Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.

Paleontolog Cristiano Dal Sasso z přírodovědného muzea v Miláně uvedl, že stopy zřejmě zanechali velcí býložraví dinosauři, kteří se pohybovali ve stádech. Stopy, z nichž některé vykazují detaily jako prsty či drápy, se dochovaly na téměř svislých stěnách Dolomit a tvoří celé dráhy o délce několika set metrů.

„Jde o skutečné údolí dinosaurů, které se táhne na kilometry. Je to největší naleziště v Alpách a jedno z nejbohatších na světě,“ uvedl Dal Sasso.

Objev zaznamenali vědci v okresu Valdidentro mezi městy Livigno a Bormio, což je jedna z oblastí, kde se příští rok odehrají soutěže zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Stopy se nacházejí v horském terénu na sedmi různých místech, která jsou od sebe celkově vzdálená asi pět kilometrů.

Náhodný objev

Fosilie objevil náhodou letos v září fotograf přírody Elio Della Ferrera. Všiml si něčeho, co připomínalo otisky dlouhé až čtyřicet centimetrů, a snímky pak předal paleontologovi Dal Sassovi.

Některé stopy naznačují, že se dinosauří stáda pohybovala synchronizovaně, jiné naopak poukazují na složitější chování, například shlukování do kruhových formací. Dinosauři se pohybovali podél břehů tehdejšího oceánu Tethys, přičemž krajina zde byla srovnatelná s dnešními tropickými pobřežními oblastmi.

Podle prvotních analýz by stopy mohly patřit prosauropodům, býložravým dinosaurům s dlouhým krkem a malou hlavou, kteří jsou považováni za předky velkých sauropodů, jako byl například brachiosaurus. Prosauropodi byli robustně stavění a měli ostré drápy na rukou i nohou. U některých druhů mohli dospělí jedinci dosahovat délky až deseti metrů.

Jde o první dinosauří stopy, které byly v Lombardii objeveny. Kostry několika exemplářů byly v minulosti nalezeny v nedalekém Švýcarsku a také v Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Artemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 15 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 18 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 18 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...