K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.
Prezidenti a premiéři zemí Unie v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejím obyvatelům trvalou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu.
Ukrajinský prezident řekl, že s „plánem vítězství“ je možné ukončit ruskou válku na Ukrajině nejpozději v příštím roce. „Naší strategií je přinutit Rusko k diplomacii. (...) Rusko se uchýlí k diplomacii pouze za předpokladu, že se mu nepodaří hrubou silou dosáhnout toho, čeho chce,“ poznamenal s tím, že Rusku pomáhá Severní Korea a Írán a že Čína se rovněž podílí na prodlužování války. Jednota EU v podpoře Ukrajiny je podle Zelenského naopak „zbraň“, která znamená bezpečí pro všechny.
Ukrajinský prezident při příchodu na summit poznamenal, že „plán vítězství“ nebyl vytvořen pro kritiky, a zdůraznil, že jeho hlavním účelem je posílit Ukrajinu. Plán podle něj nezávisí na vůli Ruska, nýbrž na odhodlání spojenců Kyjeva, což jej činí proveditelným. Prezident zároveň řekl, že Ukrajinci brání nejen svou zemi, ale i „svobodu Evropy“. Dodal, že většina předsedů vlád zemí EU na summitu jeho plán podpořila.
Náročná zima
Poznamenal, že nadcházející zima bude náročná a nebezpečná a že Kyjev potřebuje další vojenskou a finanční podporu co nejdříve. Mimo jiné například ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, která by mohla sloužit k výrobě dronů přímo na Ukrajině či na obnovu zničených domů ukrajinských obyvatel.
Předseda Evropské rady Charles Michel během společného prohlášení se Zelenským zdůraznil, že „EU stojí na straně Ukrajiny a bude na ní stát tak dlouho, jak bude potřeba“. „Víme, že potřebujete více vojenské a finanční pomoci. Musíme se podívat na to, jak poskytování pomoci urychlit,“ prohlásil Michel.
Český premiér Petr Fiala (ODS) debatu se Zelenským označil za dobrou a věcnou, cesta k dlouhodobému míru je ale podle něj ještě daleká. Maďarský premiér Viktor Orbán označil ukrajinský plán za „více než děsivý“ a vyzval k jednání s Rusy. „Evropská unie vstoupila do této války se špatně organizovanou, špatně provedenou a špatně vypočítanou strategií, za kterou nese hlavní odpovědnost předsedkyně Komise. Tuto válku prohráváme, takže strategie nefunguje,“ napsal Orbán.
Pětibodový plán
Prvním bodem plánu je pozvání Ukrajiny do NATO, což by podle Zelenského neznamenalo vtažení USA do války, jak si někteří Američané myslí. Naopak je podle Zelenského zapotřebí, aby slovům o členství odpovídaly i činy, a to v podobě formální pozvánky do Aliance. Fakticky by členství Ukrajina podle Zelenského mohla získat i po válce. Právě pozvání, se členstvím až později, by podle Zelenského posílilo diplomatické postavení Ukrajiny a politicky by Alianci nic nestálo.
Za druhé je podle Zelenského třeba na Rusko vyvinout vojenský tlak a dát Rusům pocítit, jaká je válka, aby nenáviděli svého vůdce Vladimira Putina. V této souvislosti ukrajinský prezident řekl, že by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní ukrajinskými silami, aby tedy mohly mířit i na cíle na ruském území, a že by měla být posílena ukrajinská protivzdušná obrana.
Třetí bod podle Zelenského je „odstrašující“ nejaderný balíček, který ochrání Ukrajinu před ruskou hrozbou. Tento bod obsahuje tajný dodatek sdílený s Američany, Velkou Británií, Francií, Itálií a Německem. Putin musí podle Zelenského „respektovat naši sílu, ne že se svobodný svět bude před ním třást“. Cílem plánu vítězství je posílit nejen Ukrajinu, ale i celou evropskou komunitu.
Za čtvrté by měla vzniknout s unijními partnery dohoda, jež bude chránit ukrajinské nerostné bohatství se zárukami v podobě možnosti uvalení tvrdých sankcí. Pátý bod se týká poválečného období a předpokládá mimo jiné nahrazení některých amerických jednotek v Evropě ukrajinskými vojáky s bojovou zkušeností, pokud s tím budou partneři souhlasit.
O jaderných zbraních
O válce na Ukrajině, na niž už přes dva a půl roku útočí Rusko, Zelenskyj mluvil také se slovenským premiérem Robertem Ficem. „Ficovi jsem řekl hodně věcí,“ poznamenal, aniž by byl konkrétní. Uvedl ale, že by Slovensko jeho zemi mělo pomáhat, jinak pocítí, co mu Putin může způsobit. Nikdy se totiž nezastaví, „pokud ho nezastavíme“, je přesvědčen Zelenskyj.
