Více než třetina z očekávaných pěti set tisíc kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině, řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.
Třetina z pěti set tisíc kusů munice už je na Ukrajině
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, do konce srpna přispělo patnáct zemí. Česko přispělo téměř 866 miliony korun. S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na unijním summitu v únoru, tedy v době, kdy se Ruskem napadená země potýkala s akutním nedostatkem munice. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.
Ukrajina si podle listu Handelsblatt v dopise stěžovala Česku, že část dodaných dělostřeleckých granátů vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. „Německo je jedním z předních přispěvatelů do české iniciativy. Proč to Německo dělá? Protože si je dostatečně jisté, že tato iniciativa je excelentní, transparentní a skutečně efektivní,“ uvedl Zvaryč.
Ukrajinští vojáci podle něj munici ráže 155 milimetrů potřebují. „Má to pozitivní vliv na posílení našich obranných schopností,“ dodal.
Pokus iniciativu zdiskreditovat?
Iniciativa by podle něj neměla být podrobena kritice, naopak je prostor pro její rozvinutí. Zvaryč doufá, že dodávky budou pokračovat i v příštím roce. Snahou je také to, aby se iniciativa stala nástrojem pro investice do ukrajinské domácí produkce munice. „Ukrajina navýšila své kapacity, ale potřebujeme nějaké finanční zdroje, abychom je rozvinuli více a měli schopnost vyrábět munici menšího kalibru,“ podotkl. Ukrajina o tom jedná i s českým ministerstvem obrany.
O informacích listu Handelsblatt nechtěl spekulovat. „Neviděl jsem žádné dopisy od ukrajinských představitelů,“ řekl. Považuje to spíše za pokus iniciativu zdiskreditovat. „To by se nemělo dít, protože je skvělá. Je skutečně efektivní a pomáhá našim vojákům na bojišti,“ dodal Zvaryč.
Ukrajinci jsou podle něj za veškerou českou podporu a solidaritu velmi vděční. Zároveň podle něj například při nedávných ničivých povodních ani na chvíli neváhali s nabídkou pomoci České republice. Ukrajinci žijící v Česku se podle něj snaží být užiteční i pro českou ekonomiku. „Přes 70 procent Ukrajinců je zde oficiálně zaměstnáno, platí daně a další poplatky. Částka, kterou Ukrajinci v první polovině tohoto roku dali do státního rozpočtu, je vyšší, než kterou obdrželi v sociální pomoci,“ uvedl.
Zásahy na ruském území
„Situace na bojišti je skutečně složitá, ale naši odvážní vojáci odrážejí pokračující ruské útoky. Frontová linie je víceméně stabilní. Ale co je důležité, vidíme, že Rusko nedokáže dosáhnout svých taktických cílů na ukrajinském území. Cítíme, že je můžeme porazit na bojišti,“ řekl také velvyslanec. Ukrajina k tomu potřebuje více munice, zbraní, politické podpory i více rozhodných a odvážných kroků od mezinárodních partnerů, míní.
Podle velvyslance by Ukrajina neměla být omezena ve využití dodaných zbraní k zásahům vojenských cílů na ruském území. „Musíme udělat vše pro omezení ruských vojenských kapacit,“ řekl velvyslanec. „Jsme pod denními útoky raket, dronů. Víme, z jakých částí Ruska pocházejí. Známe konkrétní polohy leteckých základen, skladů, logistických center,“ uvedl. Na rozdíl od Ruska se tak Ukrajina vyhne civilním obětem, míní.
„Myslím, že to je v zájmu všech svobodných zemí, včetně Spojených států. Pevně věřím, že je to otázkou času, protože každý rozumí tomu, že bez zrušení těchto omezení bude válka pokračovat a bude to záminkou pro Putina, aby situaci ještě víc eskaloval,“ dodal Zvaryč. USA zatím neoznámily, že by Ukrajina mohla využít americké zbraně k zásahům v ruském vnitrozemí, země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.
Protiruské sankce by se podle Zvaryče měly rozšířit na úplné odpojení od platebního systému SWIFT či od možnosti využívat kryptoměny. Podle něj by se sankce měly zaměřit také na omezení kapacit pro export ropy a plynu z Ruska či na takzvanou stínovou flotilu zahraničních plavidel přepravujících ruské ropné produkty. Zvaryč také doufá, že na summitu NATO příští rok Ukrajina obdrží pozvánku do Aliance.