Ukrajina má právo na sebeobranu, která nekončí na hranicích, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Welt am Sonntag. Šéf Aliance tak poprvé komentoval ukrajinskou vojenskou operaci v Kurské oblasti, kterou označil za legitimní a současně riskantní. Zdůraznil také, že NATO o plánech Kyjeva nevědělo. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) představil šéf ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj odvážný plán na tajné schůzce v červenci a překvapil tím i důstojníky.
Syrskyj šokoval svým plánem vpadnout do Ruska i ukrajinské důstojníky, píše WSJ
„Rusko vede bezdůvodnou útočnou válku proti Ukrajině už více než 900 dní a od té doby provedlo četné útoky přes hranici z Kurské oblasti. Ruští vojáci, tanky a základny jsou legitimními cíli podle mezinárodního práva,“ řekl Stoltenberg německému listu.
Ukrajina má podle něj právo se bránit. „A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranici (s Ruskem),“ prohlásil šéf NATO. Zároveň odmítl obvinění Kremlu, že Západ byl o útoku na ruské území již dříve informován. „Ukrajina o svém plánování ofenzivy v Kurské oblasti s NATO předem nejednala. V tomto ohledu NATO nehrálo žádnou roli,“ zdůraznil.
Politolog Oldřich Bureš o situaci na Ukrajině (31. srpna 2024) (zdroj: ČT24)
Riskantní tah
Stoltenberg si myslí, že Ukrajina postupem na ruské území riskuje, je ale na Kyjevě, jak vojenské tažení povede. „(Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj dal jasně najevo, že operace má za cíl vytvořit nárazníkovou zónu, aby se zabránilo dalším ruským útokům z druhé strany hranice,“ připomněl šéf Aliance.
Plán vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského zaútočit na ruskou Kurskou oblast překvapil nejen Rusy, ale i ukrajinské vojáky, uvádí WSJ. Podle listu se Syrskyj poučil z neúspěšné protiofenzivy z loňského léta, kdy Kyjev věc komunikoval s USA a dalšími spojenci a řada plánů se dostala na veřejnost prostřednictvím videí a veřejných komentářů.
Letos v červenci tak uspořádal tajnou schůzku s armádními špičkami, kde odhalil smělý plán na oživení ochabujícího válečného úsilí země, a to změnit vývoj konfliktu vpádem na ruské území, což se stalo poprvé od druhé světové války.
Jeden z účastníků schůzky, podplukovník Artem Cholodkevyč, náčelník štábu 61. mechanizované brigády, přiznal, že byl nejprve šokován, píše WSJ. Podle deníku odvážná operace ohromila i Rusko, protože ukrajinské jednotky 6. srpna rychle překonaly slabou obranu hranic a ovládly asi sto měst a vesnic v ruské Kurské oblasti.
Podle Syrského armáda do 27. srpna dobyla kolem 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Při vojenské operaci byly zjevně použity i západní zbraně jako bojová vozidla Marder z Německa, bitevní tanky Challenger z Velké Británie a raketový dělostřelecký systém HIMARS z USA. Moskva do své příhraniční oblasti vyslala posily, ale území, z něhož se evakuovaly desetitisíce obyvatel, zatím nedokázala získat zpět.
Postup Ukrajinců v Kurské oblasti se v poslední době zpomalil, jelikož se prodlužují ukrajinské logistické linie a současně Rusko posiluje vlastní obranné linie, míní expert na bezpečnost Oldřich Bureš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusové podle některých informací budují zákopy o délce 45 kilometrů, což by posun kyjevských sil zkomplikovalo, soudí odborník.
Přechod k manévrovací válce
Podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany je ukrajinská přeshraniční operace možná jednou z nejdůležitějších v průběhu konfliktu. Do jejího zahájení bylo pro ruské velení klíčové zajistit vojenskou kontrolu v Doněcké a Luhanské oblasti a dále pak v oblasti Záporoží. Tam se konflikt dostal do podoby opotřebovávací války, což Rusům vyhovovalo, řekl Petráš ČTK.
