Patrioti začali prorážet evropskou izolaci

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla – známého jako cordon sanitaire – že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“.

„Je těžké pochopit, proč je kompromis podporovaný 24 z 27 členských států pro S&D a Renew nepřijatelný,“ uvedla podle serveru Politico ve středu před hlasováním o legislativě proti odlesňování europoslankyně EPP Christine Schneiderová.

Evropští lidovci se spojili s Patrioty, kteří bývají označováni jako populisté či krajní pravice, i umírněnější konzervativní ECR, která ideově leží mezi EPP a Patrioty. Tyto frakce pak hlasovaly tak, aby oddálily uplatnění legislativy na sledování původu komodit – jako je káva, sója či hovězí maso – které se často produkují na odlesněné půdě.

EPP předtím nedokázala najít shodu s centristickou frakcí Renew Europe a středolevicovými socialisty (S&D). A tak pravicové frakce podpořily návrh Rady EU a prosadily roční odklad pro střední a velké provozovatele, delší odklad pro malé provozovatele a revizní doložku, která by umožnila další regulační úlevy.

„Renew se až do samého konce snažila dosáhnout kompromisu,“ sdělil poslanec Renew Europe Pascal Canfin. „To je další špatná zpráva pro koalici Von der Leyenové a pro ducha kompromisu, který je v jádru historie EU,“ dodal.

Politico: ECR funguje jako „trojský kůň“

Po dvou týdnech se tak zopakoval scénář, kdy EPP opustila strany, se kterými podpořila vznik současné Evropské komise, a spojila s Patrioty. Před čtrnácti dny pravicové frakce odhlasovaly, aby se rozšířil okruh firem, pro které platí výjimka z reportování o dopadech jejich podnikání na životní prostředí.

Vedoucí představitelé S&D a Renew nyní prohlásili, že lidovci zašli ve spolupráci s Patrioty příliš daleko. EPP tvrdí, že s populistickými a krajně pravicovými skupinami přímo nejednala a nikdy jednat nebude. Namísto toho trvá na tom, že pouze předkládá své návrhy, které ostatní mohou, ale nemusí podpořit.

„Je lží, že jsme s nimi jednali,“ řekl mluvčí EPP Daniel Köster k hlasování o zelených pravidlech, poté co poslanci Patriotů tvrdili, že mezi oběma stranami došlo k formálním kompromisům a jednáním.

Liberálové a socialisté se domnívají, že Patrioti často spolupracují s ECR, která pak předkládá jejich stanovisko EPP. Podle úředníka Evropského parlamentu, který hovořil pod podmínkou anonymity, funguje ECR jako „trojský kůň“, přes kterého Patrioti obchází cordon sanitaire.

Další spolupráce EPP, ECR a Patriotů má navíc své limity – řada populistických a krajně pravicových europoslanců chce konec EU a lidovci stále potřebují středovou koalici, aby mohli prosadit většinu svých návrhů, jako je například dlouhodobý rozpočet EU.

Předseda ECR Nicola Procaccini poukázal na to, že evropská pravice se může snadno spojit v oblasti deregulace, migrace, zemědělství nebo rodinných otázek.

Daněk: Cordon sanitaire stále drží, i když je děravý

„Fakt je ten, že cordon sanitaire, byť už je teď dosti děravý, stále existuje,“ přiblížil analytik think-tanku EUROPEUM Viktor Daněk. Podle něj je hlavním účelem tohoto nepsaného pravidla, aby se poslanci z daných frakcí nedostali do funkcí, ve kterých mají vliv. Což se neděje, dodal.

„Uvidíme, jestli se to nezmění v půlce funkčního období, kdy se znovu volí vedení výborů,“ řekl Daněk. „Zatím jsme viděli pouze jeden případ, kdy se dostali k zajímavé legislativě, to byly environmentální cíle pro rok 2040. Tam – a to je zajímavé – se Patriotům nepodařilo sestavit hlasovací většinu,“ dodal.

Daněk popsal roli Patriotů tím způsobem, že dodávají hlasy do hlasovací většiny, když se to hodí zejména lidovcům, ale aktivně se nepodílí na utváření legislativy.

„Toxické manželství“ středových frakcí

Navzdory všem okolnostem je strategií středolevých stran nadále usilovat o fungování spolupráce s EPP. „Budeme i nadále pomáhat Evropské lidové straně, a to z pocitu odpovědnosti vůči Evropské unii,“ uvedla v úterý předsedkyně skupiny S&D Iratxe Garcíaová.

Tento a další komentáře signalizují, že socialističtí a liberální spojenci EPP akceptují nový stav věc, kdy lidovci jsou ochotní se spojit se subjekty dále napravo, když je to pro ně politicky výhodné, a stará koalice to musí přijmout, napsal server Politico.

„Je to toxické manželství,“ řekl europoslanec S&D, který si vyžádal anonymitu, aby mohl otevřeně hovořit o dynamice strany. „Zrazují nás, ale my se k nim stále vracíme,“ dodal pro Politico.

Pravicové cíle von der Leyenové

Daněk sdělil, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová šla do voleb do Evropského parlamentu s tím, že si přeje vytvoření středopravicové koalice.

„Snažila se vytvořit prostor, aby v středopravicové koalici byla i ECR, za což sklízela nesmírně silnou kritiku ze strany levice a ze strany některých zemí. Ale nepodařilo se jí to. Ta centristicko-pravicová koalice je bez Patriotů příliš malá,“ dodal analytik.

Vznik frakce Patriotů, do níž vstoupily i strany, o kterých dosud platilo, že s nimi centristé nespolupracují, von der Leyenové v podstatě znemožnil s nimi otevřeně spolupracovat, protože by přišla o hlasy liberálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 55 mminutami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.