Perla ruského kosmického programu: Vostočnyj nahradí stařičký Bajkonur

V Rusku vzniká nejmodernější vesmírné středisko světa – kosmodrom Vostočnyj. Jeho stavba trvá čtyři roky, zpomalila ji krize ruské ekonomiky, klesající příjmy z ropy i rozkrádání přímo na stavbě. Dohled nad rychlým dokončením kosmodromu převzalo přímo vedení Kremlu. Prosincovému startu první rakety by tak nemělo nic zabránit.

Kosmodrom Vostočnyj vyrůstá v Amurské oblasti, osm tisíc kilometrů východně od Moskvy, nedaleko čínských hranic. Chlouba ruského kosmického programu má být splněným snem prezidenta Vladimira Putina. „Kosmodrom Vostočnyj potvrzuje, že Rusko má nejmodernější technologii a vůdčí pozici pro objevování vesmíru,“ prohlašuje Putin.

Do nejmodernějšího kosmodromu na světě chce ruská vláda napumpovat přes 13 miliard dolarů. V jeho areálu vzniknou dvě odpalovací rampy, závod na výrobu paliva, obří letiště, přistávací a vzletové dráhy jak pro civilní, tak i vojenské využití. Propojí je 115 kilometrů silnic a 125 kilometrů železničních tratí.

Kromě toho Vostočnyj vdechne zaostalému Dálnému východu nový život. Přitáhne špičkové odborníky i nejvyspělejší technologie, práci tu najde kolem 25 tisíc lidí. Pro ně i pro místní obyvatele vznikne hvězdné městečko.

Ambiciózní projekt navíc zbaví Rusko závislosti na šedesát let starém Bajkonuru, za jehož pronájem musí Moskva Kazachstánu platit 115 milionů dolarů ročně.

Vůbec poprvé by měla z Vostočného raketa vyletět do vesmíru už letos v prosinci, samozřejmě za přítomnosti Vladimira Putina. Se startem lodě s posádkou se počítá v roce 2018.

Nahrávám video
Nová ruská chlouba: kosmodrom Vostočnyj
Zdroj: ČT24

Na stavbě se rozkrádalo ve velkém

Stavbu nového kosmodromu ovšem komplikují trestní kauzy, opakované stávky dělníků kvůli nevyplaceným mzdám a defraudace. V kapsách podvodníků údajně skončily desítky milionů rublů. Stavbaři upozorňují na nepořádek na staveništi a váznoucí financování. Ruská agentura TASS upozornila, že práce na startovních rampách zaostávají čtyři měsíce za harmonogramem, na infrastruktuře je skluz tři měsíce a na řídicím a kontrolním stanovišti dva.

Napravit bídnou situaci na staveništi a pokud možno dohnat skluz ve výstavbě se snaží ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má ve vládě na starosti kosmický výzkum. Potíže podle něj zavinilo ještě předchozí vedení ministerstva obrany, které do čela stavby jmenovalo lidi věnující se „částečně rozkrádání“, namísto plnění strategického úkolu od prezidenta a vlády. Rogozin už přislíbil, že stavba bude pečlivě kontrolována, aby mohla ze zbrusu nového kosmodromu odstartovat první raketa podle původních plánů letos v prosinci.

Kosmodrom Vostočnyj
Zdroj: ČTK/TASS/Igor Ageyenko

Šlendrián v kosmickém programu musí skončit, velí Kreml

Rogozin také nedávno oznámil hlubokou reformu celého ruského kosmického programu, která má zabránit dalším bolestným a nákladným neúspěchům. Hlavní pozornost kontrolních orgánů se podle médií soustřeďuje na Chruničevovo výzkumné a výrobní středisko, výrobce ruských nosných raket, a na ruskou státní kosmickou agenturu Roskosmos.

List Kommersant napsal, že Chruničevovo středisko, kde se vyrábějí rakety Proton a Angara, je hluboce zadlužené a poznamenané defraudacemi, zneužíváním pravomocí a podvody. Akciovými machinacemi, fiktivními smlouvami a paděláním dokumentů si údajně dřívější vedení závodu přišlo na stamilionové dolarové sumy.

Zkouška ruské rakety Angara
Zdroj: ČTK/Defence Ministry press service/TASS

Vyšetřovatelé zatím podali pětadvacet trestních oznámení, v osmi kauzách bylo zahájeno stíhání a v dalších jedenácti se připravuje. Mezi obviněnými, kteří údajně způsobili bezprostřední škody ve výši 16 miliard rublů (sedm miliard korun), je i bývalý šéf závodu Vladimir Něstěrov a jeho ekonomický náměstek Alexandr Ostroverch.

Podle Kommersantu dosáhly finanční machinace v Chruničevově středisku „kolosálních rozměrů“ a situace podniku je kritická. „Restart“ hlavní kosmické výrobní základny podle listu přijde ruskou státní pokladnu přinejmenším na 56 miliard rublů (25 miliard korun).
Do vyšetřování nepořádků v ruském kosmickém programu se zapojilo i ministerstvo vnitra a tajná policie FSB. V poslední době se stále víc zaměřují i na federální kosmickou agenturu Roskosmos, jejíž vedení se za posledních pět let změnilo čtyřikrát.

Raketa Sojuz
Zdroj: ČTK/AP

Neúspěchy ruské kosmonautiky se datují zhruba od roku 2011, kdy Roskosmos zaznamenal pět velkých havárií. Z poslední doby to byla dubnová havárie nákladní lodi Progress nebo loňský nezdařený start rakety Proton. Selhalo také několik dalších nákladních raket, které měly vynést na oběžnou dráhu ruské i zahraniční družice.

Páteří resortu se má nově stát Spojená raketová a kosmická společnost (ORKK) založená loni, která převezme roli koordinátora a garanta výroby kosmických aparátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 7 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 8 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 10 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 12 hhodinami
Načítání...