„Útok z oblasti ukrajinské Sumy na ruské území však tuto podobu konfliktu změnil. Při pohledu na vývoj situace u Kurska je naprosto zjevný přechod od poziční války k manévrové válce, na kterou se Rusové museli rychle adaptovat, aby dokázali čelit průniku ukrajinských sil,“ uvedl expert. Tato změna totiž Rusy přinutila přesunout jednotky rozmístěné v jiných sektorech, a to i s využitím záloh.
Příprava na mírová jednání
Záměrem Ukrajiny v Kurské oblasti je podle Petráše pravděpodobně zmírnit vojenský tlak na jihu a východě země, kde Rusko v posledních měsících vytrvale postupovalo. U Pokrovsku, kde pokračují evakuace civilistů, se ale nepřátelským silám daří postupovat kupředu.
„Ruský tlak u Pokrovsku zintenzivnil a někteří to dávají do souvislosti se stažením některých zkušených (ukrajinských) vojáků z brigád, které tam dříve bránily, do kurské operace. Ta je velice důležitá, řekl bych primárně ne až tak z hlediska získaného území, ale z hlediska morálky a jakéhosi politického momentu ve válce, která se přenesla na ruské území a ukázala, že Putin není takový pan bezpečnost z hlediska ochrany území, za jakého se dosud vydával,“ podotkl Bureš.
„Ze strategického úhlu pohledu ofenziva v Kurské oblasti může být vnímána jako součást ukrajinských příprav na budoucí mírový proces, kdy se Kyjev bude snažit získat co největší ruské území, aby jej mohl použít jako vyjednávací argument při jakýchkoli jednáních s Kremlem,“ míní Petráš.
Načítání...
Smrtící útoky v Charkově a Časiv Jaru
Moskva v posledních týdnech významně pokročila u Pokrovsku v Doněcké oblasti a setrvale útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. V pátek zemřelo v Charkově nejméně sedm lidí včetně dítěte a dalších až sto lidí včetně 22 dětí utrpělo zranění po útoku na obytný dům a hřiště.
Na jeden z obytných domů podle zpravodaje ČT Jana Řápka dopadla přímo ruská puma a poté ji zachvátil požár, poničená je i budova vedlejší. „Hasiči a záchranáři měli problém dostat lidi z plamenů,“ uvedl Řápek.
Podle zpravodaje se v Charkově, který leží pouhých třicet kilometrů od hranic s Ruskem, často stává, že se sirény rozezní až po útoku. „Rakety sem mohou letět zhruba čtyřicet sekund, úřady často nemají čas na to, aby se sirény rozezněly,“ popsal novinář.
Zpravodaj ČT Řápek o situaci v Charkově po smrtícím ruském útoku (31. srpna 2024) (zdroj: ČT24)
„Byla to ruská řízená bomba. K úderu by nedošlo, kdyby naše obranné síly měly možnost ničit ruská vojenská letadla v místech jejich základen. Potřebujeme rázná rozhodnutí našich partnerů, abychom tento teror zastavili. Je to spravedlivá potřeba – neexistuje žádný racionální důvod, proč omezovat obranu Ukrajiny,“ apeloval na spojence Zelenskyj.
Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková v souvislosti s útokem na Charkov zdůraznila, že je třeba pohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny.
Rusové Ukrajinu ostřelovali i v sobotu. Bombový útok v obci Čerkaska Lozova v Charkovské oblasti zabil dvě ženy a dalších deset lidí, včetně dětí, zranil, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Ve městě Časiv Jar zemřelo při ruském útoku na bytový dům nejméně pět civilistů, uvedl vedoucí vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin, který vyzval obyvatele k evakuaci.
Takzvaná Rada NATO–Ukrajina, která se v týdnu sešla na úrovni velvyslanců, ostře odsoudila ruské „svévolné útoky“ a znovu potvrdila svou ochotu posílit obranu Ukrajiny.
„Vítám jasný závazek Německa být největším vojenským dárcem v Evropě a zároveň druhým největším dárcem na světě. Svět zůstává při Ukrajině,“ konstatoval Stoltenberg, který skončí ve funkci začátkem října. Jeho nástupcem se stane bývalý nizozemský liberální premiér Mark Rutte.