Po masivním vzdušném útoku hoří v Moskvě rafinerie, Rusové devastují Charkov

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

O jednom z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku války informovalo ruské ministerstvo obrany. Nejvíce bezpilotních strojů měla protivzdušná obrana zničit nad Kurskou oblastí, a to 46.

Nad Moskvou byly zlikvidovány dva drony a nad Moskevskou oblastí sedm, píše agentura Interfax. V Bělgorodské oblasti bylo po sestřelení 14 bezpilotních strojů poškozeno několik domů, aut a komerčních nemovitostí, sdělil podle serveru Kyiv Independent šéf oblasti Vjačeslav Gladkov.

Nahrávám video
Události ČT: Ukrajinský dronový útok na cíle v Rusku
Zdroj: ČT24

Terčem elektrárny i rafinérie

Sobjanin uvedl, že moskevská rafinérie byla cílem hned několika dronů a že se hasí požár v samostatné technické části závodu. Podle agentury TASS bude možná nutné povolat hasičské posily. Rafinérii, jež se nachází na jihovýchodě Moskvy, vlastní firma Gazprom Něfť, která je ropnou divizí státní plynárenské společnosti Gazprom.

Zpravodajský kanál Baza na platformě Telegram informoval, že v blízkosti elektrárny Konakovo v ruské Tverské oblasti byly slyšet hlasité výbuchy. Gubernátor Tverské oblasti Igor Rudenja sdělil, že ve městě Konakovo vypukl požár, ale dodávky elektřiny a plynu nebyly přerušeny. Neupřesnil, jaký objekt požár zasáhl, píše Reuters.

Konakovská elektrárna je osmá největší v zemi a představuje hlavní zdroj elektřiny pro Moskvu a centrální region evropské části Ruska.

Rána pro ruskou ekonomiku

Na internetu se objevují svědectví usvědčující armádu z nečinnosti. Například právě u elektrárny Konakovo měly ukrajinské drony bez vyrušení několikrát zakroužit a vybrat si ideální místo zásahu.

Ukrajina se pokusila zasáhnout rovněž elektrárnu Kašira v Moskevské oblasti, oznámil představitel místní samosprávy Michail Šuvalov. Útok však podle něj nezpůsobil žádné škody. „Dodávky elektřiny pokračují bez problémů,“ napsal Šuvalov na platformě Telegram.

Podle expertů Kyjevu nejde jen o symbolické údery s cílem narušení morálky nepřítele. „Ukrajinci vytvářejí deficit pohonných hmot v Rusku. Ukazuje se to třeba i na tom, že Rusové nezveřejňují údaje o výrobě pohonných hmot. Zároveň s tím se zvyšují ceny, takže je to taková nepříjemnost, (ruskou) armádu jako takovou to asi neohrozí, protože má přednostní zásobování. Ale vytváří to napětí uvnitř Ruska, v ekonomice,“ říká expert Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Podle něj muselo Rusko v důsledku ukrajinských útoků začít dovážet více z Běloruska.

Nahrávám video
Expert Karel Svoboda (FSV UK) o aktuální situaci na Ukrajině (1. 9. 2024)
Zdroj: ČT24

Desítky obcí v Kurské oblasti v rukou Ukrajinců

Ukrajinci pravidelně útočí na cíle v Rusku pomocí bezpilotních strojů a začátkem srpna zahájili nečekanou vojenskou operaci v ruské Kurské oblasti, kde obsadili desítky vesnic.

Podle velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského jeho armáda do 27. srpna dobyla kolem 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Moskva do regionu vyslala posily a evakuovala desetitisíce obyvatel, zatím se jí ale nepodařilo území získat zpět.

Postup Ukrajinců v Kurské oblasti se nicméně v poslední době zpomalil, jelikož se prodlužují ukrajinské logistické linie a současně Rusko posiluje vlastní obranné linie, uvedl expert na bezpečnost Oldřich Bureš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusové podle některých informací budují zákopy o délce 45 kilometrů, což by posun kyjevských sil zkomplikovalo, soudí odborník.

Podle Svobody Rusové vědí, že Ukrajinci nemohou vyslat do Kurské oblasti celou armádu, takže je tam nechávají v uvozovkách existovat a soustředí se na Donbas. Podle experta je otázkou, „co si říkají lidé v kuchyni a co navenek“. „Pro část lidí je to selhání Vladimira Putina, ale pro část taky důkaz toho, jací jsou Ukrajinci zlí, když útočí na nebohé Rusko,“ uvedl k dopadům ukrajinské operace.

