Nově objevený krokodýl trhal dinosaury na kusy. Vymřel spolu s nimi

Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus atrox, který měl více než padesát zubů stejně velkých, jako měl Tyrannosaurus rex. Podle paleontologů asi před sedmdesáti miliony let lovil dinosaury.

Na začátku března 2020 se Fernando Novas a Marcelo Isasi, paleontologové z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires, vydali do skalního útvaru Chorrillo, aby hledali kosti dinosaurů a jiných pravěkých tvorů.

Na Isasiho se usmálo štěstí na sklonku prvního dne, když ve skále objevil černé kosti. Ve skutečnosti to byla lebka se zuby, nedaleko nich byla ještě částečná kostra plaza bez zadních končetin a ocasu. „Byl to úžasný, neuvěřitelný a nezapomenutelný okamžik,“ řekl Isasi.

4 minuty
Nově objevený pravěký krokodýl
Zdroj: Reuters

Nový druh dostal jméno podle patagonského větru, který je v domorodém jazyce znám jako Kosten, a egyptského boha s krokodýlí hlavou, v řečtině Souchos. Atrox pak znamená divoký nebo tvrdý, napsal web Deutsche Welle.

Trhal kořist na kusy

„Tento vyhynulý druh krokodýla byl hypermasožravec, což znamená, že se živil výhradně masem. Byl to ale také špičkový predátor s kuželovitými a nožovitými zuby, které se dají srovnat s těmi od T-rexe. Díky svým mohutným čelistním svalům, které byly jako stvořené k trhání masa, mohl krokodýl kořist jediným kousnutím rozlomit na dvě části,“ řekl paleontolog a průzkumník NG Diego Pol, který pomohl nový druh objevit.

Pol s kolegy z buenosaireského muzea a s výzkumníky z Brazílie a Japonska popsal dokonale zachovalou lebku i částečnou kostru nového druhu, který měřil 3,5 metru a vážil čtvrt tuny. V tlamě měl padesát ostrých a pilovitých zubů a místo objevu naznačuje, že se mu v období druhohorní křídy dařilo na souši i ve vysokých zeměpisných šířkách v teplém a vlhkém prostředí.

Ačkoli je menší než dnešní největší krokodýli a aligátoři, kostensuchus mohl mít delší a vzpřímenější končetiny než jeho moderní protějšky, což mu podle vědců pomáhalo lovit kořist na souši, včetně malých a středně velkých býložravých dinosaurů. Zadní končetiny objeveny nebyly, takže nelze s jistotou určit, jestli byly roztažené do stran, nebo vzpřímené.

Objevený krokodýlovitý druh patří do vyhynulé čeledi peirosauridů, kteří byli vzdálenými příbuznými moderních krokodýlů, aligátorů, gaviálů a kajmanů, nikoliv ale jejich přímými předky. Kostensuchus, který je jedním z nejlépe zachovaných zástupců peirosauridů, vyhynul před 66 miliony lety při stejné události jako dinosauři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...