Startovací rampa na Bajkonuru je poškozená. Oprava se může protáhnout

Nahrávám video

Čtvrteční start kosmické lodi Sojuz poškodil startovací rampu na kosmodromu Bajkonur. Jde o jediné místo, odkud může Rusko posílat své lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informací je kvůli komunikaci ruské vesmírné agentury Roskosmos málo, oprava se ale dle pozorovatelů může protáhnout.

Ve čtvrtek odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz MS-28. Vynesla ji nosná raketa Sojuz-2.1а, odstartovala kolem 10:27 dopoledne. Přibližně po třech hodinách plavidlo dosáhlo svého cíle, odpoledne se spojila s ruskou částí Mezinárodní kosmické stanice ISS, uvedla ruská státní agentura TASS.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se ale start neobešel bez problémů. Došlo totiž k poškození vzletové rampy 31. Oficiálně Roskosmos oznámil, že byla provedena prohlídka místa startu, jak se děje pokaždé po vypuštění rakety. Bylo zjištěno poškození řady prvků startovací rampy“. „V současnosti probíhá posouzení stavu startovacího komplexu. Pro obnovu jsou k dispozici všechny potřebné náhradní díly a v nejbližší době budou poškození odstraněna,“ slibuje agentura.

Start Sojuzu, v čase kolem 0:58 jsou vidět kusy železných tyčí vymrštěných explozí:

Protichůdné informace

Z vyjádření Roskosmosu by se mohlo zdát, že nejde o nic vážného. Ukrajinská agentura UNN ale upozorňuje na možné větší dopady. Analytik raketových startů Georgy Trishkin pro ni uvedl, že ihned po ranním startu 27. listopadu „se zřítila servisní kabina“ a část konstrukcí spadla pod odpalovací rampu 31. Podle něj by následky mohly být kritické, protože tato platforma je jediná v Rusku, která umožňuje starty pilotovaných misí k ISS.

Další odborníci upozornili na některé detaily, které byly viditelné už během oficiálního vysílání. „V odvodním žlabu pod odpalovací rampou byla nějaká masivní kovová konstrukce, která tam neměla být,“ uvedl pro UNN popularizátor kosmonautiky Vitaly Jegorov. Zdůraznil také rozsah incidentu a poznamenal: „Ve skutečnosti od tohoto dne Rusko ztratilo schopnost vysílat lidi do vesmíru – to se nestalo od roku 1961.“

Brzy bude jasněji

Podobně vidí situaci také český popularizační web Kosmonautix, který napsal: „Přístupová platforma, která během startu zajíždí do strany, zůstala tentokrát přímo pod raketou. Tah motorů plošinu utrhl a ta skončila v příkopu pro odvod spalin. Jedná se o vážné poškození, které je o to vážnější, že Rusko má jen jednu rampu, ze které mohou startovat pilotované mise. Oprava se dle některých zdrojů může protáhnout i na dva roky.“

Situace je podle serveru o to vážnější, že z rampy by už brzy měla startovat další mise, konkrétně raketa Sojuz, která má vynést na ISS nákladní loď Progress MS-33. Řešením by podle Kosmonautixu mohlo být využití některé z ramp na Bajkonuru a Plesecku, což by si ale vyžádalo spoustu času.

Nahrávám video

Informací je zatím málo, zejména kvůli komunikaci Roskosmosu. Hodnocení vážnosti situace se tedy v dalších dnech ještě může výrazně změnit, a to jak pozitivním, tak i negativním směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 12 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 13 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 16 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 17 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...