Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.

Startovací rampa č. 31 byla poškozena na konci listopadu při startu vesmírné lodi, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravila dva ruské kosmonauty a jednoho amerického astronauta. Jakkoli sám start a let byly úspěšné, Roskosmos později přiznal, že následná kontrola odhalila škody na zařízení vyžadující naléhavé opravy – a to zejména servisní kabiny.

Tato startovací rampa na kosmodromu Bajkonur je v současné době jediným místem, odkud může Rusko posílat své pilotované kosmické lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ruské úřady problém zpočátku bagatelizovaly, více na něj upozorňovala ukrajinská média. Analytik raketových startů Georgij Triškin tehdy uvedl, že ihned po ranním startu 27. listopadu „se zřítila servisní kabina“ a část konstrukcí spadla pod odpalovací rampu.

„Práce na obnovení kabiny a startovací rampy jsou v plném chodu,“ řekl v úterý Baranov. Na místo dorazily náhradní díly a více než stovka pracovníků dle něj už poškození opravuje. Harmonogram prací se přísně dodržuje, aby rampa byla připravena k prvnímu startu „na konci zimy příštího roku“, zdůraznil dle serveru RBK.

To znamená, že na dobu dalších nejméně tří měsíců Moskva přišla o možnost posílat vlastními silami do vesmíru lidské posádky. Země má sice i jiné kosmodromy na vlastním území a na pronajatém Bajkonuru jsou i další startovací místa, poškozená 31. rampa je ale jedinou vhodnou ke startu raket Sojuz s posádkou nebo nákladních raket Progress mířících k ISS.

Popularizátor kosmonautiky Vitalij Jegorov pro ukrajinská média shrnul dopady katastrofy takto: „Ve skutečnosti od tohoto dne Rusko ztratilo schopnost vysílat lidi do vesmíru – to se nestalo od roku 1961.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.