Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.
Itálie poslala do Albánie první migranty. Soud vzápětí řekl, že se musí vrátit
Na začátku týdne italské úřady přesunuly do Albánie první skupinu šestnácti migrantů. Při prověrkách na místě se ale zjistilo, že čtyři jsou nezletilí, a proto je úřady nechaly přemístit do Itálie. V Albánii tak zůstalo dvanáct mužů z Egypta a z Bangladéše. I ti však pravděpodobně absolvují řízení o své žádosti o azyl na Apeninském poloostrově, což je přesně situace, které se italská vláda zřízením středisek v Albánii chtěla vyhnout.
Římský soud v pátek nepotvrdil omezení pohybu dotyčných migrantů a nařídil jejich převoz zpět do Itálie. „Obě země, ze kterých pocházejí, a sice Egypt a Bangladéš, nejsou i vzhledem k nedávnému rozhodnutí Soudního dvora EU bezpečné,“ odůvodnil soud své rozhodnutí. Podle něj tak migranti vyslaní do Albánie „mají právo na to, aby byli převezeni do Itálie“.
Ministr Piantedosi reagoval slovy, že se vláda odvolá k nejvyššímu soudu. Podle zdrojů agentury ANSA však již v sobotu dvanáctičlennou skupinu převeze do Itálie vojenská loď. V zemi zřejmě budou umístěni do zabezpečeného zařízení pro migranty.
Verdikt soudu popudil vládní strany
Italská justice se odkazuje na říjnové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v kauze, kterou mu předložil k posouzení Krajský soud v Brně. V tomto rozhodnutí unijní soud zdůraznil princip, že „kritéria umožňující označit třetí zemi za bezpečnou zemi původu musí být splněna na celém jejím území“. Mezi taková kritéria patří například absence rozšířeného násilí či mučení. Italský tisk už dříve upozornil, že jen menšina zemí, které tamní úřady považují za bezpečné, tato kritéria splňují na celém svém území.
Aktuální verdikt římského soudu popudil vládní strany, pro které je fungování migračních středisek v Albánii klíčovým prvkem migrační politiky. „Justiční levice pomáhá té parlamentní,“ kritizovala na sociálních sítích strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové. „Ať proimigrační soudci kandidují ve volbách, nenecháme se zastrašit,“ vyzvala další vládní strana Liga.
Naopak podle opozice páteční rozhodnutí soudu ukazuje, že střediska v Albánii žádné problémy s migrací neřeší a že se jedná jen o vládní propagandu. Opozice také kritizuje stovky milionů eur (miliardy korun), které podle ní kabinet utratil za výstavbu a provoz zařízení v Albánii. Ta mají dle plánu zmírnit migrační tlak na Itálii.
Protokol mezi Itálií a Albánií počítá s tím, že do balkánské země bude možné umístit jen migranty muže, kterým italské námořnictvo pomůže v mezinárodních vodách. Nesmí přitom mít vážně zdravotní problémy, pocházet ze zemí, které nejsou bezpečné, a patřit do takzvaných zranitelných skupin. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, mají tito muži administrativní vyřízení své žádosti o azyl absolvovat na italském území.
O italský model se zajímá i Nizozemsko
„Itálie šla dobrým příkladem, když podepsala italsko-albánský protokol o vyřizování žádostí o azyl na albánském území, ale pod italskou a evropskou jurisdikcí,“ hájí krok italská premiérka Giorgia Meloniová. Tento příklad by chtěla řada unijních států následovat. Lídři některých z nich se už nechali slyšet, že italský model podporují, a doufají, že se osvědčí a bude možné ho uplatnit i jinde. Podporu má i u Evropské komise.
„Měli bychom též dál zkoumat možnosti, pokud jde o myšlenku rozvoje návratových center mimo EU, zvlášť s ohledem na návrh nové návratové legislativy,“ napsala v dopisu adresovaném lídrům EU předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
O italské řešení se zajímá také Nizozemsko. Tamní ministryně obchodu a rozvoje Reinette Kleverová zároveň navštívila Ugandu, aby zjistila, zda by tato africká země přijímala neúspěšné žadatele o azyl z Nizozemska. „S Ugandou máme dobré vztahy. Je to pohostinná země. Hostí 1,7 milionu uprchlíků, takže stojí za to zjistit, jaké tu jsou možnosti,“ sdělila. „Jsme otevření jakékoli diskusi, protože věříme, že lidem je třeba pomoci vždy, když se ocitnou v nouzi,“ doplnil ministryni ugandský ministr zahraničí Jeje Odongo.
Horizont ČT24: Debata o italském modelu řešení migrace (zdroj: ČT24)
Pro Německo je italský model nedostatečný
Německý kancléř Olaf Scholz v italské cestě východisko nevidí, podle něho je nedostatečná. Europarlamentní frakce liberálů zase stejně jako některé nevládní organizace varuje před porušováním práv utečenců.
„Je jasné, že postupy, které se zaměřují jen na malý zlomek z celkového počtu, nejsou pro tak velkou zemi, jako je Německo, řešením,“ vysvětlil postoj německé vlády Scholz.
„Vyzýváme členské státy, aby nepodporovaly žádné populistické a chybné myšlenky, jako je italsko-albánský model,“ sdělila lídryně frakce Obnova Evropy Valérie Hayerová. Přetížená azylová centra v některých zemích jsou navíc jen částí problému. Nedořešené jsou například readmisní dohody s celou řadou států, bez nichž není možné neúspěšné žadatele repatriovat.