Tvrdší deportace ekonomických migrantů jsou nezbytné, soudí Nerudová i Bartůšek

15 minut
Události, komentáře: Unie už skoro 10 let hledá řešení migrace
Zdroj: ČT24

Od Evropské komise musí přijít razantní kroky, legislativní a diplomatické, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Reagovala tak na závěry čtvrtečního summitu EU, kdy se prezidenti a premiéři členských zemí shodli na nezbytnosti urychlení návratů (deportací) neúspěšných žadatelů o azyl. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) k tomu podotkla, že návratová politika nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by bylo možné ekonomické migranty vracet.

Lídři Unie se ve čtvrtek shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že unijní exekutiva brzy předloží nový návrh směrnice o návratech odmítnutých žadatelů, která má tyto návraty (deportace) zefektivnit. S lídry se podle svého vyjádření bavila také o přehodnocení definice bezpečné třetí země, do které je možné migranty vracet. Diskuse se točila i okolo možného vytvoření návratových center v mimounijních státech, v nichž by odmítnutí žadatelé o azyl čekali na návrat do bezpečné země.

Nerudová zdůraznila, že Evropská komise musí přijít s návratovou směrnicí a zdokonalit návratovou proceduru. „Není možné, aby se vracel jeden z pěti ekonomických migrantů, který má být vrácen.“

Bartůšek mluví o paskvilu

Zároveň podle ní musí Komise uzavřít diplomatické dohody s africkými státy, v nichž by byla i zmínka o zlepšování životních podmínek v dané zemi a o vytváření středisek pro migranty. Domnívá se, že migrační pakt, na kterém se loni evropští lídři shodli, je prvním krokem ke zlepšení současné špatné situace.

Bartůšek s tvrzením Nerudové o Migračních paktu nesouhlasila. Domnívá se, že po deseti letech jeho přípravy vznikl paskvil, který nás před migrací neochrání. Upozornila, že pašeráci lidí se úsilí Unie vysmívají a pokračují ve své činnosti. Návratová politika podle ní nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by chtěla migranty vracet.

Uvedla také, že za dobu přípravy paktu přišlo do Evropy sedm milionů nelegálních migrantů. Když se k tomu přičte i slučování rodin, které pak už probíhá legálně, a není tak ve statistikách, jedná se o dvanáct až třináct milionů lidí. Soudí, že nyní chystaná úprava návratové politiky vše prodlouží o další roky. Předpokládá, že i v případě rychlého schválení by se efekt projevil až později. Vázané je to zejména právě na spolupráci s výchozími zeměmi.

Přesuny do třetích zemí

Bartůšek také uvedla, že podporovala úsilí Británie převážet migranty do Rwandy, což nová labouristická vláda po svém nástupu zrušila. Skutečnost, že by azylové řízení probíhalo mimo Evropskou unii, by podle ní mělo „efekt odrazení.“ Ten by pomohl snížit příchod nelegálních migrantů o třicet procent, věří. K současné dohodě Itálie o přemístění některých migrantů do Albánie je skeptická, protože by se odsud stále snažili dostat dál do Evropy. Pokud by však byli umístěni v centrech v Africe, tak by se toto riziko výrazně snížilo.

Nerudová upozornila na nejnovější postoj italského soudu, který zatím maří úsilí o převoz prvních migrantů z Itálie do Albánie. Od Evropské komise tedy očekává vznik právně vycizelovaných smluv, které by byly v souladu s mezinárodním právem a soudy by je nemohly zvrátit. Věří, že se v Evropské radě i v Evropském parlamentu podaří shodnout na těchto tvrdších opatřeních, která podle ní dříve neměla politickou podporu.

Migrační krize, která v různých obměnách trvá doposud, vypukla v roce 2015. K jejímu dlouhodobému vyhrocení přispěl i tehdejší vstřícný postoj některých evropských států, zejména Německa a jeho kancléřky Angely Merkelové (CDU). V pozdějších letech pak evropští lídři a tehdejší Evropská komise pod vedením Jean-Clauda Junckera uvažovala v roce 2018 například o záchytných centrech mimo Evropu, ale tento plán, stejně jako mnohé jiné, se nepodařilo naplnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád letadla v Indii má téměř tři sta obětí

Zřícení letadla společnosti Air India u západoindického města Ahmadábád nepřežilo téměř tři sta lidí, uvedla místní policie. Na palubě stroje mířícího do Velké Británie bylo 242 lidí, mezi mrtvými jsou ale také lidé z obytné oblasti, kam letadlo dopadlo. Stroj se zřítil na lékařskou ubytovnu. Policie uvedla, že dva lidé mohli pád přežít, podle BBC přežil havárii britský občan.
10:57Aktualizovánopřed 54 mminutami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.
13:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 1 hhodinou

Severním Irskem se šíří vlna násilí vůči migrantům

Severní Irsko sužují od začátku týdne nebývalé protiimigrační protesty, které se zvrhly v násilí. Zranění po útocích maskovaných výtržníků utrpěly desítky policistů. Protestující zapalují domy i auta v reakci na údajný sexuální útok. Rasově motivované nepokoje už odsoudil britský premiér Keir Starmer.
11:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán neplní jaderné závazky, uvedla MAAE. Izrael dle NBC zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael podle stanice NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský útok na Írán.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útočník na škole ve Štýrském Hradci zřejmě střílel do lidí náhodně

Útočník ze školy v rakouském Štýrském Hradci podle prvních výsledků vyšetřování střílel bez konkrétního cíle, zasáhl bývalou učitelku, ostatní oběti neznal. Dva dny po útoku to oznámili kriminalisté na tiskové konferenci. Policie dál zjišťuje motiv útočníka, jenž v úterý na gymnáziu zastřelil deset lidí a poté obrátil zbraň proti sobě.
před 4 hhodinami

Čína studentům zmrazila AI, aby nešvindlovali. Hlídá je AI

Zkouška dospělosti je v Číně tak důležitá, že se země rozhodla pro bezprecedentní krok – vypnula řadu funkcí umělých inteligencí v zemi, aby zamezila podvádění. Studenty pak paradoxně také hlídá AI.
před 5 hhodinami

Rada prestižního Fulbrightova stipendia odstoupila. Kvůli Trumpovu vměšování

Všech dvanáct členů rady dohlížející na Fulbrightova stipendia ve středu rezignovalo. Komise odstoupila na protest proti vměšování Trumpovy administrativy do výběru příjemců stipendií v rámci mezinárodního výměnného programu, jehož se účastní i Česko.
před 6 hhodinami
Načítání...