Po masivním vzdušném útoku hoří v Moskvě rafinerie, Rusové devastují Charkov

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

O jednom z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku války informovalo ruské ministerstvo obrany. Nejvíce bezpilotních strojů měla protivzdušná obrana zničit nad Kurskou oblastí, a to 46.

Nad Moskvou byly zlikvidovány dva drony a nad Moskevskou oblastí sedm, píše agentura Interfax. V Bělgorodské oblasti bylo po sestřelení 14 bezpilotních strojů poškozeno několik domů, aut a komerčních nemovitostí, sdělil podle serveru Kyiv Independent šéf oblasti Vjačeslav Gladkov.

3 minuty
Události ČT: Ukrajinský dronový útok na cíle v Rusku
Zdroj: ČT24

Terčem elektrárny i rafinérie

Sobjanin uvedl, že moskevská rafinérie byla cílem hned několika dronů a že se hasí požár v samostatné technické části závodu. Podle agentury TASS bude možná nutné povolat hasičské posily. Rafinérii, jež se nachází na jihovýchodě Moskvy, vlastní firma Gazprom Něfť, která je ropnou divizí státní plynárenské společnosti Gazprom.

Zpravodajský kanál Baza na platformě Telegram informoval, že v blízkosti elektrárny Konakovo v ruské Tverské oblasti byly slyšet hlasité výbuchy. Gubernátor Tverské oblasti Igor Rudenja sdělil, že ve městě Konakovo vypukl požár, ale dodávky elektřiny a plynu nebyly přerušeny. Neupřesnil, jaký objekt požár zasáhl, píše Reuters.

Konakovská elektrárna je osmá největší v zemi a představuje hlavní zdroj elektřiny pro Moskvu a centrální region evropské části Ruska.

Rána pro ruskou ekonomiku

Na internetu se objevují svědectví usvědčující armádu z nečinnosti. Například právě u elektrárny Konakovo měly ukrajinské drony bez vyrušení několikrát zakroužit a vybrat si ideální místo zásahu.

Ukrajina se pokusila zasáhnout rovněž elektrárnu Kašira v Moskevské oblasti, oznámil představitel místní samosprávy Michail Šuvalov. Útok však podle něj nezpůsobil žádné škody. „Dodávky elektřiny pokračují bez problémů,“ napsal Šuvalov na platformě Telegram.

Podle expertů Kyjevu nejde jen o symbolické údery s cílem narušení morálky nepřítele. „Ukrajinci vytvářejí deficit pohonných hmot v Rusku. Ukazuje se to třeba i na tom, že Rusové nezveřejňují údaje o výrobě pohonných hmot. Zároveň s tím se zvyšují ceny, takže je to taková nepříjemnost, (ruskou) armádu jako takovou to asi neohrozí, protože má přednostní zásobování. Ale vytváří to napětí uvnitř Ruska, v ekonomice,“ říká expert Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Podle něj muselo Rusko v důsledku ukrajinských útoků začít dovážet více z Běloruska.

6 minut
Expert Karel Svoboda (FSV UK) o aktuální situaci na Ukrajině (1. 9. 2024)
Zdroj: ČT24

Desítky obcí v Kurské oblasti v rukou Ukrajinců

Ukrajinci pravidelně útočí na cíle v Rusku pomocí bezpilotních strojů a začátkem srpna zahájili nečekanou vojenskou operaci v ruské Kurské oblasti, kde obsadili desítky vesnic.

Podle velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského jeho armáda do 27. srpna dobyla kolem 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Moskva do regionu vyslala posily a evakuovala desetitisíce obyvatel, zatím se jí ale nepodařilo území získat zpět.

Postup Ukrajinců v Kurské oblasti se nicméně v poslední době zpomalil, jelikož se prodlužují ukrajinské logistické linie a současně Rusko posiluje vlastní obranné linie, uvedl expert na bezpečnost Oldřich Bureš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusové podle některých informací budují zákopy o délce 45 kilometrů, což by posun kyjevských sil zkomplikovalo, soudí odborník.

