Po masivním vzdušném útoku hoří moskevská rafinérie, Rusové se blíží k Pokrovsku

Následky dronového útoku na ruská energetická zařízení (zdroj: ČT24)

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině, při nichž zemřeli nejméně tři lidé. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

O jednom z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku války informovalo ruské ministerstvo obrany. Nejvíce bezpilotních strojů měla protivzdušná obrana zničit nad Kurskou oblastí, a to 46.

Nad Moskvou byly zlikvidovány dva drony a nad Moskevskou oblastí sedm, píše agentura Interfax. V Bělgorodské oblasti bylo po sestřelení 14 bezpilotních strojů poškozeno několik domů, aut a komerčních nemovitostí, sdělil podle serveru Kyiv Independent šéf oblasti Vjačeslav Gladkov.

Terčem elektrárny i rafinérie

Sobjanin uvedl, že moskevská rafinérie byla cílem hned několika dronů a že se hasí požár v samostatné technické části závodu. Podle agentury TASS bude možná nutné povolat hasičské posily. Rafinérii, jež se nachází na jihovýchodě Moskvy, vlastní firma Gazprom Něfť, která je ropnou divizí státní plynárenské společnosti Gazprom.

Zpravodajský kanál Baza na platformě Telegram informoval, že v blízkosti elektrárny Konakovo v ruské Tverské oblasti byly slyšet hlasité výbuchy. Gubernátor Tverské oblasti Igor Rudenja sdělil, že ve městě Konakovo vypukl požár, ale dodávky elektřiny a plynu nebyly přerušeny. Neupřesnil, jaký objekt požár zasáhl, píše Reuters.

Rána pro ruskou ekonomiku

Ukrajina se pokusila zasáhnout rovněž elektrárnu Kašira v Moskevské oblasti, oznámil představitel místní samosprávy Michail Šuvalov. Útok však podle něj nezpůsobil žádné škody. „Dodávky elektřiny pokračují bez problémů,“ napsal Šuvalov na platformě Telegram.

Podle expertů Kyjevu nejde jen o symbolické údery s cílem narušení morálky nepřítele. „Ukrajinci vytvářejí deficit pohonných hmot v Rusku. Ukazuje se to třeba i na tom, že Rusové nezveřejňují údaje o výrobě pohonných hmot. Zároveň s tím se zvyšují ceny, takže je to taková nepříjemnost, (ruskou) armádu jako takovou to asi neohrozí, protože má přednostní zásobování. Ale vytváří to napětí uvnitř Ruska, v ekonomice,“ říká expert Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Podle něj muselo Rusko v důsledku ukrajinských útoků začít dováže více z Běloruska.

Expert Karel Svoboda (FSV UK) o aktuální situaci na Ukrajině (1. 9. 2024) (zdroj: ČT24)

Desítky obcí v Kurské oblasti v rukou Ukrajinců

Ukrajinci pravidelně útočí na cíle v Rusku pomocí bezpilotních strojů a začátkem srpna zahájili nečekanou vojenskou operaci v ruské Kurské oblasti, kde obsadili desítky vesnic.

Podle velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského jeho armáda do 27. srpna dobyla kolem 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Moskva do regionu vyslala posily a evakuovala desetitisíce obyvatel, zatím se jí ale nepodařilo území získat zpět.

Postup Ukrajinců v Kurské oblasti se nicméně v poslední době zpomalil, jelikož se prodlužují ukrajinské logistické linie a současně Rusko posiluje vlastní obranné linie, uvedl expert na bezpečnost Oldřich Bureš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusové podle některých informací budují zákopy o délce 45 kilometrů, což by posun kyjevských sil zkomplikovalo, soudí odborník.

Podle Svobody Rusové vědí, že Ukrajinci nemohou vyslat do Kurské oblasti celou armádu, takže je tam nechávají v uvozovkách existovat a soustředí se na Donbas. Podle experta je otázkou, „co si říkají lidé v kuchyni a co navenek“. „Pro část lidí je to selhání Vladimira Putina, ale pro část taky důkaz toho, jací jsou Ukrajinci zlí, když útočí na nebohé Rusko,“ uvedl k dopadům ukrajinské operace.

V případě budoucích jednání se obsazené území může Kyjevu hodit, protože může dojít k výměně za nějaké ukrajinské území okupované nyní Rusy, míní Svoboda.

Načítání...

Úspěchy kremelských sil u Pokrovsku

Moskva v posledních týdnech významně pokročila u Pokrovsku v Doněcké oblasti, odkud se evakuovaly tisíce lidí.

Britská rozvědka o víkendu uvedla, že postup ruských vojáků se zrychlil. Síly nepřítele jsou nyní deset kilometrů od města. „Rychlost postupu se pravděpodobně zpomalí s tím, jak ruské pozemní síly vstoupí do zastavěných oblastí Pokrovsku,“ míní britští zpravodajci.

Pokrovsk je významným dopravním uzlem, přes který vedou rychlostní silnice na Doněck, Kosťantynivku, Kramatorsk a na západ, do centrálních oblastí země.

Síly Kremlu také setrvale útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. V posledních dnech si smrtící útoky vyžádaly řadu mrtvých v Časiv Jaru, Sumách a Charkově.

Rusové zasáhli kamiony s obilím

Jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily osm z jedenácti ruských dronů typu Šáhed, sdělilo v neděli ukrajinské letectvo. Moskva se podle nich tentokrát zaměřila na logistické cíle spojené se zemědělstvím a produkcí obilí v Mykolajivské a Sumské oblasti.

Letectvo zároveň oznámilo, že Rusové poslali na Ukrajinu také balistickou střelu Iskander-M, kterou odpálili z Kurské oblasti.

Podle úřadu generálního prokurátora Sumské oblasti zasáhla raketa konvoj nákladních vozů s obilím, zabila 23letého řidiče kamionu a zranila čtyři další. Jeden kamion začal hořet a asi dvacet jich bylo poškozeno, uvedl úřad. Jeden člověk zahynul rovněž v Doněcké oblasti.

Mnohonásobné údery v Charkově

Zraněné a jednu oběť hlásí Charkovská oblast. Samotné město Charkov od rána čelilo deseti úderům. Starosta Ihor Terechov uvedl, že jeden ze zásahů poškodil obytnou oblast. Hoří několik domů a supermarket. Mezi oběťmi jsou údajně i zdravotníci.

Kyjev v souvislosti s údery na ukrajinská města volá po zrušení zákazu použití západních raket dlouhého doletu v Rusku. Podle svých slov chce zabránit dalším obětem zničením cílů, především základen, odkud nepřátelské síly na zemi útočí. Zatímco Francie nebo Velká Británie se k této otázce staví spíše pozitivně, Spojené státy nebo Německo to zatím odmítají, jelikož se obávají další eskalace konfliktu.