Ruský útok zabil v Poltavě desítky lidí, hlásí úřady

Nahrávám video

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava v úterý zabil nejméně 51 lidí a 271 dalších zranil, uvedly tamní úřady. Dvojice balistických střel podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici. Úder zřejmě cílil na vojenský institut komunikací. Armáda potvrdila, že mezi mrtvými byli i vojáci, a oznámila, že bude vyšetřovat, zda byl objekt dostatečně zabezpečen. Hasiči a záchranáři stále pátrají po přeživších, okolo patnácti z nich může být stále uvězněno pod troskami. Jedná se o nejtragičtější letošní útok na Ukrajinu.

„Dostal jsem předběžné zprávy o ruském úderu na Poltavu. Podle nyní dostupných informací dvě balistické střely zasáhly území vzdělávacího institutu a sousední nemocnice. Jedna z budov institutu komunikací byla částečně zničena. Lidé zůstali uvězněni pod troskami. Mnozí byli zachráněni. Více než 180 lidí bylo zraněno. Bohužel je mnoho mrtvých. Dosud jich bylo hlášeno jednačtyřicet. Upřímnou soustrast všem rodinám a přátelům,“ prohlásil po jedné hodině středoevropského letního času (SELČ) ukrajinský prezident. Tato bilance se během odpoledne vyšplhala až na 51 mrtvých a 235 zraněných.

Podle ukrajinského ministerstva obrany ruský agresor zahájil barbarský útok na jednu z městských vzdělávacích institucí. Podle informací agentury Reuters se jednalo o vojenský institut komunikací, kde se školili ukrajinští vojáci pro radio-elektronický boj. Právě ten měl být podle analytika Vlastislava Břízy primárním cílem útoku. Zasažena byla ale i blízká nemocnice či okolní panelové domy.

Ukrajinské ozbrojené síly později v prohlášení potvrdily, že při útoku na vojenský institut v Poltavě zemřeli i příslušníci armády. Uvádí, že jde o „desítky mrtvých a stovky zraněných“. „Přišli jsme o statečné Ukrajince, naše bratry a sestry, vojáky,“ dodávají.

Zelenskyj zopakoval výzvu partnerům Ukrajiny, aby Ruskem napadené zemi poskytli další systémy protivzdušné obrany a zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou zemi ochránit před ruským terorem. „Potřebujeme je teď, ne později. Každý den zpoždění bohužel znamená další ztracené životy,“ dodal.

K úderu došlo, když lidé mířili do krytu

„Podle dostupných informací nepřítel použil dvě balistické střely. Časový interval mezi poplachem a příletem smrtících střel byl tak krátký, že zastihl lidi v okamžiku evakuace do protileteckého krytu,“ popsal resort obrany. Právě balistické rakety jsou totiž nejrychlejší a je obtížné je sestřelit.

Ministerstvo také uvedlo, že v době zásahu raketami probíhala v institutu výuka. Poplach zazněl v 09:08 (11:08 SELČ), všichni zamířili do krytu, načež několik minut, či dokonce pouhou minutu po vyhlášení poplachu došlo k výbuchům. „Začal poplach a hned za minutu se ozvaly dva výbuchy. Mysleli jsme si, že zasáhli přímo nás. Všechna okna máme rozbitá,“ popsala obyvatelka Poltavy Olena Serdjuková.

Před dopadem dvou střel Iskander nad učilištěm podle svědků přeletěl neznámý, pravděpodobně nepřátelský, dron. Samotný útok měl přijít v okamžiku, kdy se kadeti před budovou chystali k nástupu.

Záchranné operace pokračují

Mnoho lidí bylo uvězněno pod troskami, stále se pod sutinami může nacházet až patnáct lidí. Na místě nadále pracují záchranáři a zdravotníci. „Máme zde popáleniny, zranění po výbuchu, zlomeniny i kombinace poranění. Nacházíme také šrapnely,“ sdělil vedoucí lékař jednotky intenzivní péče v poltavské nemocnici Valentyn Bilyj. Zhruba do 14:00 místního času záchranná služba zachránila 25 lidí, z nichž jedenáct vyprostila zpod trosek, doplnilo ministerstvo. Záchranné operace pokračovaly i po páté hodině SELČ.

Předseda oblastní správy Filip Pronin na Telegramu napsal, že mnoho obyvatel Poltavy daruje krev a že „koordinované akce záchranářů a zdravotníků dnes zachránily mnoho životů“.

Nahrávám video

Zelenskyj řekl, že do záchranné akce se zapojují všechny potřebné složky. „Jsem vděčný každému, kdo od prvních minut po zásahu pomáhá lidem, kteří zachraňují životy,“ zdůraznil. Zároveň prohlásil, že nařídil úplné a rychlé vyšetření všech okolností útoku.

Vyšetřování případného selhání

Ukrajinští vojenští blogeři nicméně neskrývají frustraci – úmrtím a zraněním desítek specialistů školených pro radio-elektronický boj se podle nich dalo lehce předejít. Informace o učilišti i absolventech jsou totiž volně dostupné na internetu. Vedení podle novinářů navíc nechávalo pravidelně kadety nastupovat před budovou a objevují se stížnosti, že někteří řídící funkcionáři a velitelé se ani po mnoha podobných tragédiích nebyli schopni poučit.

I ukrajinské ozbrojené síly později avizovaly, že bude zahájeno vyšetřování, které má určit, zda vedení instituce učinilo dost pro ochranu „života a zdraví vojáků na místě“. Vojenské velení přislíbilo zpřísnit opatření pro zajištění bezpečnosti personálu ve vojenských objektech.

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec vyzval svět, aby ruský úder na Poltavu odsoudil. „Další ruská nelidská krutost a cynismus! Dnešní barbarské ostřelování Poltavy, kdy ruská armáda vypálila dvě balistické střely na vzdělávací instituci (...), to je další důkaz, že nepřítel nemá ani čest, ani svědomí. Nezastaví se před ničím, aby zasel strach a utrpení. Svět musí vidět a odsoudit tyto barbarské činy,“ nechal se slyšet.

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská, která byla jedním z lidí, kteří informovali o zvýšení bilance obětí, útok označila za tragédii a na síti X napsala, že Rusko Ukrajincům „stále bere to nejcennější – život“.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na síti X útok označil za další ruský válečný zločin, který ukazuje nutnost dodávek protivzdušné obrany a všech zbraní nutných pro účinnou obranu Ukrajiny. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko Ukrajině pomáhá právě proto, aby nedocházelo k takovým krveprolitím. Úterní úder je pak podle vyjádření kanceláře prezidenta Petra Pavla dalším dokladem, co by znamenal ruský úspěch na Ukrajině – vítězství násilí a čirého bezpráví.

Poltavská oblast se nachází na střední Ukrajině, nedaleko od Ruskem okupovaných oblastí, a je tak pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket, které do regionu doletí i v řádu minut. Oblast kvůli úternímu útoku vyhlásila třídenní smutek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 25 mminutami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
08:33Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 40 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 2 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 4 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 5 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.