„Nemůžeme jen tak sedět, když zabírají naše území.“ BBC natáčela s ukrajinskými rekruty

Ukrajina se snaží vypořádat s obrovskou masou vojáků, které Rusko neustále vrhá na frontu. Snížila odvodový věk a zrychluje také harmonogram výcviku nových rekrutů. S některými z nich na několika blíže neurčených místech na severovýchodě Ukrajiny mluvili novináři stanice BBC.

Žurnalisté BBC navštívili mimo jiné výcvikové středisko v Černihivské oblasti, kde jsou účastníci posledního náboru připravováni k rychlému přesunu na bojiště. Podle BBC je většině z nich mezi čtyřiceti a padesáti lety.

Mezi rekruty je i Rostyslav, na kterého doma v Oděské oblasti čeká manželka a dvě děti. Před měsícem byl řidičem, příští měsíc by se mohl ocitnout v boji v ruské Kurské oblasti.

„Myslím, že je to správná věc,“ říká o ukrajinské operaci v ruském příhraničí. „Podívejte se, jak dlouho jsou na našem území. Trpíme tak dlouho, musíme něco udělat. Nemůžete jen tak sedět, když zabírají naše území. Co budeme dělat potom? Staneme se jejich otroky?“

Harmonogram výcviku, kterého byli novináři BBC svědky, odráží zrychlený program, který podstupují noví vojáci. Ukrajina se tak snaží vypořádat s obrovskou masou mužů, které Rusko posílá do první linie. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že jen v květnu a červnu dosáhly ruské ztráty sedmdesáti tisíc.

„Nepošleme je na smrt“

Více než deset let po začátku války a dva a půl roku od zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze Ukrajina zoufale potřebuje více vojáků. Snížila proto odvodový věk mužů – pro ženy vojenská služba není povinná – z 27 na 25 let. Snaha o mladší brance se ale neodrazila ve skupině, jejíž výcvik sledovala BBC. Jako nejmladší podle ní vypadá třicetiletý stavař Maksym.

„Musíme trénovat, trénovat a zase trénovat. Čím více budeme trénovat, tím více se zde naučíme. Pomůže nám to v první linii,“ říká novinářům, kteří se ho ptají, kde to bude. „Jsme připraveni bránit naši zemi buď na Donbasu, nebo v Kursku,“ odpovídá hrdě, i když s nervózním smíchem.

Všichni rekruti, které BBC sledovala, už měli za sebou třicetidenní základní výcvik, po němž se učí ošetřovat bojová zranění – zlomené kosti, střelná poranění či katastrofální krvácení.

Jeden z vojáků, kteří novináře doprovázeli, řekl, že pokud nová jednotka nezíská dostatek bojových dovedností, nebude poslána do první linie. „Nepošleme je na smrt,“ prohlásil ostře.

Přesto zaznívají stížnosti, zejména od profesionálních vojáků, že noví rekruti bývají posíláni do bojů na frontu bez dostatečného výcviku, připomíná BBC. Agentura AP nedávno s odvoláním na některé velitele napsala, že někteří nováčci odmítají střílet či utíkají z boje.

„Ukrajina je ta menší země“

Vpád do Ruska z minulého měsíce posílil morálku Ukrajinců a dodal válce nový rozměr. Kyjev však nyní vede bitvu na další frontě a jeho generálové musejí dělat těžká strategická rozhodnutí ohledně toho, kam poslat nové rekruty, píše BBC a dodává, že bojů v Rusku se účastní údajně až deset tisíc elitních ukrajinských vojáků.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Kyjev má v regionu tisíce obětí. Podle velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského Rusové vyslali na obranu Kurské oblasti třicet tisíc vojáků, pokračuje BBC s tím, že všechna tato čísla je těžké ověřit.

Voják s přezdívkou Producent, jenž tři roky neviděl své dvě děti, se kterými jejich matka utekla hned po únoru 2022 do Itálie, novinářům britské stanice unaveně řekl, že chce, aby válka skončila.

