Třetina z pěti set tisíc kusů munice už je na Ukrajině

Více než třetina z očekávaných pěti set tisíc kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině, řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, do konce srpna přispělo patnáct zemí. Česko přispělo téměř 866 miliony korun. S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na unijním summitu v únoru, tedy v době, kdy se Ruskem napadená země potýkala s akutním nedostatkem munice. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.

Ukrajina si podle listu Handelsblatt v dopise stěžovala Česku, že část dodaných dělostřeleckých granátů vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. „Německo je jedním z předních přispěvatelů do české iniciativy. Proč to Německo dělá? Protože si je dostatečně jisté, že tato iniciativa je excelentní, transparentní a skutečně efektivní,“ uvedl Zvaryč.

Ukrajinští vojáci podle něj munici ráže 155 milimetrů potřebují. „Má to pozitivní vliv na posílení našich obranných schopností,“ dodal.

Pokus iniciativu zdiskreditovat?

Iniciativa by podle něj neměla být podrobena kritice, naopak je prostor pro její rozvinutí. Zvaryč doufá, že dodávky budou pokračovat i v příštím roce. Snahou je také to, aby se iniciativa stala nástrojem pro investice do ukrajinské domácí produkce munice. „Ukrajina navýšila své kapacity, ale potřebujeme nějaké finanční zdroje, abychom je rozvinuli více a měli schopnost vyrábět munici menšího kalibru,“ podotkl. Ukrajina o tom jedná i s českým ministerstvem obrany.

O informacích listu Handelsblatt nechtěl spekulovat. „Neviděl jsem žádné dopisy od ukrajinských představitelů,“ řekl. Považuje to spíše za pokus iniciativu zdiskreditovat. „To by se nemělo dít, protože je skvělá. Je skutečně efektivní a pomáhá našim vojákům na bojišti,“ dodal Zvaryč.

Ukrajinci jsou podle něj za veškerou českou podporu a solidaritu velmi vděční. Zároveň podle něj například při nedávných ničivých povodních ani na chvíli neváhali s nabídkou pomoci České republice. Ukrajinci žijící v Česku se podle něj snaží být užiteční i pro českou ekonomiku. „Přes 70 procent Ukrajinců je zde oficiálně zaměstnáno, platí daně a další poplatky. Částka, kterou Ukrajinci v první polovině tohoto roku dali do státního rozpočtu, je vyšší, než kterou obdrželi v sociální pomoci,“ uvedl.

Zásahy na ruském území

„Situace na bojišti je skutečně složitá, ale naši odvážní vojáci odrážejí pokračující ruské útoky. Frontová linie je víceméně stabilní. Ale co je důležité, vidíme, že Rusko nedokáže dosáhnout svých taktických cílů na ukrajinském území. Cítíme, že je můžeme porazit na bojišti,“ řekl také velvyslanec. Ukrajina k tomu potřebuje více munice, zbraní, politické podpory i více rozhodných a odvážných kroků od mezinárodních partnerů, míní.

Podle velvyslance by Ukrajina neměla být omezena ve využití dodaných zbraní k zásahům vojenských cílů na ruském území. „Musíme udělat vše pro omezení ruských vojenských kapacit,“ řekl velvyslanec. „Jsme pod denními útoky raket, dronů. Víme, z jakých částí Ruska pocházejí. Známe konkrétní polohy leteckých základen, skladů, logistických center,“ uvedl. Na rozdíl od Ruska se tak Ukrajina vyhne civilním obětem, míní.

„Myslím, že to je v zájmu všech svobodných zemí, včetně Spojených států. Pevně věřím, že je to otázkou času, protože každý rozumí tomu, že bez zrušení těchto omezení bude válka pokračovat a bude to záminkou pro Putina, aby situaci ještě víc eskaloval,“ dodal Zvaryč. USA zatím neoznámily, že by Ukrajina mohla využít americké zbraně k zásahům v ruském vnitrozemí, země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.

Protiruské sankce by se podle Zvaryče měly rozšířit na úplné odpojení od platebního systému SWIFT či od možnosti využívat kryptoměny. Podle něj by se sankce měly zaměřit také na omezení kapacit pro export ropy a plynu z Ruska či na takzvanou stínovou flotilu zahraničních plavidel přepravujících ruské ropné produkty. Zvaryč také doufá, že na summitu NATO příští rok Ukrajina obdrží pozvánku do Aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 5 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 5 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 7 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...