Nápor únavy fyzicky mění mozek, ukázal výzkum

Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu (MIT) v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Neuroscience ukázala, že za výpadky pozornosti se skrývá více, než se na první pohled zdá.

Krátkodobé výpadky pozornosti jsou běžným problémem u lidí s nedostatkem spánku. Vědkyně se proto zaměřily na procesy, které se v takové situaci odehrávají v mozku. Skeny orgánu odhalily vlnu mozkomíšního moku, která z něj byla vypuzena okamžitě po poklesu pozornosti a vrátila se asi sekundu po skončení ztráty pozornosti. Takové vlny se obvykle vyskytují v hlubokém spánku a předpokládá se, že pomáhají mozku vyplavit metabolické odpady, které se během dne hromadí.

„V okamžiku, kdy někdo ztratí pozornost, začne tato vlna tekutiny pulzovat,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Lewisová. „Nejde jen o to, že vaše neurony nevěnují pozornost okolnímu světu, ale zároveň dochází k velké změně v mozkomíšním moku,“ vysvětlila expertka.

Nedostatek spánku se projevuje ve všech ohledech

Lewisová a její kolegyně Zinong Yangová proces zkoumaly, aby pochopily, jaké druhy selhání pozornosti způsobují to, že ospalý řidič nabourá nebo proč se unavená zvířata stanou snadnější kořistí predátorů.

Není překvapením, že účastníci experimentu podávali mnohem horší výkony, když nebyli dostatečně vyspalí. Unavení reagovali pomaleji nebo vůbec. Ztrátu pozornosti zároveň doprovázely další změny. Výzkumnice uvádějí, že se nevyspalým lidem také snížila dechová frekvence a srdeční tep. Zornice jejich očí se zúžily asi dvanáct sekund předtím, než tekutina opustila mozek, a po výpadku se vrátily do normálu.

I když zůstává ještě mnoho otázek, zdá se, že k výpadkům dochází, když se mozek snaží skloubit normální kognitivní funkce s nezbytnou údržbou, která se obvykle provádí během spánku. „Váš mozek se snaží odpočinout,“ shrnuje Yangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 12 mminutami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 1 hhodinou

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 2 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 2 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 5 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 6 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 7 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.