Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
Babiš se ve středu ráno zúčastnil zasedání sněmovního evropského výboru před odletem na summit EU, který začne ve čtvrtek. Sdělil, že Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Dodal ovšem, že by měla být financována jako dosud. „Myslíme, že peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí,“ upřesnil premiér.
Na Evropské radě se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Evropská komise navrhla dvě možnosti, první je půjčka od EU, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii.
Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit. „Belgie upozorňuje na to, že v případě, že by došlo k zabavení zmrazených ruských aktiv, by zabavila Ruská federace veškerá aktiva členských států EU,“ řekl Babiš.
Belgický premiér Bart De Wever požaduje po ostatních zemích záruky, že pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun, Babiš ve středu hovořil o 92 miliardách. K reparační půjčce mají výhrady Itálie, Malta či Slovensko.
Česko by podle Babiše v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Plně musí být zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné. Tuzemsko podle Babiše žádné mimořádné garance dávat nebude. „Protože nechceme zatížit naše příští rozpočty,“ zdůraznil premiér před odletem do Bruselu.
Předseda vlády také řekl, že větší logiku by dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války. Zopakoval také, že Česko pomáhá i tím, že část peněz, které posílá ročně do Evropské unie, je použita na pomoc Ukrajině. „Jako Česká republika počítáme, že budeme pomáhat ve formě humanitární pomoci,“ poznamenal. Na prvním místě je podle něj dosažení spravedlivého míru.
Reakce opozice
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) řekl, že by bylo logické, aby pomoc Ukrajině šla z ruských peněz, nikoli z peněz evropských daňových poplatníků. Exministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) Babiše vyzvala, aby v Evropské unii hájil takové pozice, aby se Ukrajina mohla dále bránit ruské agresi.
Babiš už o víkendu řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny a že Česko nebude za nic ručit. Vyjádření kritizoval například bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který považuje rozhodnutí neposkytnout finanční pomoc Ukrajině za sobecký a nezodpovědný přístup, který ohrožuje nejen bezpečnost České republiky, ale i její prosperitu.
Babiš před odletem do Bruselu hovořil také o tom, že Česko bude žádat o větší částku z obranného fondu SAFE, než jsou plánované dvě miliardy eur (49 miliard korun) na tanky Leopard 2 A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.
Fico nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny
Před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu se před čtvrtečním summitem vyjádřil také slovenský premiér Robert Fico (Smer).
„Zmrazená ruská aktiva by měla být součástí mírové dohody a měla by být použita na základě vzájemné dohody především na obnovu Ukrajiny. Je tu ovšem návrh, který nepodporuji, že tyto peníze je třeba použít jako reparační půjčku pro Ukrajinu, především na zbraně,“ prohlásil šéf slovenského kabinetu.
V debatě se zákonodárci pak dal Fico najevo, že s použitím zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny by měla souhlasit Moskva.
Babišova schůze s vůdci Patriotů pro Evropu
Babiše čeká ve čtvrtek první summit Evropské unie od jmenování předsedou vlády. Ačkoli Evropská rada začíná až ve čtvrtek ráno, Babiš se do Bruselu přesouvá již ve středu. Ve 14:00 ho totiž čeká předsummitová schůzka lídrů frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu.
Členy Patriotů pro Evropu jsou zejména francouzské Národní sdružení, nizozemská Strana pro svobodu či maďarská strana Fidesz. Z Česka by měl do Bruselu přijet i nový ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Kdo další se schůzky v belgické metropoli zúčastní, nebylo jasné. Podobné předsummitové schůzky mají i lidovecká frakce, socialisté či frakce Obnova Evropy. Patrioti měli dosud pouze jednoho premiéra – šéfa maďarské vlády Viktora Orbána. Nyní s Babišem mají dva předsedy vlády v nynější sedmadvacítce.
Zhodnocení vztahů EU a západního Balkánu
Ve středu se ještě český premiér od 18:00 zúčastní summitu EU a zemí západního Balkánu. Summit má být příležitostí pro zhodnocení dosavadních vztahů mezi oběma stranami. Unii na něm bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zasedání se zúčastní i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Přítomen naopak nebude srbský prezident Aleksandar Vučić. Důvod své absence nesdělil. Pouze neurčitě řekl, že tímto krokem „chrání“ Srbsko a jeho zájmy.
Costa dal již na začátku svého mandátu najevo, že rozšiřování EU je jednou z jeho priorit. Státníci by měli nejprve během zasedání prodiskutovat různé oblasti spolupráce, ať již jde o zahraniční záležitosti, obranu, bezpečnost, či zapojení do jednotného trhu EU. Poté má následovat pracovní večeře, kde je v plánu širší debata ohledně současného celosvětového dění.
O vstup do unie usilují Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko. „Já jsem vždy zastával stanovisko, že je potřeba tyhle země nejdříve vzít do schengenského prostoru. Je to otázka bezpečnosti, abychom bránili Evropu na vnější hranici a až potom vyjednávat vstup do Evropské unie,“ sdělil před odletem do Bruselu Babiš, který zároveň poznamenal, že „tyto procesy trvají velmi dlouho“.
Proces integrace západního Balkánu do unie nabral na dynamice po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Unijní činitelé to zdůvodňují zejména strategickým významem, která má tento region se sklony k nestabilitě pro EU. V nejpokročilejší fázi ze šestice západobalkánských zemí je Černá Hora, která by chtěla uzavřít přístupová jednání již v příštím roce a do unie vstoupit v roce 2028.
Summity EU – západní Balkán se konají pravidelně od roku 2018. Předchozí summit vedoucích představitelů EU a západního Balkánu se uskutečnil v prosinci 2024 v Bruselu. Příští summit se bude konat v červnu 2026 v Černé Hoře.
