Evropská unie by měla urychlit poskytování vojenské i finanční pomoci Ukrajině, řekl před začátkem summitu Evropské rady v Bruselu její předseda Charles Michel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu osobně představí plán na vítězství své země ve válce s Ruskem. Prezidenti a premiéři zemí EU projednají také migraci a situaci na Blízkém východě.
ŽIVĚ: Premiér Fiala na summitu EU v Bruselu
ŽIVĚ: Brífink premiéra Fialy na summitu (zdroj: ČT24)
Michel během společného prohlášení se Zelenským zdůraznil, že „EU stojí na straně Ukrajiny a bude na ní stát tak dlouho, jak bude potřeba“. „Víme, že potřebujete více vojenské a finanční pomoci. Musíme se podívat na to, jak poskytování pomoci urychlit,“ prohlásil Michel.
Ukrajinský prezident při příchodu na summit poznamenal, že „plán vítězství“ nebyl vytvořen pro kritiky, a zdůraznil, že jeho hlavním účelem je posílit Ukrajinu. Plán podle něj nezávisí na vůli Ruska, nýbrž na odhodlání spojenců Ukrajiny, což jej činí proveditelným. Prezident zároveň řekl, že Ukrajinci brání nejen svou zemi, ale i „svobodu Evropy“.
Poznamenal, že nadcházející zima bude náročná a nebezpečná a že Kyjev potřebuje další vojenskou a finanční podporu co nejdříve. Mimo jiné například ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, která by mohla sloužit k výrobě dronů přímo na Ukrajině či na obnovu zničených domů ukrajinských obyvatel.
Prezidenty a premiéry členských států EU označil Zelenskyj za přátele. Jejich jednota, pokud jde o pomoc Ukrajině, může podle ukrajinského prezidenta přispět k získání větší podpory pro Kyjev ve světě.
O migraci se čeká bouřlivá diskuze
Ještě před zahájením summitu se představitelé z několika zemí včetně České republiky chtějí sejít na samostatné schůzce týkající se migrace. Setkání pořádají Itálie, Dánsko a Nizozemsko a původně se jí mělo účastnit rovněž Řecko, Kypr, Rakousko, Polsko a Česko. Postupně ale počet účastníků začal narůstat, mimo jiné o Německo, a podle některých zdrojů by na ní nakonec měla být dokonce i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ohledně migrace se na summitu očekává asi nejbouřlivější diskuze, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl.
Postoje jednotlivých zemí k řešení problémů souvisejících s migrací se ale liší. Španělský premiér Pedro Sánchez se nedávno nechal slyšet, že by chtěl uspíšit začátek účinnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Podobný názor zastává i Německo, které by rovněž chtělo, aby nedávno schválený migrační pakt začal být účinný dříve než v roce 2026. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví i Maďarsko. Česká republika nemá podle dostupných informací s urychlením účinnosti paktu zásadnější problém.
Prezidenti a premiéři unijních zemí se budou věnovat rovněž situaci na Blízkém východě. „Humanitární situace na místě se zhoršuje. Našimi hlavními prioritami zůstávají okamžité příměří a propuštění rukojmí,“ napsal předseda Evropské Rady Charles Michel účastníkům summitu. „Evropská rada musí prosazovat zmírnění napětí a trvat na dodržování mezinárodního a humanitárního práva,“ dodal s tím, že nedávné útoky na síly mírové mise OSN na jihu Libanonu jsou nepřijatelné.