Změny klimatu způsobené člověkem se podle nové analýzy dat začaly odehrávat o něco dříve, než se doposud předpokládalo. Byly ale dle expertů skryté kvůli sopečným erupcím.
Když se mluví o lidmi způsobené změně klimatu, v podstatě vždy padne jeden letopočet – rok 1850. Právě s touto dobou se totiž porovnávají údaje o aktuálních teplotách na Zemi. Hlavně proto, že z poloviny 19. století už existují kvalitní soubory sjednocených dat o měření teplot, které se dají analyzovat a srovnávat s pozdější dobou. Ale co kdyby se vědci podívali hlouběji do minulosti?
Lidé uvolňovali svou aktivitou skleníkové plyny do atmosféry vždy – vysoušením bažin, spalováním dřeva, chovem dobytka. Ale až s vynálezem parního stroje se spustila průmyslová revoluce, která byla poháněná spalováním fosilních paliv, která dokázala uvolnit do vzduchu víc oxidu uhličitého, než tomu bylo kdykoliv dříve. James Watt ale vymyslel parní stroj už roku 1769, vynález se pak rozšířil v Evropě velmi rychle. Co když se měří začátek průmyslové revoluce špatně a rok 1850 o opravdových změnách teplot způsobených spalováním fosilních paliv nevypovídá dostatečně?
Na tuto klíčovou otázku se pokouší odpovědět nový soubor teplotních dat GloSAT, která zveřejnila skupina britských klimatologů. Jejich data jdou před rok 1850, konkrétně až do roku 1781. Podle expertů je to důležité, protože už za století mezi roky 1750 a 1850 se zvýšila koncentrace skleníkových plynů natolik, že to mohlo vést k jistému oteplení. Oteplení, které ale příliš v současných předpovědích budoucího stavu klimatu nefiguruje.
Kdy začala průmyslová revoluce
Každá vědecká studie se musí dopustit nějaké míry zjednodušení, u klimatologie jím byl fakt, že si vzala pro jednoduchost za „startovní bod“ rok 1850. Nový výzkum ukazuje, že od začátku upraveného referenčního rámce (tedy od roku 1781) do poloviny 19. století byla planeta výrazně chladnější než v období let 1850 až 1900.
To ale ještě neznamená, že veškeré tyto změny teplot způsobil člověk. Autoři tohoto datového souboru upozorňují, že na chladnějším klimatu měly podíl i dvě silné sopečné erupce na začátku 19. století.
Část oteplení, ke kterému došlo na konci 19. století, je tedy zčásti způsobená návratem k normálu. Podle vědců z GloSATu bylo za oteplení o jednu desetinu stupně zodpovědné lidstvo.
Jak se měřily teploty
Přesnost těchto údajů je kriticky závislá na tom, jak přesná jsou samotná data. Globální teploty se v době, kdy začínala průmyslová revoluce, nesledovaly. Existují ale data z mnoha zemí, kde se lidé na teploměry již tehdy pravidelně dívali – a hodnoty si zaznamenávali. Právě z jejich nakombinování se dá získat ucelený globální přehled.
Například v pražském Klementinu se začalo měřit už roku 1752, pravidelná systematická měření tam probíhají od roku 1775. V Británie nejstarší souvislá měření začala dokonce od roku 1659, ve Švédsku od roku 1722. A podobné záznamy existují z mnoha dalších zemí, bohužel hlavně evropských, což zhoršuje kvalitu modelu.
Vědcům se přesto do něj podařilo dostat i mimoevropská data – a včetně údajů z míst, kde není pevnina. Protože už v té době byly tyto údaje důležité – a to pro mořeplavce. Konkrétně ty z Britské východoindické společnosti, jejíž záznamy vědci využili. I když až po úpravě kvůli známým zkreslením. Další data poskytly záznamy velrybářských lodí. V těchto starších údajích jsou samozřejmě díry, které z nich dělají méně spolehlivý zdroj informací než z dat po roce 1850 – právě proto se nedostanou do modelů IPCC, které experti pokládají za zlatý standard klimatologie.
Dopady na moderní svět
Klimatolog Zeke Hausfather z Berkeley Earth, který se na studii nepodílel, uvedl pro americkou stanici CNN, že se dle něj jedná o významný pokrok. Varoval ale před unáhlenými závěry: „Myslím, že nám to něco říká o oteplování před rokem 1850,“ řekl Hausfather. „Jen si nemyslím, že bychom měli příliš přikládat význam tomu, co to znamená pro naši schopnost splnit klimatické cíle,“ doplnil.
Znamená to podle něj, že lidstvo Zemi oteplilo o něco víc, než se předpokládalo, ale neznamená to, že dopady celého procesu se náhle projeví dříve. Výsledky zkoumání za delší časový úsek by tedy neměly narušit předpovědi budoucího oteplování, ale spíše by mohly vysvětlit, jak se vlastně klimatické změny spustily.