V případě budoucích jednání se obsazené území může Kyjevu hodit, protože může dojít k výměně za nějaké ukrajinské území okupované nyní Rusy, míní Svoboda.

Načítání...

Úspěchy kremelských sil u Pokrovsku

Moskva v posledních týdnech významně pokročila u Pokrovsku v Doněcké oblasti, odkud se evakuovaly tisíce lidí.

Britská rozvědka o víkendu uvedla, že postup ruských vojáků se zrychlil. Síly nepřítele jsou nyní deset kilometrů od města. „Rychlost postupu se pravděpodobně zpomalí s tím, jak ruské pozemní síly vstoupí do zastavěných oblastí Pokrovsku,“ míní britští zpravodajci.

Pokrovsk je významným dopravním uzlem, přes který vedou rychlostní silnice na Doněck, Kosťantynivku, Kramatorsk a na západ, do centrálních oblastí země.

Síly Kremlu také setrvale útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. V posledních dnech si smrtící útoky vyžádaly řadu mrtvých v Časiv Jaru, Sumách a Charkově.

Rusové zasáhli kamiony s obilím

Jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily osm z jedenácti ruských dronů typu Šáhed, sdělilo v neděli ukrajinské letectvo. Moskva se podle nich tentokrát zaměřila na logistické cíle spojené se zemědělstvím a produkcí obilí v Mykolajivské a Sumské oblasti.

Letectvo zároveň oznámilo, že Rusové poslali na Ukrajinu také balistickou střelu Iskander-M, kterou odpálili z Kurské oblasti.

Podle úřadu generálního prokurátora Sumské oblasti zasáhla raketa konvoj nákladních vozů s obilím, zabila 23letého řidiče kamionu a zranila čtyři další. Jeden kamion začal hořet a asi dvacet jich bylo poškozeno, uvedl úřad.

Kremelské síly v neděli zasáhly také obec Kurachove, oznámila vojenská správa Doněcké oblasti. Zemřeli nejméně čtyři lidé a další utrpěli zranění. Rusové nasadili podle správy několik raketometů BM-27 Uragan k zacílení obytné oblasti a bytových domů v centru města.

Nahrávám video
Zpravodaj Jan Řápek o ruských útocích na Charkov
Zdroj: ČT24

Mnohonásobné údery v Charkově

Nejméně 47 lidí, včetně pěti dětí, bylo zraněno při ruském raketovém útoku, při kterém bylo zasaženo obchodní centrum v Charkově na severovýchodě Ukrajiny. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom napsala agentura Reuters. Server The Kyiv Independent s odkazem na záchrannou službu a starostu Ihora Terechova uvádí, že zraněných dětí je sedm, přičemž nejmladšímu jsou pouhé tři měsíce.

Šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov obvinil Moskvu, že „cílí výhradně na civilní infrastrukturu města“. Při útocích, kterých bylo nejméně deset, byl podle něj zasažen supermarket, sportoviště a rezidenční budovy. K prvním explozím podle serveru The Kyiv Independent došlo v poledne SELČ. Terčem útoku byla podle ministerstva energetiky také energetická infrastruktura.

„Rusko znovu terorizuje Charkov,“ uvedl na sítí Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Všechny potřebné prostředky na záchrannou operaci byly nasazeny,“ poznamenal.

Kyjev v souvislosti s údery na ukrajinská města volá po zrušení zákazu použití západních raket dlouhého doletu v Rusku. Podle svých slov chce zabránit dalším obětem zničením cílů, především základen, odkud nepřátelské síly na zemi útočí. Zatímco Francie nebo Velká Británie se k této otázce staví spíše pozitivně, Spojené státy nebo Německo to zatím odmítají, jelikož se obávají další eskalace konfliktu.

Ukrajinský průmysl je ale schopen stále rychleji vyrábět kvalitní bezpilotní stroje. Pro domácí produkci přitom neplatí žádná omezení jako na zbraně dodané ze zahraničí. Kyjev je proto může vyslat na cíle spojené s válečným sektorem kdekoliv na území Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump kritizoval papeže

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza víězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
před 1 hhodinou

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...