Izrael čelí zvýšenému vystěhovalectví. Do zahraničí ročně odcházejí desítky tisíc lidí. Teroristický útok Hamásu 7. října a války, které následovaly, částečně otřásly představou Izraele jako bezpečného útočiště pro Židy z celého světa. Válka ale přitom neměla dopad na izraelskou porodnost.
Bez ohledu na všechny války překonal Izrael historický milník. Počet obyvatel dosáhl deseti milionů. Když moderní židovský stát vznikl, obýval ho necelý jeden milion lidí. Prakticky všude jsou vidět nové domy a nové tváře.
Paní Ortal, která žije v Izraeli, má celkem čtyři děti. „Mám moc ráda svou rodinu a to, že moje děti můžou vyrůstat právě tady,“ říká.
Jako skoro jediná vyspělá země si Izrael drží vysokou porodnost. V posledních letech dokonce mají židovské matky víc dětí než muslimské. „V izraelské společnosti je tradicí mít velké rodiny a platí to pro lidi původem z Evropy i z Asie,“ popsal sociolog z Izraelského demokratického institutu Or Anabi v září 2022.
Jenže konflikt v Gaze přece jen na demografické trendy dopadl. Stále víc Izraelců si žádá o druhý pas v zemích Evropské unie, včetně Česka. „A teď ta válka to určitě ještě zesílila, takže je pravda, že konzulárka má nával žádostí o české občanství,“ uvedla velvyslankyně ČR v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Evropský pas není jen praktickou výhodou při cestování. Pro mnohé je taky vstupenkou k tomu se do ciziny trvale odstěhovat. Kvůli dlouhé válce, vnitropolitickým hádkám nebo vysokým cenám bydlení zažívá Izrael v posledních letech emigrační vlnu.
V roce 2024 odešlo 79 tisíc lidí. Ne u všech je to trvalá emigrace, ale jde o choulostivé téma. Sama Ortal by si nedokázala představit, že by Izrael opustila. Mnozí lidé, včetně paní Ortal, naopak po 7. říjnu omezili cesty do zahraničí, kde musí Izraelci často skrývat to, že jsou Židé.