Ukrajinský prezident na tiskové konferenci také zdůraznil, že jeho země neplánuje vyrábět jaderné zbraně. Otázka padla na základě informací o nedávné schůzce s exprezidentem USA Donaldem Trumpem. V rozhovoru s ním Zelenskyj zmínil Budapešťské memorandum z roku 1994, podle něhož byly Kyjevu poskytnuty bezpečnostní záruky ze strany Británie, Ruska a Spojených států výměnou za to, že se vzdá právě jaderných zbraní. Zároveň Zelenskyj podotkl, že když Ukrajina nemá jaderné zbraně, potřebuje být členem Aliance.
Ukrajina bude členem NATO, není o tom pochyb, prohlásil ve čtvrtek v Bruselu nový generální tajemník Aliance Mark Rutte. Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi vzkázal, že Severoatlantická aliance neztratí odhodlání a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Zelenskyj zároveň vyjádřil přesvědčení, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.
Česká muniční iniciativa
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to uvedli český premiér Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500 tisíc kusů munice.
Fiala na sociální síti X uvedl, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.
Diskuse o migraci
Prezidenti a premiéři států Evropské unie se na summitu v Bruselu shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Podle závěrů schůzky, které po jejím konci na sociální síti X zveřejnila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela Ecaterina Casingeová, také poslali vzkaz Rusku a Bělorusku.
Podle českého premiéra přibývá zemí, které chtějí hledat nové cesty, jak si poradit s nelegální migrací. Návratová politika nefunguje dobře, je proto třeba najít cesty, jak ji vylepšit, řekl Fiala po konci summitu.
„Rusko a Bělorusko ani další země nesmějí zneužívat naše hodnoty, včetně práva na azyl,“ shodli se účastníci summitu. Vyjádřili solidaritu Polsku a dalším zemím, přes které se do EU snaží posílat migranty režimy v Minsku a Moskvě v rámci hybridní války proti Západu. Účastníci aktuální vrcholné schůzky dali najevo, že budou dělat vše pro to, aby zabránili využívání lidí z krizových oblastí k politickým účelům. „Mimořádné situace si žádají přiměřená opatření,“ stojí v závěrech bez bližších podrobností, podle diplomatů tak text vyšel vstříc právě Polsku.
Fiala se sešel s dalšími zástupci již před summitem
Ještě před zahájením summitu se představitelé z několika zemí včetně České republiky sešli na samostatné schůzce týkající se migrace. Setkání pořádaly Itálie, Dánsko a Nizozemsko a kromě Česka byli přítomni i zástupci Estonska, Kypru, Slovenska, Malty, Rakouska, Polska a Maďarska. Na schůzce nakonec byla i předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.
„Jsou to země, které dlouhodobě chtějí změnit migrační politiku, nejsou s ní spokojené. Vidí, že migrace se stává větším a větším problémem v Evropské unii, který nám přerůstá přes hlavu,“ prohlásil Fiala. Podle něj je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi.
Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský řekl, že skupina 18 zemí chce v migraci tvrdší a důslednější postup v návratové politice a požaduje, aby to Evropská komise převedla do praxe. Žádá rovněž, aby vyřizování azylových žádostí probíhalo mimo kontinent. Von der Leyenová jim údajně slíbila novelu takzvané návratové směrnice, aby bylo možné rychleji vyhošťovat osoby, které nemají na azyl nárok. Aktuálně se to podle Obrovského děje jen ve dvaceti procentech případů.
Situace v řadě evropských zemí se v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl.
Postoje jednotlivých zemí k řešení problémů souvisejících s migrací se ale liší. Španělský premiér Pedro Sánchez se nedávno nechal slyšet, že by chtěl uspíšit začátek účinnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Podobný názor zastává i Německo, které by rovněž chtělo, aby nedávno schválený migrační pakt začal být účinný dříve než v roce 2026. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví i Maďarsko. Česká republika nemá podle dostupných informací s urychlením účinnosti paktu zásadnější problém.
Migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.
Blízký východ
Prezidenti a premiéři unijních zemí se budou věnovat rovněž situaci na Blízkém východě. „Humanitární situace na místě se zhoršuje. Našimi hlavními prioritami zůstávají okamžité příměří a propuštění rukojmí,“ napsal předseda Evropské Rady Charles Michel účastníkům summitu.
„Evropská rada musí prosazovat zmírnění napětí a trvat na dodržování mezinárodního a humanitárního práva,“ dodal s tím, že nedávné útoky na síly mírové mise OSN na jihu Libanonu jsou nepřijatelné.
