New York - Může mít silná erupce jediné sopky dopad na celý svět? Americký vědec soudí, že ano, a na příkladu z roku 1600 dokládá, že se to nejméně jednou v dějinách stalo. Tehdy vybuchla peruánská sopka Huaynaputina - a pocítil to celý svět, uvádí nová studie, kterou cituje časopis Nature.
Erupce stratovulkánu Huaynaputina v Andách pokryla okolní vesnice rozžhavenými kameny a popelem a zabila odhadem 1500 lidí. Ale tím, že vyslala vysoko do ovzduší sírové částice, narušila celosvětové klima, uvádí ve své studii Kenneth Verosub, geolog z Kalifornské univerzity. „Šlo o náhlou a prudkou změnu ve velmi krátkém časovém období,“ říká Verosub. Jaký dopad by mohla mít na globální zemědělskou ekonomiku?
Hodně velký, tvrdí na základě historických záznamů o úrodě, hladomorech a dalších událostech roku následujícího po erupci sopky. Rok 1601 zaznamenal několik klimatických odchylek, uvádějí Verosub a Jake Lippman, spoluautor studie. Z letokruhů stromů je vidět, že to byl nejchladnější rok na severní polokouli za šest století - patrně kvůli ochlazení způsobenému částicemi síry v ovzduší, které vychrlila sopka.
Její dopad byl citelný i na opačné straně zeměkoule, kde tvrdá zima způsobila hladomor v Rusku. Sníh pokryl Švédsko, což způsobilo rekordní záplavy a špatnou úrodu. Ve Francii dozrálo pozdě víno. V Japonsku zamrzlo jezero Suwa dřív, než bylo obvyklé. Galeony plující z Mexika na Filipíny zvládly cestu rychleji, zřejmě díky pozměněným vzdušným proudům.
„Zjistili jsme, že rok 1601 patřil v mnoha případech k nejchladnějším nebo nejmokřejším nebo nejhorším,“ říká Verosub. Některé z těchto jevů byly dříve připisovány staletí trvajícím ochlazovacím trendům známým jako „malá doba ledová“ - ale správnější by bylo připsat je sopce Huayaputina, tvrdí Verosub. Ve studii chce ale dál pokračovat a získat další důkazy pro ověření spojnice mezi sopkou a vrtkavým počasím. Nyní chce prostudovat jezuitské záznamy španělského impéria a dobové záznamy z Číny.
Na projektu začal Verosub nejprve pracovat kvůli indonéské sopce Tambora, jejíž erupce v roce 1815 je považována za největší známou v historii. Tambora vyslala do ovzduší tolik síry, že následující rok se stal známým jako „rok bez léta“. Pokud měla stejný celosvětový klimatický dopad i Huaynaputina, pak to naznačuje, že erupce tohoto rozměru mohou spustit globální ochlazování snadněji, než vědci dosud předpokládali.
