Boje v Kurské oblasti pokračují. Rusové proměnili věznici v pevnost

Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v Kurské oblasti. Nedávný ruský postup na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě způsobil stažení Ukrajinců z některých pozic na tomto úseku fronty, uvádí ve své nejnovější analýze americký Institut pro studium války (ISW). Podle něj se ale Rusům nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti.

Třetí samostatná ukrajinská brigáda 22. srpna uvedla, že v Charkovské oblasti postoupila téměř o dva kilometry do oblasti frontové linie. Její velení ale neupřesnilo, v jakých místech postoupila, a není ani jasné načasování či rozsah operace. Brigáda uvedla, že Rusko ztratilo za čtyři dny asi tři sta vojáků a „značné množství vybavení a zbraní bylo rozbito nebo poškozeno.“

Frontová linie se v Charkovské oblasti táhne částečně na jejím východě. V květnu Rusové obnovili ofenzivu na jejím severu, kde dobyli několik obcí předtím, než je Ukrajina zastavila. „Hlavním úkolem operace bylo srazit útočný potenciál 20. armády Ruské federace. V současné době je tento úkol splněn,“ uvedl velitel brigády Andrij Bileckyj. BBC i The Kyiv Independent poznamenaly, že informace nešlo nezávisle ověřit. Známé je, že brigáda operuje v okolí vesnice Borova v Charkovské oblasti.

Mezitím americký ISW informoval, že ruské invazní jednotky nedávno obsadily obec Ptyče nacházející se jihovýchodně od Pokrovsku v Doněcké oblasti a postoupily dále na jih. Institut tak potvrzuje ruská sdělení, že invazní síly před tím obsadily zbytek východního břehu Karlivské nádrže. Nedávný postup Rusů na dalším úseku této fronty podle institutu pravděpodobně přiměl Ukrajince ke stažení vojáků z některých míst u Pokrovsku.

Naopak v Kurské oblasti ukrajinští vojáci nepatrně postoupili. Příkladem je postup do obce Komarovka, která se nachází jižně od města Koreněvo a postup v obci Russkaja Konopelka ležící východně od Sudži, píše ISW. Kyjev podnikl vpád do Kurské oblasti po měsících plíživého postupu ruských vojsk na východě Ukrajiny. Podle ukrajinských činitelů vojáci obsadili přes dvanáct set kilometrů čtverečních ruského území do hloubky asi tří desítek kilometrů.

Podle serveru Ukrajinska pravda útočí ukrajinské síly na budovu ženské věznice v Kurské oblasti. V objektu se totiž zakopali ruští vojáci, kteří zde zřídili palebné pozice. Věznice by se měla nacházet v obci Malaya Loknya asi čtrnáct kilometrů od ukrajinských hranic. Na její obraně se údajně podílejí i dozorci, kteří spolu s ruskými vojáky proměnili objekt v pevnost a Ukrajincům kladou zuřivý odpor.

Za posledních čtyřiadvacet hodin došlo ve válečné zóně ke 144 střetům. Z toho více než třetina se odehrála na Pokrovské frontě, hlásí ukrajinský generální štáb.

Čtvrteční noc byla podle zpravodaje klidnější

Při čtvrtečním ruském bombardování ukrajinské příhraniční Sumské oblasti přišli o život dva lidé. Oblast ve stejný den navštívil prezident Volodymyr Zelenskyj, který tvrdil, že díky vpádu do sousední ruské Kurské oblasti ostřelování regionu ubylo. Kurskou oblast naproti tomu bombardovalo ukrajinské letectvo.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek poznamenal, že útoky pokračují na obou stranách. Čtvrteční noc však podle něj byla o něco klidnější. „I tak to znamená, že Rusko vyslalo směrem na Ukrajinu minimálně šestnáct dronů, které se podařilo z velké části sestřelit,“ upřesnil zpravodaj s tím, že Kyjev hovoří o sestřelu čtrnácti z nich. Vzdušné útoky na Ukrajinu podle něj pokračují v mnoha oblastech. „Není to jen Sumská, ale jsou to především i pohraniční části Charkovské nebo Doněcké oblasti.“

10 minut
Zpravodaj ČT Jan Řápek o situaci na Ukrajině (23. srpna 2024)
Zdroj: ČT24

K postupu ukrajinských vojsk v ruské Kurské oblasti Řápek sdělil, že proklamovaná tvrzení ukrajinských činitelů o obsazených dvanácti stech kilometrech čtverečních by se podle mnohých, především amerických analytiků měla brát s rezervou. „Je možné, že Ukrajinci došli tak daleko, ale to území neovládají stoprocentně,“ poznamenal Řápek. Zpravodaj dále uvedl, že podle mnohých zpráv došlo v Kurské oblasti ke zničení nejméně tří pro Rusy důležitých mostů.

