Největší íránské protesty od roku 2022 mají už nejmíň dvacet obětí, píše AP

Nahrávám video
Horizont ČT24: Íránem otřásají protirežimní demonstrace
Zdroj: ČT24

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Mezi zabitými demonstranty podle kurdské lidskoprávní organizace Hengau sídlící v Norsku převládají osoby z kurdské a lúrské etnické menšiny. V sobotu íránské revoluční gardy podle Hengau zastřelily čtyři kurdské demonstranty v okresu Malekšáhí v západní provincii Ílám.

Protesty se rozšířily do 26 z 31 íránských provincií. Podle lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech bylo zatčeno nejméně 990 osob, informovala agentura AP.

Demonstranti na protestech provolávají hesla mířená proti íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu jako „Smrt diktátorovi“ a „Íránci, pozvedněte svůj hlas, bojujte za svá práva“, napsal server The New York Times.

Podle listu The Times pak Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se protesty proti jeho režimu ještě víc vyhrotí.

„Nařizuji generálnímu prokurátorovi a státním zástupcům po celé zemi, aby v rámci zákona postupovali důsledně proti výtržníkům a jejich podporovatelům a neprojevovali vůči nim žádnou shovívavost ani slitování,“ řekl šéf íránské nejvyšší soudní moci Gholámhoseín Mohséní Edžejí. Dodal, že Írán rozlišuje mezi výtržníky a poklidnými protestujícími.

Trumpova výhružka

Protesty přitahují pozornost ze zahraničí. „Situaci velmi pozorně sledujeme. Pokud Írán začne zabíjet lidi, jako tomu bylo v minulosti, Spojené státy podle mě zasáhnou velmi tvrdě,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Jeho komentář přišel poté, co íránská státní média informovala, že při střetech mezi protestujícími a bezpečnostními silami byla zabita nejméně jedna osoba.

Íránští představitelé rychle reagovali a prohlásili, že budou reagovat na jakékoli zasahování ze strany USA, včetně potenciálního útoku na americké základny a síly v regionu. V sobotu Chameneí označil stížnosti protestujících za „oprávněné“, ale obvinil vnější síly, že se je snaží využít k destabilizaci země.

Nepokojů v zemi využívá podle AFP také Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu v neděli vyjádřil solidaritu s bojem íránského lidu. Izraelská tajná služba Mosad minulý týden vyzvala protestující k zesílení protestů a ujistila o své přítomnosti v ulicích Teheránu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí Izrael obvinil z podkopávání národní jednoty. „Prohlášení premiéra sionistického režimu a některých radikálních amerických představitelů nejsou ničím jiným než podněcováním k násilí,“ dodal.

Ekonomické problémy jako spouštěč protestů

Demonstrace začaly v Teheránu 28. prosince, kdy do ulic vyšli obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, a postupně se rozrostly do více měst a mezi další společenské skupiny včetně vysokoškolských studentů.

Podle pozorovatelů a lidskoprávních organizací se jedná o největší demonstrace v Íránu od roku 2022, kdy smrt 22leté Mahsy Aminiové ve vazbě vyvolala prudké protivládní protesty. Současné protesty však nedosahují stejného rozsahu ani intenzity jako ty, které následovaly po smrti Aminiové, která byla zadržena za porušení pravidel nošení hidžábu.

Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi uvalenými kvůli jadernému programu potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí. Íránský ríjál loni ztratil přibližně polovinu své hodnoty vůči dolaru a inflace v prosinci dosáhla 42,5 procenta.

Ekonomickou situaci Íránu ještě zhoršilo napětí na Blízkém východě. Dopad měla i 12denní válka s Izraelem v červnu 2025, která dále vyčerpala finanční zdroje země.

Íránské úřady v posledních letech potlačovaly protesty proti vysokým cenám, suchu, omezení práv žen a politických svobod. Často kvůli tomu sáhly k tvrdým bezpečnostním opatřením a rozsáhlému zatýkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agenti ICE budou na olympiádě v Miláně

Americké velvyslanectví v Itálii v úterý potvrdilo, že na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou mít bezpečnostní úlohu agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Informovala o tom agentura AP.
před 48 mminutami

EU a Indie uzavřely obří obchodní dohodu

Indický premiér Nárendra Módí a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámili v úterý ráno uzavření přelomové obchodní dohody mezi Indií a Evropskou unií. Dohoda je největší, jakou kdy obě strany uzavřely, přichází po téměř dvou desetiletích přerušovaných jednání a v době, kdy se obě strany snaží snížit závislost na proměnlivých vztazích se Spojenými státy, připomínají agentury.
07:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Terénní velitel ICE byl dle médií odvolán. Washington to popírá

Gregory Bovino byl odvolán z funkce velitele v terénu americké pohraniční stráže a odvelen do Kalifornie. Tam by měl brzy odejít do důchodu. S odvoláním na server Atlantic a úředníky to napsala agentura Reuters. Jde o reakci na sobotní zastřelení 37letého zdravotníka Alexe Prettiho federálním agentem. Bovino o incidentu šířil tvrzení, která vyvrátili svědci. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti odvolání popřelo.
00:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko rozsáhle zaútočilo na Oděsu. Bez elektřiny zůstal Charkov

Nejméně 23 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Oděsu, informovaly úřady. Tři lidé mohou být podle záchranářů pod ruinami, píše Ukrajinska pravda a Ukrinform. Drony přilétly od Černého moře. V Charkově pak bylo po kombinovaném útoku osmdesát procent města bez elektřiny.
před 3 hhodinami

Itálie žádá účast na vyšetřování požáru. Jinak do Švýcarska nevrátí velvyslance

Italská vláda oznámila, že nepošle svého velvyslance zpět do Švýcarska, dokud nebude vytvořen společný tým pro vyšetřování požáru baru v Crans-Montaně. Minulý víkend Řím povolal do vlasti svého velvyslance Giana Lorenza Cornada na protest proti propuštění spolumajitele baru Jacquese Morettiho z vazby. Při požáru na přelomu roku zemřelo čtyřicet lidí, včetně šesti Italů.
před 4 hhodinami

Z Gazy je 60 milionů tun sutin. Hlad se zmírnil, zabíjení nepřestalo

Více než tři měsíce od uzavření příměří se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech. Hamás sice oficiálně podporuje technokratickou správu Pásma, zbraně ale neodevzdal. A Izrael v mezičase podle médií tiše podporuje tajné „humanitární vysídlování“ Gazy.
před 7 hhodinami

Trump zvýšil cla na část zboží z Jižní Koreje, protože ještě neschválila dohodu

Americký prezident Donald Trump navýšil na 25 procent dovozní cla mimo jiné na automobily, dřevo a léčiva z Jižní Koreje. Zdůvodnil to tím, že jihokorejský parlament dosud neschválil loni oznámený obchodní rámec se Spojenými státy. S odkazem na jeho příspěvek na sociální síti to napsala agentura AP. Jižní Korea už podle agentury Reuters uvedla, že do USA brzy vyšle své zástupce, aby o celé záležitosti jednali s příslušnými americkými představiteli.
před 7 hhodinami

Francie se přiblížila zákazu sociálních sítí dětem mladším patnácti let

Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, podotkla agentura Reuters. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, upřesnila agentura AFP. Loni v prosinci schválila zákaz sociálních sítí dětem mladším šestnácti let Austrálie, krok následovaly další země.
před 13 hhodinami
Načítání...