Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.

Paleontolog Cristiano Dal Sasso z přírodovědného muzea v Miláně uvedl, že stopy zřejmě zanechali velcí býložraví dinosauři, kteří se pohybovali ve stádech. Stopy, z nichž některé vykazují detaily jako prsty či drápy, se dochovaly na téměř svislých stěnách Dolomit a tvoří celé dráhy o délce několika set metrů.

„Jde o skutečné údolí dinosaurů, které se táhne na kilometry. Je to největší naleziště v Alpách a jedno z nejbohatších na světě,“ uvedl Dal Sasso.

Objev zaznamenali vědci v okresu Valdidentro mezi městy Livigno a Bormio, což je jedna z oblastí, kde se příští rok odehrají soutěže zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Stopy se nacházejí v horském terénu na sedmi různých místech, která jsou od sebe celkově vzdálená asi pět kilometrů.

Náhodný objev

Fosilie objevil náhodou letos v září fotograf přírody Elio Della Ferrera. Všiml si něčeho, co připomínalo otisky dlouhé až čtyřicet centimetrů, a snímky pak předal paleontologovi Dal Sassovi.

Některé stopy naznačují, že se dinosauří stáda pohybovala synchronizovaně, jiné naopak poukazují na složitější chování, například shlukování do kruhových formací. Dinosauři se pohybovali podél břehů tehdejšího oceánu Tethys, přičemž krajina zde byla srovnatelná s dnešními tropickými pobřežními oblastmi.

Podle prvotních analýz by stopy mohly patřit prosauropodům, býložravým dinosaurům s dlouhým krkem a malou hlavou, kteří jsou považováni za předky velkých sauropodů, jako byl například brachiosaurus. Prosauropodi byli robustně stavění a měli ostré drápy na rukou i nohou. U některých druhů mohli dospělí jedinci dosahovat délky až deseti metrů.

Jde o první dinosauří stopy, které byly v Lombardii objeveny. Kostry několika exemplářů byly v minulosti nalezeny v nedalekém Švýcarsku a také v Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
včera v 14:25‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
včera v 14:00‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
včera v 11:30‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
včera v 11:00‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
včera v 09:08‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
včera v 07:00‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.