Syrskyj šokoval svým plánem vpadnout do Ruska i ukrajinské důstojníky, píše WSJ

Ukrajina má právo na sebeobranu, která nekončí na hranicích, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Welt am Sonntag. Šéf Aliance tak poprvé komentoval ukrajinskou vojenskou operaci v Kurské oblasti, kterou označil za legitimní a současně riskantní. Zdůraznil také, že NATO o plánech Kyjeva nevědělo. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) představil šéf ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj odvážný plán na tajné schůzce v červenci a překvapil tím i důstojníky.

„Rusko vede bezdůvodnou útočnou válku proti Ukrajině už více než 900 dní a od té doby provedlo četné útoky přes hranici z Kurské oblasti. Ruští vojáci, tanky a základny jsou legitimními cíli podle mezinárodního práva,“ řekl Stoltenberg německému listu.

Ukrajina má podle něj právo se bránit. „A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranici (s Ruskem),“ prohlásil šéf NATO. Zároveň odmítl obvinění Kremlu, že Západ byl o útoku na ruské území již dříve informován. „Ukrajina o svém plánování ofenzivy v Kurské oblasti s NATO předem nejednala. V tomto ohledu NATO nehrálo žádnou roli,“ zdůraznil.

10 minut
Politolog Oldřich Bureš o situaci na Ukrajině (31. srpna 2024)
Zdroj: ČT24

Riskantní tah

Stoltenberg si myslí, že Ukrajina postupem na ruské území riskuje, je ale na Kyjevě, jak vojenské tažení povede. „(Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj dal jasně najevo, že operace má za cíl vytvořit nárazníkovou zónu, aby se zabránilo dalším ruským útokům z druhé strany hranice,“ připomněl šéf Aliance.

Plán vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského zaútočit na ruskou Kurskou oblast překvapil nejen Rusy, ale i ukrajinské vojáky, uvádí WSJ. Podle listu se Syrskyj poučil z neúspěšné protiofenzivy z loňského léta, kdy Kyjev věc komunikoval s USA a dalšími spojenci a řada plánů se dostala na veřejnost prostřednictvím videí a veřejných komentářů.

Letos v červenci tak uspořádal tajnou schůzku s armádními špičkami, kde odhalil smělý plán na oživení ochabujícího válečného úsilí země, a to změnit vývoj konfliktu vpádem na ruské území, což se stalo poprvé od druhé světové války.

Jeden z účastníků schůzky, podplukovník Artem Cholodkevyč, náčelník štábu 61. mechanizované brigády, přiznal, že byl nejprve šokován, píše WSJ. Podle deníku odvážná operace ohromila i Rusko, protože ukrajinské jednotky 6. srpna rychle překonaly slabou obranu hranic a ovládly asi sto měst a vesnic v ruské Kurské oblasti.

Podle Syrského armáda do 27. srpna dobyla kolem 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Při vojenské operaci byly zjevně použity i západní zbraně jako bojová vozidla Marder z Německa, bitevní tanky Challenger z Velké Británie a raketový dělostřelecký systém HIMARS z USA. Moskva do své příhraniční oblasti vyslala posily, ale území, z něhož se evakuovaly desetitisíce obyvatel, zatím nedokázala získat zpět.

Postup Ukrajinců v Kurské oblasti se v poslední době zpomalil, jelikož se prodlužují ukrajinské logistické linie a současně Rusko posiluje vlastní obranné linie, míní expert na bezpečnost Oldřich Bureš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusové podle některých informací budují zákopy o délce 45 kilometrů, což by posun kyjevských sil zkomplikovalo, soudí odborník.

Přechod k manévrovací válce

Podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany je ukrajinská přeshraniční operace možná jednou z nejdůležitějších v průběhu konfliktu. Do jejího zahájení bylo pro ruské velení klíčové zajistit vojenskou kontrolu v Doněcké a Luhanské oblasti a dále pak v oblasti Záporoží. Tam se konflikt dostal do podoby opotřebovávací války, což Rusům vyhovovalo, řekl Petráš ČTK.

