kdy někdo ztratí pozornost, začne tato vlna tekutiny pulzovat,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Lewisová. „Nejde jen o to, že vaše neurony nevěnují pozornost okolnímu světu, ale zároveň dochází k velké změně v mozkomíšním moku,“ vysvětlila expertka.

Nedostatek spánku se projevuje ve všech ohledech

Lewisová a její kolegyně Zinong Yangová proces zkoumaly, aby pochopily, jaké druhy selhání pozornosti způsobují to, že ospalý řidič nabourá nebo proč se unavená zvířata stanou snadnější kořistí predátorů.

Není překvapením, že účastníci experimentu podávali mnohem horší výkony, když nebyli dostatečně vyspalí. Unavení reagovali pomaleji nebo vůbec. Ztrátu pozornosti zároveň doprovázely další změny. Výzkumnice uvádějí, že se nevyspalým lidem také snížila dechová frekvence a srdeční tep. Zornice jejich očí se zúžily asi dvanáct sekund předtím, než tekutina opustila mozek, a po výpadku se vrátily do normálu.

I když zůstává ještě mnoho otázek, zdá se, že k výpadkům dochází, když se mozek snaží skloubit normální kognitivní funkce s nezbytnou údržbou, která se obvykle provádí během spánku. „Váš mozek se snaží odpočinout,“ shrnuje Yangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 2 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 21 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.