Řápek upozornil, že ruský vládce Vladimir Putin tvrdí, že Ukrajinci chtěli drony zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. „V podstatě si na to Putin stěžoval, což je velmi zvláštní, protože je to právě Rusko, které obsadilo jadernou elektrárnu v Záporoží a byli to ruští vojáci, kteří stříleli na jadernou elektrárnu v Černobylu,“ připomněl zpravodaj a dodal, že je to právě ruská armáda, která v průběhu konfliktu přispívala k nejistotě ohledně jaderné bezpečnosti.

Ruské ostřelování ve čtvrtek mimo jiné poškodilo vedení, přes které okupovaná Záporožská jaderná elektrárna získává energii z ukrajinské energetické soustavy pro svůj vlastní chod. V pátečním prohlášení to uvedla ukrajinská energetická společnost Enerhoatom, která zařízení provozovala před ruskou invazí. Hrozil podle ní blackout.

V pátek večer však bylo elektrické vedení opraveno a pracovníci energetické společnosti Ukrenergo tak dodávky elektřiny do elektrárny obnovili. Objekt se ocitl bez vnějších dodávek elektřiny už dříve, tehdy se musel spoléhat na záložní napájení.

Analytik: Ukrajinský útok na Kurskou jadernou elektrárnu je nepravděpodobný

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je přesvědčen, že dronový útok na Kurskou jadernou elektrárnu je ze strany Ukrajiny velmi nepravděpodobný. „Důvod je ten, že pak by Ukrajina převzala zodpovědnost za jadernou bezpečnost tohoto objektu. A já si nejsem jist, že na to Ukrajina momentálně má kapacity,“ myslí si analytik, který v takovém postupu nevidí pro Ukrajinu žádný přínos.

11 minut
Analytik Šír k situaci na Ukrajině (23. srpna 2024)
Zdroj: ČT24

Za rétorickým postupem ruského diktátora vidí svalování viny za současnou napjatou situaci na oběť jeho vlastní agrese. „Je zde snaha co nejvíce poškodit ukrajinské dobré jméno a delegitimizovat kroky, které Ukrajina v rámci výkonu svého přirozeného práva na sebeobranu podniká a provádí,“ řekl Šír.

Rusové budou podle Šíra situaci eskalovat ve chvíli, kdy shledají, že pro to jsou vhodné podmínky, a když si budou myslet, že takový postup se jim vyplatí. Zapojování Ukrajiny do logických konstrukcí v tom smyslu, že některé ukrajinské kroky připravují půdu pro ruskou eskalaci, jsou podle Šíra chybné. „Rusové pochopitelně, pokud nechtějí prohrát, tak scénář další eskalace určitě zvažují a nepochybuji o tom, že minimálně ten eskalační žebřík mají propracovaný hodně dopodrobna,“ je přesvědčen Šír.

Ruská armáda drží podle Šíra na Ukrajině některé strategické objekty, pomocí kterých je schopna v případě nutnosti situaci vyeskalovat. Narážel při tom na jadernou elektrárnu v Záporoží, „kde už Rusové sami podnikli řadu kroků, které vyvolaly obavy mezinárodního společenství, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii“.

Připomněl, že když se invazní vojska elektrárny zmocnily, byly následně všechny reaktory odstaveny. „Takže tam připadá do úvahy scénář něčeho připomínajícího použití špinavé bomby, ale třeba výbuch té elektrárny jako takový, podle všech informací, které máme, nehrozí,“ uklidnil analytik.

Ukrajinci cílí na palivo pro invazní armádu

V ruské Rostovské oblasti tamní hasiči již šestým dnem bojují s požárem skladu s pohonnými hmotami, který vypukl po útoku bezpilotních letounů. Podle serveru Meduza, který se odvolává na ruské telegramové kanály, se však sklad v noci na pátek stal terčem dronového útoku znovu. Informace o obětech zatím nejsou, ruské úřady úder nekomentovaly.

Oheň zachvátil téměř celý areál skladu s pohonnými hmotami, nedotčeny zůstávají nádrže s petrolejem, píše Meduza. Podle telegramového kanálu Shot se mohou Ukrajinci snažit požár rozšířit právě na ně. Generální štáb ukrajinské armády o něco dříve oznámil, že útok na sklad s pohonnými hmotami v Proletarsku provedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR společně s armádou.

Požár v přístavu Kavkaz
Zdroj: Reuters/Social media

V posledních dnech by nešlo o první ukrajinský útok na palivovou infrastrukturu. Ve čtvrtek vypukl v ruském přístavu Kavkaz další požár, tentokrát trajektu, který byl naložený třiceti cisternami s pohonnými hmotami. Podle nepotvrzených zpráv ze sociálních sítí ho zasáhla řízená střela Storm Shadow či Neptun. Trajekt se následně potopil. Operaci v pátek potvrdilo ukrajinské námořnictvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
18:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 2 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 13 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 13 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...