Nápor únavy fyzicky mění mozek, ukázal výzkum

Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu (MIT) v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Neuroscience ukázala, že za výpadky pozornosti se skrývá více, než se na první pohled zdá.

Krátkodobé výpadky pozornosti jsou běžným problémem u lidí s nedostatkem spánku. Vědkyně se proto zaměřily na procesy, které se v takové situaci odehrávají v mozku. Skeny orgánu odhalily vlnu mozkomíšního moku, která z něj byla vypuzena okamžitě po poklesu pozornosti a vrátila se asi sekundu po skončení ztráty pozornosti. Takové vlny se obvykle vyskytují v hlubokém spánku a předpokládá se, že pomáhají mozku vyplavit metabolické odpady, které se během dne hromadí.

„V okamžiku, kdy někdo ztratí pozornost, začne tato vlna tekutiny pulzovat,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Lewisová. „Nejde jen o to, že vaše neurony nevěnují pozornost okolnímu světu, ale zároveň dochází k velké změně v mozkomíšním moku,“ vysvětlila expertka.

Nedostatek spánku se projevuje ve všech ohledech

Lewisová a její kolegyně Zinong Yangová proces zkoumaly, aby pochopily, jaké druhy selhání pozornosti způsobují to, že ospalý řidič nabourá nebo proč se unavená zvířata stanou snadnější kořistí predátorů.

Není překvapením, že účastníci experimentu podávali mnohem horší výkony, když nebyli dostatečně vyspalí. Unavení reagovali pomaleji nebo vůbec. Ztrátu pozornosti zároveň doprovázely další změny. Výzkumnice uvádějí, že se nevyspalým lidem také snížila dechová frekvence a srdeční tep. Zornice jejich očí se zúžily asi dvanáct sekund předtím, než tekutina opustila mozek, a po výpadku se vrátily do normálu.

I když zůstává ještě mnoho otázek, zdá se, že k výpadkům dochází, když se mozek snaží skloubit normální kognitivní funkce s nezbytnou údržbou, která se obvykle provádí během spánku. „Váš mozek se snaží odpočinout,“ shrnuje Yangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 9 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 11 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 13 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 17 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 17 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...