Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.

Paleontolog Cristiano Dal Sasso z přírodovědného muzea v Miláně uvedl, že stopy zřejmě zanechali velcí býložraví dinosauři, kteří se pohybovali ve stádech. Stopy, z nichž některé vykazují detaily jako prsty či drápy, se dochovaly na téměř svislých stěnách Dolomit a tvoří celé dráhy o délce několika set metrů.

„Jde o skutečné údolí dinosaurů, které se táhne na kilometry. Je to největší naleziště v Alpách a jedno z nejbohatších na světě,“ uvedl Dal Sasso.

Objev zaznamenali vědci v okresu Valdidentro mezi městy Livigno a Bormio, což je jedna z oblastí, kde se příští rok odehrají soutěže zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Stopy se nacházejí v horském terénu na sedmi různých místech, která jsou od sebe celkově vzdálená asi pět kilometrů.

Náhodný objev

Fosilie objevil náhodou letos v září fotograf přírody Elio Della Ferrera. Všiml si něčeho, co připomínalo otisky dlouhé až čtyřicet centimetrů, a snímky pak předal paleontologovi Dal Sassovi.

Některé stopy naznačují, že se dinosauří stáda pohybovala synchronizovaně, jiné naopak poukazují na složitější chování, například shlukování do kruhových formací. Dinosauři se pohybovali podél břehů tehdejšího oceánu Tethys, přičemž krajina zde byla srovnatelná s dnešními tropickými pobřežními oblastmi.

Podle prvotních analýz by stopy mohly patřit prosauropodům, býložravým dinosaurům s dlouhým krkem a malou hlavou, kteří jsou považováni za předky velkých sauropodů, jako byl například brachiosaurus. Prosauropodi byli robustně stavění a měli ostré drápy na rukou i nohou. U některých druhů mohli dospělí jedinci dosahovat délky až deseti metrů.

Jde o první dinosauří stopy, které byly v Lombardii objeveny. Kostry několika exemplářů byly v minulosti nalezeny v nedalekém Švýcarsku a také v Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...