Podle Svobody Rusové vědí, že Ukrajinci nemohou vyslat do Kurské oblasti celou armádu, takže je tam nechávají v uvozovkách existovat a soustředí se na Donbas. Podle experta je otázkou, „co si říkají lidé v kuchyni a co navenek“. „Pro část lidí je to selhání Vladimira Putina, ale pro část taky důkaz toho, jací jsou Ukrajinci zlí, když útočí na nebohé Rusko,“ uvedl k dopadům ukrajinské operace.

V případě budoucích jednání se obsazené území může Kyjevu hodit, protože může dojít k výměně za nějaké ukrajinské území okupované nyní Rusy, míní Svoboda.

Načítání...

Úspěchy kremelských sil u Pokrovsku

Moskva v posledních týdnech významně pokročila u Pokrovsku v Doněcké oblasti, odkud se evakuovaly tisíce lidí.

Britská rozvědka o víkendu uvedla, že postup ruských vojáků se zrychlil. Síly nepřítele jsou nyní deset kilometrů od města. „Rychlost postupu se pravděpodobně zpomalí s tím, jak ruské pozemní síly vstoupí do zastavěných oblastí Pokrovsku,“ míní britští zpravodajci.

Pokrovsk je významným dopravním uzlem, přes který vedou rychlostní silnice na Doněck, Kosťantynivku, Kramatorsk a na západ, do centrálních oblastí země.

Síly Kremlu také setrvale útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. V posledních dnech si smrtící útoky vyžádaly řadu mrtvých v Časiv Jaru, Sumách a Charkově.

Rusové zasáhli kamiony s obilím

Jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily osm z jedenácti ruských dronů typu Šáhed, sdělilo v neděli ukrajinské letectvo. Moskva se podle nich tentokrát zaměřila na logistické cíle spojené se zemědělstvím a produkcí obilí v Mykolajivské a Sumské oblasti.

Letectvo zároveň oznámilo, že Rusové poslali na Ukrajinu také balistickou střelu Iskander-M, kterou odpálili z Kurské oblasti.

Podle úřadu generálního prokurátora Sumské oblasti zasáhla raketa konvoj nákladních vozů s obilím, zabila 23letého řidiče kamionu a zranila čtyři další. Jeden kamion začal hořet a asi dvacet jich bylo poškozeno, uvedl úřad.

Kremelské síly v neděli zasáhly také obec Kurachove, oznámila vojenská správa Doněcké oblasti. Zemřeli nejméně čtyři lidé a další utrpěli zranění. Rusové nasadili podle správy několik raketometů BM-27 Uragan k zacílení obytné oblasti a bytových domů v centru města.

7 minut
Zpravodaj Jan Řápek o ruských útocích na Charkov
Zdroj: ČT24

Mnohonásobné údery v Charkově

Nejméně 47 lidí, včetně pěti dětí, bylo zraněno při ruském raketovém útoku, při kterém bylo zasaženo obchodní centrum v Charkově na severovýchodě Ukrajiny. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom napsala agentura Reuters. Server The Kyiv Independent s odkazem na záchrannou službu a starostu Ihora Terechova uvádí, že zraněných dětí je sedm, přičemž nejmladšímu jsou pouhé tři měsíce.

Šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov obvinil Moskvu, že „cílí výhradně na civilní infrastrukturu města“. Při útocích, kterých bylo nejméně deset, byl podle něj zasažen supermarket, sportoviště a rezidenční budovy. K prvním explozím podle serveru The Kyiv Independent došlo v poledne SELČ. Terčem útoku byla podle ministerstva energetiky také energetická infrastruktura.

„Rusko znovu terorizuje Charkov,“ uvedl na sítí Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Všechny potřebné prostředky na záchrannou operaci byly nasazeny,“ poznamenal.

Kyjev v souvislosti s údery na ukrajinská města volá po zrušení zákazu použití západních raket dlouhého doletu v Rusku. Podle svých slov chce zabránit dalším obětem zničením cílů, především základen, odkud nepřátelské síly na zemi útočí. Zatímco Francie nebo Velká Británie se k této otázce staví spíše pozitivně, Spojené státy nebo Německo to zatím odmítají, jelikož se obávají další eskalace konfliktu.

Ukrajinský průmysl je ale schopen stále rychleji vyrábět kvalitní bezpilotní stroje. Pro domácí produkci přitom neplatí žádná omezení jako na zbraně dodané ze zahraničí. Kyjev je proto může vyslat na cíle spojené s válečným sektorem kdekoliv na území Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...