Od Evropské komise musí přijít razantní kroky, legislativní a diplomatické, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Reagovala tak na závěry čtvrtečního summitu EU, kdy se prezidenti a premiéři členských zemí shodli na nezbytnosti urychlení návratů (deportací) neúspěšných žadatelů o azyl. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) k tomu podotkla, že návratová politika nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by bylo možné ekonomické migranty vracet.
Lídři Unie se ve čtvrtek shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že unijní exekutiva brzy předloží nový návrh směrnice o návratech odmítnutých žadatelů, která má tyto návraty (deportace) zefektivnit. S lídry se podle svého vyjádření bavila také o přehodnocení definice bezpečné třetí země, do které je možné migranty vracet. Diskuse se točila i okolo možného vytvoření návratových center v mimounijních státech, v nichž by odmítnutí žadatelé o azyl čekali na návrat do bezpečné země.
Nerudová zdůraznila, že Evropská komise musí přijít s návratovou směrnicí a zdokonalit návratovou proceduru. „Není možné, aby se vracel jeden z pěti ekonomických migrantů, který má být vrácen.“
Bartůšek mluví o paskvilu
Zároveň podle ní musí Komise uzavřít diplomatické dohody s africkými státy, v nichž by byla i zmínka o zlepšování životních podmínek v dané zemi a o vytváření středisek pro migranty. Domnívá se, že migrační pakt, na kterém se loni evropští lídři shodli, je prvním krokem ke zlepšení současné špatné situace.
Bartůšek s tvrzením Nerudové o Migračních paktu nesouhlasila. Domnívá se, že po deseti letech jeho přípravy vznikl paskvil, který nás před migrací neochrání. Upozornila, že pašeráci lidí se úsilí Unie vysmívají a pokračují ve své činnosti. Návratová politika podle ní nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by chtěla migranty vracet.
Uvedla také, že za dobu přípravy paktu přišlo do Evropy sedm milionů nelegálních migrantů. Když se k tomu přičte i slučování rodin, které pak už probíhá legálně, a není tak ve statistikách, jedná se o dvanáct až třináct milionů lidí. Soudí, že nyní chystaná úprava návratové politiky vše prodlouží o další roky. Předpokládá, že i v případě rychlého schválení by se efekt projevil až později. Vázané je to zejména právě na spolupráci s výchozími zeměmi.
Přesuny do třetích zemí
Bartůšek také uvedla, že podporovala úsilí Británie převážet migranty do Rwandy, což nová labouristická vláda po svém nástupu zrušila. Skutečnost, že by azylové řízení probíhalo mimo Evropskou unii, by podle ní mělo „efekt odrazení.“ Ten by pomohl snížit příchod nelegálních migrantů o třicet procent, věří. K současné dohodě Itálie o přemístění některých migrantů do Albánie je skeptická, protože by se odsud stále snažili dostat dál do Evropy. Pokud by však byli umístěni v centrech v Africe, tak by se toto riziko výrazně snížilo.
Nerudová upozornila na nejnovější postoj italského soudu, který zatím maří úsilí o převoz prvních migrantů z Itálie do Albánie. Od Evropské komise tedy očekává vznik právně vycizelovaných smluv, které by byly v souladu s mezinárodním právem a soudy by je nemohly zvrátit. Věří, že se v Evropské radě i v Evropském parlamentu podaří shodnout na těchto tvrdších opatřeních, která podle ní dříve neměla politickou podporu.
Migrační krize, která v různých obměnách trvá doposud, vypukla v roce 2015. K jejímu dlouhodobému vyhrocení přispěl i tehdejší vstřícný postoj některých evropských států, zejména Německa a jeho kancléřky Angely Merkelové (CDU). V pozdějších letech pak evropští lídři a tehdejší Evropská komise pod vedením Jean-Clauda Junckera uvažovala v roce 2018 například o záchytných centrech mimo Evropu, ale tento plán, stejně jako mnohé jiné, se nepodařilo naplnit.
