„Nemůžeme jen tak sedět, když zabírají naše území.“ BBC natáčela s ukrajinskými rekruty

Ukrajina se snaží vypořádat s obrovskou masou vojáků, které Rusko neustále vrhá na frontu. Snížila odvodový věk a zrychluje také harmonogram výcviku nových rekrutů. S některými z nich na několika blíže neurčených místech na severovýchodě Ukrajiny mluvili novináři stanice BBC.

Žurnalisté BBC navštívili mimo jiné výcvikové středisko v Černihivské oblasti, kde jsou účastníci posledního náboru připravováni k rychlému přesunu na bojiště. Podle BBC je většině z nich mezi čtyřiceti a padesáti lety.

Mezi rekruty je i Rostyslav, na kterého doma v Oděské oblasti čeká manželka a dvě děti. Před měsícem byl řidičem, příští měsíc by se mohl ocitnout v boji v ruské Kurské oblasti.

„Myslím, že je to správná věc,“ říká o ukrajinské operaci v ruském příhraničí. „Podívejte se, jak dlouho jsou na našem území. Trpíme tak dlouho, musíme něco udělat. Nemůžete jen tak sedět, když zabírají naše území. Co budeme dělat potom? Staneme se jejich otroky?“

Harmonogram výcviku, kterého byli novináři BBC svědky, odráží zrychlený program, který podstupují noví vojáci. Ukrajina se tak snaží vypořádat s obrovskou masou mužů, které Rusko posílá do první linie. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že jen v květnu a červnu dosáhly ruské ztráty sedmdesáti tisíc.

„Nepošleme je na smrt“

Více než deset let po začátku války a dva a půl roku od zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze Ukrajina zoufale potřebuje více vojáků. Snížila proto odvodový věk mužů – pro ženy vojenská služba není povinná – z 27 na 25 let. Snaha o mladší brance se ale neodrazila ve skupině, jejíž výcvik sledovala BBC. Jako nejmladší podle ní vypadá třicetiletý stavař Maksym.

„Musíme trénovat, trénovat a zase trénovat. Čím více budeme trénovat, tím více se zde naučíme. Pomůže nám to v první linii,“ říká novinářům, kteří se ho ptají, kde to bude. „Jsme připraveni bránit naši zemi buď na Donbasu, nebo v Kursku,“ odpovídá hrdě, i když s nervózním smíchem.

Všichni rekruti, které BBC sledovala, už měli za sebou třicetidenní základní výcvik, po němž se učí ošetřovat bojová zranění – zlomené kosti, střelná poranění či katastrofální krvácení.

Jeden z vojáků, kteří novináře doprovázeli, řekl, že pokud nová jednotka nezíská dostatek bojových dovedností, nebude poslána do první linie. „Nepošleme je na smrt,“ prohlásil ostře.

Přesto zaznívají stížnosti, zejména od profesionálních vojáků, že noví rekruti bývají posíláni do bojů na frontu bez dostatečného výcviku, připomíná BBC. Agentura AP nedávno s odvoláním na některé velitele napsala, že někteří nováčci odmítají střílet či utíkají z boje.

„Ukrajina je ta menší země“

Vpád do Ruska z minulého měsíce posílil morálku Ukrajinců a dodal válce nový rozměr. Kyjev však nyní vede bitvu na další frontě a jeho generálové musejí dělat těžká strategická rozhodnutí ohledně toho, kam poslat nové rekruty, píše BBC a dodává, že bojů v Rusku se účastní údajně až deset tisíc elitních ukrajinských vojáků.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Kyjev má v regionu tisíce obětí. Podle velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského Rusové vyslali na obranu Kurské oblasti třicet tisíc vojáků, pokračuje BBC s tím, že všechna tato čísla je těžké ověřit.

Voják s přezdívkou Producent, jenž tři roky neviděl své dvě děti, se kterými jejich matka utekla hned po únoru 2022 do Itálie, novinářům britské stanice unaveně řekl, že chce, aby válka skončila.

„To proto, že pro to (válku) není žádný důvod. Jeden muž, Vladimir Putin, zaútočil na naši zemi. Co tedy musíme udělat? Musíme bránit náš domov. Bránit, bránit, bránit. Ale Ukrajina je ta menší země,“ naráží na nepoměr sil mezi Moskvou a Kyjevem.

„Rusové mohou zasáhnout nás, ale my je nikoliv“

Právě kvůli této nerovnováze volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytrvale po větší západní pomoci. Ukrajina upozorňuje, že na rozdíl od Ruska nemá neomezené rezervy branců, které by mohla vrhat na frontovou linii, připomíná BBC.

Zelenskyj proto zdůrazňuje, že větší americká a evropská pomoc v protivzdušné obraně je důležitější než kdy jindy a že je naléhavě nutné udělit Kyjevu povolení k použití střel dlouhého doletu zahraniční výroby k útokům hlouběji v Rusku.

Rostyslav, který se touží vrátit do Oděsy, věří, že prezident má naprostou pravdu. „Rusové mohou dosáhnout našeho území zbraněmi dlouhého doletu a my nemáme takovou zbraň, abychom dosáhli jejich území. To už nemůžeme dál vydržet,“ vysvětluje. „Chtěli bychom zasáhnout Moskvu, abychom ukončili tuto špinavou válku. Děti a civilisté trpí, všichni trpí."

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...