Startovací rampa na Bajkonuru je poškozená. Oprava se může protáhnout

Nahrávám video
Události: Poškozená rampa na kosmodromu Bajkonur
Zdroj: ČT24

Čtvrteční start kosmické lodi Sojuz poškodil startovací rampu na kosmodromu Bajkonur. Jde o jediné místo, odkud může Rusko posílat své lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informací je kvůli komunikaci ruské vesmírné agentury Roskosmos málo, oprava se ale dle pozorovatelů může protáhnout.

Ve čtvrtek odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz MS-28. Vynesla ji nosná raketa Sojuz-2.1а, odstartovala kolem 10:27 dopoledne. Přibližně po třech hodinách plavidlo dosáhlo svého cíle, odpoledne se spojila s ruskou částí Mezinárodní kosmické stanice ISS, uvedla ruská státní agentura TASS.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se ale start neobešel bez problémů. Došlo totiž k poškození vzletové rampy 31. Oficiálně Roskosmos oznámil, že byla provedena prohlídka místa startu, jak se děje pokaždé po vypuštění rakety. Bylo zjištěno poškození řady prvků startovací rampy“. „V současnosti probíhá posouzení stavu startovacího komplexu. Pro obnovu jsou k dispozici všechny potřebné náhradní díly a v nejbližší době budou poškození odstraněna,“ slibuje agentura.

Start Sojuzu, v čase kolem 0:58 jsou vidět kusy železných tyčí vymrštěných explozí:

Protichůdné informace

Z vyjádření Roskosmosu by se mohlo zdát, že nejde o nic vážného. Ukrajinská agentura UNN ale upozorňuje na možné větší dopady. Analytik raketových startů Georgy Trishkin pro ni uvedl, že ihned po ranním startu 27. listopadu „se zřítila servisní kabina“ a část konstrukcí spadla pod odpalovací rampu 31. Podle něj by následky mohly být kritické, protože tato platforma je jediná v Rusku, která umožňuje starty pilotovaných misí k ISS.

Další odborníci upozornili na některé detaily, které byly viditelné už během oficiálního vysílání. „V odvodním žlabu pod odpalovací rampou byla nějaká masivní kovová konstrukce, která tam neměla být,“ uvedl pro UNN popularizátor kosmonautiky Vitaly Jegorov. Zdůraznil také rozsah incidentu a poznamenal: „Ve skutečnosti od tohoto dne Rusko ztratilo schopnost vysílat lidi do vesmíru – to se nestalo od roku 1961.“

Brzy bude jasněji

Podobně vidí situaci také český popularizační web Kosmonautix, který napsal: „Přístupová platforma, která během startu zajíždí do strany, zůstala tentokrát přímo pod raketou. Tah motorů plošinu utrhl a ta skončila v příkopu pro odvod spalin. Jedná se o vážné poškození, které je o to vážnější, že Rusko má jen jednu rampu, ze které mohou startovat pilotované mise. Oprava se dle některých zdrojů může protáhnout i na dva roky.“

Situace je podle serveru o to vážnější, že z rampy by už brzy měla startovat další mise, konkrétně raketa Sojuz, která má vynést na ISS nákladní loď Progress MS-33. Řešením by podle Kosmonautixu mohlo být využití některé z ramp na Bajkonuru a Plesecku, což by si ale vyžádalo spoustu času.

Nahrávám video
Šéfredaktor Kosmonautixu Dušan Majer k startu ruské rakety
Zdroj: ČT24

Informací je zatím málo, zejména kvůli komunikaci Roskosmosu. Hodnocení vážnosti situace se tedy v dalších dnech ještě může výrazně změnit, a to jak pozitivním, tak i negativním směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 16 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 19 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 19 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...