Největší íránské protesty od roku 2022 mají už nejmíň dvacet obětí, píše AP

Nahrávám video

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Mezi zabitými demonstranty podle kurdské lidskoprávní organizace Hengau sídlící v Norsku převládají osoby z kurdské a lúrské etnické menšiny. V sobotu íránské revoluční gardy podle Hengau zastřelily čtyři kurdské demonstranty v okresu Malekšáhí v západní provincii Ílám.

Protesty se rozšířily do 26 z 31 íránských provincií. Podle lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech bylo zatčeno nejméně 990 osob, informovala agentura AP.

Demonstranti na protestech provolávají hesla mířená proti íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu jako „Smrt diktátorovi“ a „Íránci, pozvedněte svůj hlas, bojujte za svá práva“, napsal server The New York Times.

Podle listu The Times pak Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se protesty proti jeho režimu ještě víc vyhrotí.

„Nařizuji generálnímu prokurátorovi a státním zástupcům po celé zemi, aby v rámci zákona postupovali důsledně proti výtržníkům a jejich podporovatelům a neprojevovali vůči nim žádnou shovívavost ani slitování,“ řekl šéf íránské nejvyšší soudní moci Gholámhoseín Mohséní Edžejí. Dodal, že Írán rozlišuje mezi výtržníky a poklidnými protestujícími.

Trumpova výhružka

Protesty přitahují pozornost ze zahraničí. „Situaci velmi pozorně sledujeme. Pokud Írán začne zabíjet lidi, jako tomu bylo v minulosti, Spojené státy podle mě zasáhnou velmi tvrdě,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Jeho komentář přišel poté, co íránská státní média informovala, že při střetech mezi protestujícími a bezpečnostními silami byla zabita nejméně jedna osoba.

Íránští představitelé rychle reagovali a prohlásili, že budou reagovat na jakékoli zasahování ze strany USA, včetně potenciálního útoku na americké základny a síly v regionu. V sobotu Chameneí označil stížnosti protestujících za „oprávněné“, ale obvinil vnější síly, že se je snaží využít k destabilizaci země.

Nepokojů v zemi využívá podle AFP také Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu v neděli vyjádřil solidaritu s bojem íránského lidu. Izraelská tajná služba Mosad minulý týden vyzvala protestující k zesílení protestů a ujistila o své přítomnosti v ulicích Teheránu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí Izrael obvinil z podkopávání národní jednoty. „Prohlášení premiéra sionistického režimu a některých radikálních amerických představitelů nejsou ničím jiným než podněcováním k násilí,“ dodal.

Ekonomické problémy jako spouštěč protestů

Demonstrace začaly v Teheránu 28. prosince, kdy do ulic vyšli obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, a postupně se rozrostly do více měst a mezi další společenské skupiny včetně vysokoškolských studentů.

Podle pozorovatelů a lidskoprávních organizací se jedná o největší demonstrace v Íránu od roku 2022, kdy smrt 22leté Mahsy Aminiové ve vazbě vyvolala prudké protivládní protesty. Současné protesty však nedosahují stejného rozsahu ani intenzity jako ty, které následovaly po smrti Aminiové, která byla zadržena za porušení pravidel nošení hidžábu.

Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi uvalenými kvůli jadernému programu potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí. Íránský ríjál loni ztratil přibližně polovinu své hodnoty vůči dolaru a inflace v prosinci dosáhla 42,5 procenta.

Ekonomickou situaci Íránu ještě zhoršilo napětí na Blízkém východě. Dopad měla i 12denní válka s Izraelem v červnu 2025, která dále vyčerpala finanční zdroje země.

Íránské úřady v posledních letech potlačovaly protesty proti vysokým cenám, suchu, omezení práv žen a politických svobod. Často kvůli tomu sáhly k tvrdým bezpečnostním opatřením a rozsáhlému zatýkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 3 mminutami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval.
před 2 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 3 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
13:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
08:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 7 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 7 hhodinami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 8 hhodinami
Načítání...