Ukrajina se snaží vypořádat s obrovskou masou vojáků, které Rusko neustále vrhá na frontu. Snížila odvodový věk a zrychluje také harmonogram výcviku nových rekrutů. S některými z nich na několika blíže neurčených místech na severovýchodě Ukrajiny mluvili novináři stanice BBC.
„Nemůžeme jen tak sedět, když zabírají naše území.“ BBC natáčela s ukrajinskými rekruty
Žurnalisté BBC navštívili mimo jiné výcvikové středisko v Černihivské oblasti, kde jsou účastníci posledního náboru připravováni k rychlému přesunu na bojiště. Podle BBC je většině z nich mezi čtyřiceti a padesáti lety.
Mezi rekruty je i Rostyslav, na kterého doma v Oděské oblasti čeká manželka a dvě děti. Před měsícem byl řidičem, příští měsíc by se mohl ocitnout v boji v ruské Kurské oblasti.
„Myslím, že je to správná věc,“ říká o ukrajinské operaci v ruském příhraničí. „Podívejte se, jak dlouho jsou na našem území. Trpíme tak dlouho, musíme něco udělat. Nemůžete jen tak sedět, když zabírají naše území. Co budeme dělat potom? Staneme se jejich otroky?“
Harmonogram výcviku, kterého byli novináři BBC svědky, odráží zrychlený program, který podstupují noví vojáci. Ukrajina se tak snaží vypořádat s obrovskou masou mužů, které Rusko posílá do první linie. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že jen v květnu a červnu dosáhly ruské ztráty sedmdesáti tisíc.
„Nepošleme je na smrt“
Více než deset let po začátku války a dva a půl roku od zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze Ukrajina zoufale potřebuje více vojáků. Snížila proto odvodový věk mužů – pro ženy vojenská služba není povinná – z 27 na 25 let. Snaha o mladší brance se ale neodrazila ve skupině, jejíž výcvik sledovala BBC. Jako nejmladší podle ní vypadá třicetiletý stavař Maksym.
„Musíme trénovat, trénovat a zase trénovat. Čím více budeme trénovat, tím více se zde naučíme. Pomůže nám to v první linii,“ říká novinářům, kteří se ho ptají, kde to bude. „Jsme připraveni bránit naši zemi buď na Donbasu, nebo v Kursku,“ odpovídá hrdě, i když s nervózním smíchem.
Všichni rekruti, které BBC sledovala, už měli za sebou třicetidenní základní výcvik, po němž se učí ošetřovat bojová zranění – zlomené kosti, střelná poranění či katastrofální krvácení.
Jeden z vojáků, kteří novináře doprovázeli, řekl, že pokud nová jednotka nezíská dostatek bojových dovedností, nebude poslána do první linie. „Nepošleme je na smrt,“ prohlásil ostře.
Přesto zaznívají stížnosti, zejména od profesionálních vojáků, že noví rekruti bývají posíláni do bojů na frontu bez dostatečného výcviku, připomíná BBC. Agentura AP nedávno s odvoláním na některé velitele napsala, že někteří nováčci odmítají střílet či utíkají z boje.
„Ukrajina je ta menší země“
Vpád do Ruska z minulého měsíce posílil morálku Ukrajinců a dodal válce nový rozměr. Kyjev však nyní vede bitvu na další frontě a jeho generálové musejí dělat těžká strategická rozhodnutí ohledně toho, kam poslat nové rekruty, píše BBC a dodává, že bojů v Rusku se účastní údajně až deset tisíc elitních ukrajinských vojáků.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Kyjev má v regionu tisíce obětí. Podle velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského Rusové vyslali na obranu Kurské oblasti třicet tisíc vojáků, pokračuje BBC s tím, že všechna tato čísla je těžké ověřit.
Voják s přezdívkou Producent, jenž tři roky neviděl své dvě děti, se kterými jejich matka utekla hned po únoru 2022 do Itálie, novinářům britské stanice unaveně řekl, že chce, aby válka skončila.
„To proto, že pro to (válku) není žádný důvod. Jeden muž, Vladimir Putin, zaútočil na naši zemi. Co tedy musíme udělat? Musíme bránit náš domov. Bránit, bránit, bránit. Ale Ukrajina je ta menší země,“ naráží na nepoměr sil mezi Moskvou a Kyjevem.
„Rusové mohou zasáhnout nás, ale my je nikoliv“
Právě kvůli této nerovnováze volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytrvale po větší západní pomoci. Ukrajina upozorňuje, že na rozdíl od Ruska nemá neomezené rezervy branců, které by mohla vrhat na frontovou linii, připomíná BBC.
Zelenskyj proto zdůrazňuje, že větší americká a evropská pomoc v protivzdušné obraně je důležitější než kdy jindy a že je naléhavě nutné udělit Kyjevu povolení k použití střel dlouhého doletu zahraniční výroby k útokům hlouběji v Rusku.
Rostyslav, který se touží vrátit do Oděsy, věří, že prezident má naprostou pravdu. „Rusové mohou dosáhnout našeho území zbraněmi dlouhého doletu a my nemáme takovou zbraň, abychom dosáhli jejich území. To už nemůžeme dál vydržet,“ vysvětluje. „Chtěli bychom zasáhnout Moskvu, abychom ukončili tuto špinavou válku. Děti a civilisté trpí, všichni trpí."
Načítání...
