Nově objevený krokodýl trhal dinosaury na kusy. Vymřel spolu s nimi

Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus atrox, který měl více než padesát zubů stejně velkých, jako měl Tyrannosaurus rex. Podle paleontologů asi před sedmdesáti miliony let lovil dinosaury.

Na začátku března 2020 se Fernando Novas a Marcelo Isasi, paleontologové z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires, vydali do skalního útvaru Chorrillo, aby hledali kosti dinosaurů a jiných pravěkých tvorů.

Na Isasiho se usmálo štěstí na sklonku prvního dne, když ve skále objevil černé kosti. Ve skutečnosti to byla lebka se zuby, nedaleko nich byla ještě částečná kostra plaza bez zadních končetin a ocasu. „Byl to úžasný, neuvěřitelný a nezapomenutelný okamžik,“ řekl Isasi.

Nahrávám video
Nově objevený pravěký krokodýl
Zdroj: Reuters

Nový druh dostal jméno podle patagonského větru, který je v domorodém jazyce znám jako Kosten, a egyptského boha s krokodýlí hlavou, v řečtině Souchos. Atrox pak znamená divoký nebo tvrdý, napsal web Deutsche Welle.

Trhal kořist na kusy

„Tento vyhynulý druh krokodýla byl hypermasožravec, což znamená, že se živil výhradně masem. Byl to ale také špičkový predátor s kuželovitými a nožovitými zuby, které se dají srovnat s těmi od T-rexe. Díky svým mohutným čelistním svalům, které byly jako stvořené k trhání masa, mohl krokodýl kořist jediným kousnutím rozlomit na dvě části,“ řekl paleontolog a průzkumník NG Diego Pol, který pomohl nový druh objevit.

Pol s kolegy z buenosaireského muzea a s výzkumníky z Brazílie a Japonska popsal dokonale zachovalou lebku i částečnou kostru nového druhu, který měřil 3,5 metru a vážil čtvrt tuny. V tlamě měl padesát ostrých a pilovitých zubů a místo objevu naznačuje, že se mu v období druhohorní křídy dařilo na souši i ve vysokých zeměpisných šířkách v teplém a vlhkém prostředí.

Ačkoli je menší než dnešní největší krokodýli a aligátoři, kostensuchus mohl mít delší a vzpřímenější končetiny než jeho moderní protějšky, což mu podle vědců pomáhalo lovit kořist na souši, včetně malých a středně velkých býložravých dinosaurů. Zadní končetiny objeveny nebyly, takže nelze s jistotou určit, jestli byly roztažené do stran, nebo vzpřímené.

Objevený krokodýlovitý druh patří do vyhynulé čeledi peirosauridů, kteří byli vzdálenými příbuznými moderních krokodýlů, aligátorů, gaviálů a kajmanů, nikoliv ale jejich přímými předky. Kostensuchus, který je jedním z nejlépe zachovaných zástupců peirosauridů, vyhynul před 66 miliony lety při stejné události jako dinosauři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 17 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 18 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...