„Útok z oblasti ukrajinské Sumy na ruské území však tuto podobu konfliktu změnil. Při pohledu na vývoj situace u Kurska je naprosto zjevný přechod od poziční války k manévrové válce, na kterou se Rusové museli rychle adaptovat, aby dokázali čelit průniku ukrajinských sil,“ uvedl expert. Tato změna totiž Rusy přinutila přesunout jednotky rozmístěné v jiných sektorech, a to i s využitím záloh.

Příprava na mírová jednání

Záměrem Ukrajiny v Kurské oblasti je podle Petráše pravděpodobně zmírnit vojenský tlak na jihu a východě země, kde Rusko v posledních měsících vytrvale postupovalo. U Pokrovsku, kde pokračují evakuace civilistů, se ale nepřátelským silám daří postupovat kupředu.

„Ruský tlak u Pokrovsku zintenzivnil a někteří to dávají do souvislosti se stažením některých zkušených (ukrajinských) vojáků z brigád, které tam dříve bránily, do kurské operace. Ta je velice důležitá, řekl bych primárně ne až tak z hlediska získaného území, ale z hlediska morálky a jakéhosi politického momentu ve válce, která se přenesla na ruské území a ukázala, že Putin není takový pan bezpečnost z hlediska ochrany území, za jakého se dosud vydával,“ podotkl Bureš.

„Ze strategického úhlu pohledu ofenziva v Kurské oblasti může být vnímána jako součást ukrajinských příprav na budoucí mírový proces, kdy se Kyjev bude snažit získat co největší ruské území, aby jej mohl použít jako vyjednávací argument při jakýchkoli jednáních s Kremlem,“ míní Petráš.

Načítání...

Smrtící útoky v Charkově a Časiv Jaru

Moskva v posledních týdnech významně pokročila u Pokrovsku v Doněcké oblasti a setrvale útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. V pátek zemřelo v Charkově nejméně sedm lidí včetně dítěte a dalších až sto lidí včetně 22 dětí utrpělo zranění po útoku na obytný dům a hřiště.

Na jeden z obytných domů podle zpravodaje ČT Jana Řápka dopadla přímo ruská puma a poté ji zachvátil požár, poničená je i budova vedlejší. „Hasiči a záchranáři měli problém dostat lidi z plamenů,“ uvedl Řápek.

Podle zpravodaje se v Charkově, který leží pouhých třicet kilometrů od hranic s Ruskem, často stává, že se sirény rozezní až po útoku. „Rakety sem mohou letět zhruba čtyřicet sekund, úřady často nemají čas na to, aby se sirény rozezněly,“ popsal novinář.

9 minut
Zpravodaj ČT Řápek o situaci v Charkově po smrtícím ruském útoku (31. srpna 2024)
Zdroj: ČT24

„Byla to ruská řízená bomba. K úderu by nedošlo, kdyby naše obranné síly měly možnost ničit ruská vojenská letadla v místech jejich základen. Potřebujeme rázná rozhodnutí našich partnerů, abychom tento teror zastavili. Je to spravedlivá potřeba – neexistuje žádný racionální důvod, proč omezovat obranu Ukrajiny,“ apeloval na spojence Zelenskyj.

Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková v souvislosti s útokem na Charkov zdůraznila, že je třeba pohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny.

Rusové Ukrajinu ostřelovali i v sobotu. Bombový útok v obci Čerkaska Lozova v Charkovské oblasti zabil dvě ženy a dalších deset lidí, včetně dětí, zranil, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Ve městě Časiv Jar zemřelo při ruském útoku na bytový dům nejméně pět civilistů, uvedl vedoucí vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin, který vyzval obyvatele k evakuaci.

Takzvaná Rada NATO–Ukrajina, která se v týdnu sešla na úrovni velvyslanců, ostře odsoudila ruské „svévolné útoky“ a znovu potvrdila svou ochotu posílit obranu Ukrajiny.

„Vítám jasný závazek Německa být největším vojenským dárcem v Evropě a zároveň druhým největším dárcem na světě. Svět zůstává při Ukrajině,“ konstatoval Stoltenberg, který skončí ve funkci začátkem října. Jeho nástupcem se stane bývalý nizozemský liberální premiér Mark Rutte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 2 mminutami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
01:59Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
09:27Aktualizovánopřed 44 mminutami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
14:45Aktualizovánopřed 49 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 14 hhodinami
Načítání...