Jak zkrotit bouře v geopolitickém prostoru? Hlavní otázka, o které v Praze na třídenní bezpečnostní konferenci Globsec hovoří přední světoví politici. K té nejsilnější současné bouři, tedy vojenskému konfliktu na Ukrajině, se vyjádřil bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. V rozhovoru pro ČT24 zdůraznil, že Evropa musí zmírnit omezení pro Ukrajinu a povolit jí razantnější odpovědi na útoky ruského agresora.
Ukrajina bojuje s rukou svázanou za zády, říká estonský exprezident Ilves
Studio ČT24: Rozhovor s bývalým prezidentem Estonska Toomasem Hendrikem Ilvesem (zdroj: ČT24)
Ilves připomněl, že se Estonsko značně angažuje v podpoře napadené země. „Obecný postoj v Estonsku je ten, že Ukrajina bojuje vlastně náš boj. Čím lépe si vede, tím je to pro nás bezpečnější. Rusové bojují na jejím území, a tím pádem nevpadnou k nám. Není to příliš velkou útěchou pro Ukrajince, ale právě proto se jim snažíme tolik pomáhat,“ prohlásil Ilves.
Estonsko je podle bývalého prezidenta číslo dva z hlediska zemí, které pomáhají Ukrajině. Vysvětluje to podílem výdajů z HDP. „Spolu se Spojenými státy poskytujeme opravdu velkou pomoc ve prospěch Ukrajině. Vydáváme tři a půl procenta z výdajů HDP na její obranu, takže pokud bereme toto číslo, je to více než Spojené státy. Bereme to opravdu vážně,“ uvedl.
„Ukrajina musí mít střely dlouhého doletu“
Na konferenci Globsec se několik politických lídrů včetně českého prezidenta Petra Pavla vyjádřilo, že je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině. „Myslím si, že potřebují víc. Evropa musí pochopit, že Ukrajinci bojují za evropskou bezpečnost. Jde o restrikce, se kterými se musí vypořádat z hlediska odpovědi na útoky. Je to absurdní. Na Ukrajince se útočí a oni nemohou útočit zpět na místa, odkud na ně míří střely nebo odkud vzlétají letadla s bombami. Bojují s jednou rukou svázanou za zády,“ řekl Ilves.
„Ukrajina musí mít střely dlouhého doletu. To je jediná možnost, jak může vyhrát,“ míní Ilves, který je bývalým členem Evropského parlamentu. Připojil se k této debatě, která se rozvinula po posledních masivních ruských útocích na území Ukrajiny. Kyjev dlouhodobě žádá o povolení použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území.
Dalo se to očekávat, říká Ilves o ruské invazi
Ilves byl hlavou Estonska v letech 2006 až 2016. Zažil tedy období, kdy Rusko nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Už tehdy si podle svých slov dokázal představit, že přijde ještě rozsáhlejší ruská invaze.
„Mohlo se to očekávat s ohledem na chabou reakci NATO, EU a členských států. Odmítaly si připustit, že když někdo napadne a okupuje jakékoliv území, pak poruší pravidla, s kterými žijeme po roce 1945, tedy s chartou OSN. Když nikdo nereaguje, mezinárodní řád kolabuje. Po anexi Krymu ještě Německo podepsalo smlouvu na plynovod Nord Stream 2, takže šlo o peníze,“ uvedl Ilves.
Občasně přicházejí také varování, že by Rusko mohlo napadnout Pobaltí. Bývalý diplomat a novinář však momentálně hrozbu pro svou zemi neočekává. „Určitě ne v následujících pěti nebo sedmi letech. Jejich armáda je oslabená. Navíc naše země je součástí NATO. Je nepravděpodobné, že by Rusové zaútočili na Pobaltí, dostali by se tak do války s NATO.“
Podle švédského rodáka Ilvese teď záleží také na politické situaci ve Spojených státech amerických, která souvisí s prezidentskými volbami. „Pokud se americký prezident či prezidentka bude snažit vycouvat z aktivit na pomoc Ukrajině, bude to horší. Nemám křišťálovou kouli. Pokud ale bude zvolena Kamala Harrisová, pak zůstane transatlantický vztah silný. Pokud vyhraje volby Donald Trump, tak opakovaně řekl, že o NATO nemá zájem. To si nemyslím, že je dobrý nápad,“ dodal Ilves.
