Ruský útok zabil v Poltavě desítky lidí, hlásí úřady

Nahrávám video

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava v úterý zabil nejméně 51 lidí a 271 dalších zranil, uvedly tamní úřady. Dvojice balistických střel podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici. Úder zřejmě cílil na vojenský institut komunikací. Armáda potvrdila, že mezi mrtvými byli i vojáci, a oznámila, že bude vyšetřovat, zda byl objekt dostatečně zabezpečen. Hasiči a záchranáři stále pátrají po přeživších, okolo patnácti z nich může být stále uvězněno pod troskami. Jedná se o nejtragičtější letošní útok na Ukrajinu.

„Dostal jsem předběžné zprávy o ruském úderu na Poltavu. Podle nyní dostupných informací dvě balistické střely zasáhly území vzdělávacího institutu a sousední nemocnice. Jedna z budov institutu komunikací byla částečně zničena. Lidé zůstali uvězněni pod troskami. Mnozí byli zachráněni. Více než 180 lidí bylo zraněno. Bohužel je mnoho mrtvých. Dosud jich bylo hlášeno jednačtyřicet. Upřímnou soustrast všem rodinám a přátelům,“ prohlásil po jedné hodině středoevropského letního času (SELČ) ukrajinský prezident. Tato bilance se během odpoledne vyšplhala až na 51 mrtvých a 235 zraněných.

Podle ukrajinského ministerstva obrany ruský agresor zahájil barbarský útok na jednu z městských vzdělávacích institucí. Podle informací agentury Reuters se jednalo o vojenský institut komunikací, kde se školili ukrajinští vojáci pro radio-elektronický boj. Právě ten měl být podle analytika Vlastislava Břízy primárním cílem útoku. Zasažena byla ale i blízká nemocnice či okolní panelové domy.

Ukrajinské ozbrojené síly později v prohlášení potvrdily, že při útoku na vojenský institut v Poltavě zemřeli i příslušníci armády. Uvádí, že jde o „desítky mrtvých a stovky zraněných“. „Přišli jsme o statečné Ukrajince, naše bratry a sestry, vojáky,“ dodávají.

Zelenskyj zopakoval výzvu partnerům Ukrajiny, aby Ruskem napadené zemi poskytli další systémy protivzdušné obrany a zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou zemi ochránit před ruským terorem. „Potřebujeme je teď, ne později. Každý den zpoždění bohužel znamená další ztracené životy,“ dodal.

K úderu došlo, když lidé mířili do krytu

„Podle dostupných informací nepřítel použil dvě balistické střely. Časový interval mezi poplachem a příletem smrtících střel byl tak krátký, že zastihl lidi v okamžiku evakuace do protileteckého krytu,“ popsal resort obrany. Právě balistické rakety jsou totiž nejrychlejší a je obtížné je sestřelit.

Ministerstvo také uvedlo, že v době zásahu raketami probíhala v institutu výuka. Poplach zazněl v 09:08 (11:08 SELČ), všichni zamířili do krytu, načež několik minut, či dokonce pouhou minutu po vyhlášení poplachu došlo k výbuchům. „Začal poplach a hned za minutu se ozvaly dva výbuchy. Mysleli jsme si, že zasáhli přímo nás. Všechna okna máme rozbitá,“ popsala obyvatelka Poltavy Olena Serdjuková.

Před dopadem dvou střel Iskander nad učilištěm podle svědků přeletěl neznámý, pravděpodobně nepřátelský, dron. Samotný útok měl přijít v okamžiku, kdy se kadeti před budovou chystali k nástupu.

Záchranné operace pokračují

Mnoho lidí bylo uvězněno pod troskami, stále se pod sutinami může nacházet až patnáct lidí. Na místě nadále pracují záchranáři a zdravotníci. „Máme zde popáleniny, zranění po výbuchu, zlomeniny i kombinace poranění. Nacházíme také šrapnely,“ sdělil vedoucí lékař jednotky intenzivní péče v poltavské nemocnici Valentyn Bilyj. Zhruba do 14:00 místního času záchranná služba zachránila 25 lidí, z nichž jedenáct vyprostila zpod trosek, doplnilo ministerstvo. Záchranné operace pokračovaly i po páté hodině SELČ.

Předseda oblastní správy Filip Pronin na Telegramu napsal, že mnoho obyvatel Poltavy daruje krev a že „koordinované akce záchranářů a zdravotníků dnes zachránily mnoho životů“.

Nahrávám video

Zelenskyj řekl, že do záchranné akce se zapojují všechny potřebné složky. „Jsem vděčný každému, kdo od prvních minut po zásahu pomáhá lidem, kteří zachraňují životy,“ zdůraznil. Zároveň prohlásil, že nařídil úplné a rychlé vyšetření všech okolností útoku.

Vyšetřování případného selhání

Ukrajinští vojenští blogeři nicméně neskrývají frustraci – úmrtím a zraněním desítek specialistů školených pro radio-elektronický boj se podle nich dalo lehce předejít. Informace o učilišti i absolventech jsou totiž volně dostupné na internetu. Vedení podle novinářů navíc nechávalo pravidelně kadety nastupovat před budovou a objevují se stížnosti, že někteří řídící funkcionáři a velitelé se ani po mnoha podobných tragédiích nebyli schopni poučit.

I ukrajinské ozbrojené síly později avizovaly, že bude zahájeno vyšetřování, které má určit, zda vedení instituce učinilo dost pro ochranu „života a zdraví vojáků na místě“. Vojenské velení přislíbilo zpřísnit opatření pro zajištění bezpečnosti personálu ve vojenských objektech.

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec vyzval svět, aby ruský úder na Poltavu odsoudil. „Další ruská nelidská krutost a cynismus! Dnešní barbarské ostřelování Poltavy, kdy ruská armáda vypálila dvě balistické střely na vzdělávací instituci (...), to je další důkaz, že nepřítel nemá ani čest, ani svědomí. Nezastaví se před ničím, aby zasel strach a utrpení. Svět musí vidět a odsoudit tyto barbarské činy,“ nechal se slyšet.

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská, která byla jedním z lidí, kteří informovali o zvýšení bilance obětí, útok označila za tragédii a na síti X napsala, že Rusko Ukrajincům „stále bere to nejcennější – život“.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na síti X útok označil za další ruský válečný zločin, který ukazuje nutnost dodávek protivzdušné obrany a všech zbraní nutných pro účinnou obranu Ukrajiny. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko Ukrajině pomáhá právě proto, aby nedocházelo k takovým krveprolitím. Úterní úder je pak podle vyjádření kanceláře prezidenta Petra Pavla dalším dokladem, co by znamenal ruský úspěch na Ukrajině – vítězství násilí a čirého bezpráví.

Poltavská oblast se nachází na střední Ukrajině, nedaleko od Ruskem okupovaných oblastí, a je tak pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket, které do regionu doletí i v řádu minut. Oblast kvůli úternímu útoku vyhlásila třídenní smutek.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 17 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 58 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...