Startovací rampa na Bajkonuru je poškozená. Oprava se může protáhnout

Nahrávám video
Události: Poškozená rampa na kosmodromu Bajkonur
Zdroj: ČT24

Čtvrteční start kosmické lodi Sojuz poškodil startovací rampu na kosmodromu Bajkonur. Jde o jediné místo, odkud může Rusko posílat své lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informací je kvůli komunikaci ruské vesmírné agentury Roskosmos málo, oprava se ale dle pozorovatelů může protáhnout.

Ve čtvrtek odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz MS-28. Vynesla ji nosná raketa Sojuz-2.1а, odstartovala kolem 10:27 dopoledne. Přibližně po třech hodinách plavidlo dosáhlo svého cíle, odpoledne se spojila s ruskou částí Mezinárodní kosmické stanice ISS, uvedla ruská státní agentura TASS.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se ale start neobešel bez problémů. Došlo totiž k poškození vzletové rampy 31. Oficiálně Roskosmos oznámil, že byla provedena prohlídka místa startu, jak se děje pokaždé po vypuštění rakety. Bylo zjištěno poškození řady prvků startovací rampy“. „V současnosti probíhá posouzení stavu startovacího komplexu. Pro obnovu jsou k dispozici všechny potřebné náhradní díly a v nejbližší době budou poškození odstraněna,“ slibuje agentura.

Start Sojuzu, v čase kolem 0:58 jsou vidět kusy železných tyčí vymrštěných explozí:

Protichůdné informace

Z vyjádření Roskosmosu by se mohlo zdát, že nejde o nic vážného. Ukrajinská agentura UNN ale upozorňuje na možné větší dopady. Analytik raketových startů Georgy Trishkin pro ni uvedl, že ihned po ranním startu 27. listopadu „se zřítila servisní kabina“ a část konstrukcí spadla pod odpalovací rampu 31. Podle něj by následky mohly být kritické, protože tato platforma je jediná v Rusku, která umožňuje starty pilotovaných misí k ISS.

Další odborníci upozornili na některé detaily, které byly viditelné už během oficiálního vysílání. „V odvodním žlabu pod odpalovací rampou byla nějaká masivní kovová konstrukce, která tam neměla být,“ uvedl pro UNN popularizátor kosmonautiky Vitaly Jegorov. Zdůraznil také rozsah incidentu a poznamenal: „Ve skutečnosti od tohoto dne Rusko ztratilo schopnost vysílat lidi do vesmíru – to se nestalo od roku 1961.“

Brzy bude jasněji

Podobně vidí situaci také český popularizační web Kosmonautix, který napsal: „Přístupová platforma, která během startu zajíždí do strany, zůstala tentokrát přímo pod raketou. Tah motorů plošinu utrhl a ta skončila v příkopu pro odvod spalin. Jedná se o vážné poškození, které je o to vážnější, že Rusko má jen jednu rampu, ze které mohou startovat pilotované mise. Oprava se dle některých zdrojů může protáhnout i na dva roky.“

Situace je podle serveru o to vážnější, že z rampy by už brzy měla startovat další mise, konkrétně raketa Sojuz, která má vynést na ISS nákladní loď Progress MS-33. Řešením by podle Kosmonautixu mohlo být využití některé z ramp na Bajkonuru a Plesecku, což by si ale vyžádalo spoustu času.

Nahrávám video
Šéfredaktor Kosmonautixu Dušan Majer k startu ruské rakety
Zdroj: ČT24

Informací je zatím málo, zejména kvůli komunikaci Roskosmosu. Hodnocení vážnosti situace se tedy v dalších dnech ještě může výrazně změnit, a to jak pozitivním, tak i negativním směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 35 mminutami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 59 mminutami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 6 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...