„Nemůžeme jen tak sedět, když zabírají naše území.“ BBC natáčela s ukrajinskými rekruty

Ukrajina se snaží vypořádat s obrovskou masou vojáků, které Rusko neustále vrhá na frontu. Snížila odvodový věk a zrychluje také harmonogram výcviku nových rekrutů. S některými z nich na několika blíže neurčených místech na severovýchodě Ukrajiny mluvili novináři stanice BBC.

Žurnalisté BBC navštívili mimo jiné výcvikové středisko v Černihivské oblasti, kde jsou účastníci posledního náboru připravováni k rychlému přesunu na bojiště. Podle BBC je většině z nich mezi čtyřiceti a padesáti lety.

Mezi rekruty je i Rostyslav, na kterého doma v Oděské oblasti čeká manželka a dvě děti. Před měsícem byl řidičem, příští měsíc by se mohl ocitnout v boji v ruské Kurské oblasti.

„Myslím, že je to správná věc,“ říká o ukrajinské operaci v ruském příhraničí. „Podívejte se, jak dlouho jsou na našem území. Trpíme tak dlouho, musíme něco udělat. Nemůžete jen tak sedět, když zabírají naše území. Co budeme dělat potom? Staneme se jejich otroky?“

Harmonogram výcviku, kterého byli novináři BBC svědky, odráží zrychlený program, který podstupují noví vojáci. Ukrajina se tak snaží vypořádat s obrovskou masou mužů, které Rusko posílá do první linie. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že jen v květnu a červnu dosáhly ruské ztráty sedmdesáti tisíc.

„Nepošleme je na smrt“

Více než deset let po začátku války a dva a půl roku od zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze Ukrajina zoufale potřebuje více vojáků. Snížila proto odvodový věk mužů – pro ženy vojenská služba není povinná – z 27 na 25 let. Snaha o mladší brance se ale neodrazila ve skupině, jejíž výcvik sledovala BBC. Jako nejmladší podle ní vypadá třicetiletý stavař Maksym.

„Musíme trénovat, trénovat a zase trénovat. Čím více budeme trénovat, tím více se zde naučíme. Pomůže nám to v první linii,“ říká novinářům, kteří se ho ptají, kde to bude. „Jsme připraveni bránit naši zemi buď na Donbasu, nebo v Kursku,“ odpovídá hrdě, i když s nervózním smíchem.

Všichni rekruti, které BBC sledovala, už měli za sebou třicetidenní základní výcvik, po němž se učí ošetřovat bojová zranění – zlomené kosti, střelná poranění či katastrofální krvácení.

Jeden z vojáků, kteří novináře doprovázeli, řekl, že pokud nová jednotka nezíská dostatek bojových dovedností, nebude poslána do první linie. „Nepošleme je na smrt,“ prohlásil ostře.

Přesto zaznívají stížnosti, zejména od profesionálních vojáků, že noví rekruti bývají posíláni do bojů na frontu bez dostatečného výcviku, připomíná BBC. Agentura AP nedávno s odvoláním na některé velitele napsala, že někteří nováčci odmítají střílet či utíkají z boje.

„Ukrajina je ta menší země“

Vpád do Ruska z minulého měsíce posílil morálku Ukrajinců a dodal válce nový rozměr. Kyjev však nyní vede bitvu na další frontě a jeho generálové musejí dělat těžká strategická rozhodnutí ohledně toho, kam poslat nové rekruty, píše BBC a dodává, že bojů v Rusku se účastní údajně až deset tisíc elitních ukrajinských vojáků.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Kyjev má v regionu tisíce obětí. Podle velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského Rusové vyslali na obranu Kurské oblasti třicet tisíc vojáků, pokračuje BBC s tím, že všechna tato čísla je těžké ověřit.

Voják s přezdívkou Producent, jenž tři roky neviděl své dvě děti, se kterými jejich matka utekla hned po únoru 2022 do Itálie, novinářům britské stanice unaveně řekl, že chce, aby válka skončila.

„To proto, že pro to (válku) není žádný důvod. Jeden muž, Vladimir Putin, zaútočil na naši zemi. Co tedy musíme udělat? Musíme bránit náš domov. Bránit, bránit, bránit. Ale Ukrajina je ta menší země,“ naráží na nepoměr sil mezi Moskvou a Kyjevem.

„Rusové mohou zasáhnout nás, ale my je nikoliv“

Právě kvůli této nerovnováze volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytrvale po větší západní pomoci. Ukrajina upozorňuje, že na rozdíl od Ruska nemá neomezené rezervy branců, které by mohla vrhat na frontovou linii, připomíná BBC.

Zelenskyj proto zdůrazňuje, že větší americká a evropská pomoc v protivzdušné obraně je důležitější než kdy jindy a že je naléhavě nutné udělit Kyjevu povolení k použití střel dlouhého doletu zahraniční výroby k útokům hlouběji v Rusku.

Rostyslav, který se touží vrátit do Oděsy, věří, že prezident má naprostou pravdu. „Rusové mohou dosáhnout našeho území zbraněmi dlouhého doletu a my nemáme takovou zbraň, abychom dosáhli jejich území. To už nemůžeme dál vydržet,“ vysvětluje. „Chtěli bychom zasáhnout Moskvu, abychom ukončili tuto špinavou válku. Děti a civilisté trpí, všichni trpí."

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...