Nově objevený krokodýl trhal dinosaury na kusy. Vymřel spolu s nimi

Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus atrox, který měl více než padesát zubů stejně velkých, jako měl Tyrannosaurus rex. Podle paleontologů asi před sedmdesáti miliony let lovil dinosaury.

Na začátku března 2020 se Fernando Novas a Marcelo Isasi, paleontologové z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires, vydali do skalního útvaru Chorrillo, aby hledali kosti dinosaurů a jiných pravěkých tvorů.

Na Isasiho se usmálo štěstí na sklonku prvního dne, když ve skále objevil černé kosti. Ve skutečnosti to byla lebka se zuby, nedaleko nich byla ještě částečná kostra plaza bez zadních končetin a ocasu. „Byl to úžasný, neuvěřitelný a nezapomenutelný okamžik,“ řekl Isasi.

Nahrávám video

Nový druh dostal jméno podle patagonského větru, který je v domorodém jazyce znám jako Kosten, a egyptského boha s krokodýlí hlavou, v řečtině Souchos. Atrox pak znamená divoký nebo tvrdý, napsal web Deutsche Welle.

Trhal kořist na kusy

„Tento vyhynulý druh krokodýla byl hypermasožravec, což znamená, že se živil výhradně masem. Byl to ale také špičkový predátor s kuželovitými a nožovitými zuby, které se dají srovnat s těmi od T-rexe. Díky svým mohutným čelistním svalům, které byly jako stvořené k trhání masa, mohl krokodýl kořist jediným kousnutím rozlomit na dvě části,“ řekl paleontolog a průzkumník NG Diego Pol, který pomohl nový druh objevit.

Pol s kolegy z buenosaireského muzea a s výzkumníky z Brazílie a Japonska popsal dokonale zachovalou lebku i částečnou kostru nového druhu, který měřil 3,5 metru a vážil čtvrt tuny. V tlamě měl padesát ostrých a pilovitých zubů a místo objevu naznačuje, že se mu v období druhohorní křídy dařilo na souši i ve vysokých zeměpisných šířkách v teplém a vlhkém prostředí.

Ačkoli je menší než dnešní největší krokodýli a aligátoři, kostensuchus mohl mít delší a vzpřímenější končetiny než jeho moderní protějšky, což mu podle vědců pomáhalo lovit kořist na souši, včetně malých a středně velkých býložravých dinosaurů. Zadní končetiny objeveny nebyly, takže nelze s jistotou určit, jestli byly roztažené do stran, nebo vzpřímené.

Objevený krokodýlovitý druh patří do vyhynulé čeledi peirosauridů, kteří byli vzdálenými příbuznými moderních krokodýlů, aligátorů, gaviálů a kajmanů, nikoliv ale jejich přímými předky. Kostensuchus, který je jedním z nejlépe zachovaných zástupců peirosauridů, vyhynul před 66 miliony lety při stejné události jako dinosauři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 16 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 17 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 18 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 19 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 21 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 22 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 23 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.