„To proto, že pro to (válku) není žádný důvod. Jeden muž, Vladimir Putin, zaútočil na naši zemi. Co tedy musíme udělat? Musíme bránit náš domov. Bránit, bránit, bránit. Ale Ukrajina je ta menší země,“ naráží na nepoměr sil mezi Moskvou a Kyjevem.

„Rusové mohou zasáhnout nás, ale my je nikoliv“

Právě kvůli této nerovnováze volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytrvale po větší západní pomoci. Ukrajina upozorňuje, že na rozdíl od Ruska nemá neomezené rezervy branců, které by mohla vrhat na frontovou linii, připomíná BBC.

Zelenskyj proto zdůrazňuje, že větší americká a evropská pomoc v protivzdušné obraně je důležitější než kdy jindy a že je naléhavě nutné udělit Kyjevu povolení k použití střel dlouhého doletu zahraniční výroby k útokům hlouběji v Rusku.

Rostyslav, který se touží vrátit do Oděsy, věří, že prezident má naprostou pravdu. „Rusové mohou dosáhnout našeho území zbraněmi dlouhého doletu a my nemáme takovou zbraň, abychom dosáhli jejich území. To už nemůžeme dál vydržet,“ vysvětluje. „Chtěli bychom zasáhnout Moskvu, abychom ukončili tuto špinavou válku. Děti a civilisté trpí, všichni trpí."

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 37 mminutami

Zaútočíme na lodě USA, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, varuje Írán

Íránská armáda varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, informuje agentura AFP. Íránské vojenské velení tak reagovalo na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že plavidla USA budou doprovázet Hormuzským průlivem lodě, které v oblasti uvázly v předchozích týdnech kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Už dříve v noci na pondělí významný člen íránského parlamentu uvedl, že Teherán by mohl považovat americký doprovod lodí za porušení příměří.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka dopadá i na ukrajinské zemědělství. V Charkovské oblasti uhynuly desetitisíce zvířat

Od začátku plnohodnotné ruské invaze uhynulo v Charkovské oblasti více než osmdesát tisíc prasat a dvanáct tisíc kusů skotu. Zhruba šedesát ze 160 zemědělských podniků ukončilo provoz. Podle Oleksandra Masjuka, vedoucího oddělení živočišné výroby při regionální vojenské správě, se kvůli bojům počet skotu v oblasti snížil o 42 procent a počet prasat téměř o polovinu. Uvedl to v rozhovoru pro Ukrajinský rozhlas Charkov.
před 1 hhodinou

Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby.
11:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš před summitem v Jerevanu jednal s Ruttem o navyšování výdajů v NATO

Český premiér Andrej Babiš jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci Aliance. Česká vláda se na to soustředí, řekl předseda vlády při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu.
08:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 4 hhodinami

Dron zasáhl výškovou budovu v Moskvě, útok prý hrozí i na vojenskou přehlídku 9. května

Dron v noci na pondělí zasáhl výškový dům v Moskvě, prohlásil starosta města Sergej Sobjanin. Nikomu se podle něj nic nestalo. Komu dron patřil, nespecifikoval, ale proti Rusku podniká vzdušné útoky Ukrajina v odvetě za neustávající ruské nálety na její území. Incident se stal krátce před pátečními oslavami Dne vítězství, na který se v Moskvě tradičně chystá vojenská přehlídka.
před 4 hhodinami

V bitvě o volební okrsky otevřel Nejvyšší soud USA novou kapitolu

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který může až o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů v daném státě. Změnu volební mapy podpořili i voliči ve Virginii v referendu, které iniciovali demokraté. Mělo se jednat o poslední kapitoly v americkém souboji o volební okrsky v roce 2026. Nejvyšší soud USA však změnil znění zákona o volebních právech, což otevřelo další možnosti pro úpravu volebních obvodů.
před 5 hhodinami
Načítání...