Největší íránské protesty od roku 2022 mají už nejmíň dvacet obětí, píše AP

Nahrávám video
Horizont ČT24: Íránem otřásají protirežimní demonstrace
Zdroj: ČT24

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Mezi zabitými demonstranty podle kurdské lidskoprávní organizace Hengau sídlící v Norsku převládají osoby z kurdské a lúrské etnické menšiny. V sobotu íránské revoluční gardy podle Hengau zastřelily čtyři kurdské demonstranty v okresu Malekšáhí v západní provincii Ílám.

Protesty se rozšířily do 26 z 31 íránských provincií. Podle lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech bylo zatčeno nejméně 990 osob, informovala agentura AP.

Demonstranti na protestech provolávají hesla mířená proti íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu jako „Smrt diktátorovi“ a „Íránci, pozvedněte svůj hlas, bojujte za svá práva“, napsal server The New York Times.

Podle listu The Times pak Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se protesty proti jeho režimu ještě víc vyhrotí.

„Nařizuji generálnímu prokurátorovi a státním zástupcům po celé zemi, aby v rámci zákona postupovali důsledně proti výtržníkům a jejich podporovatelům a neprojevovali vůči nim žádnou shovívavost ani slitování,“ řekl šéf íránské nejvyšší soudní moci Gholámhoseín Mohséní Edžejí. Dodal, že Írán rozlišuje mezi výtržníky a poklidnými protestujícími.

Trumpova výhružka

Protesty přitahují pozornost ze zahraničí. „Situaci velmi pozorně sledujeme. Pokud Írán začne zabíjet lidi, jako tomu bylo v minulosti, Spojené státy podle mě zasáhnou velmi tvrdě,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Jeho komentář přišel poté, co íránská státní média informovala, že při střetech mezi protestujícími a bezpečnostními silami byla zabita nejméně jedna osoba.

Íránští představitelé rychle reagovali a prohlásili, že budou reagovat na jakékoli zasahování ze strany USA, včetně potenciálního útoku na americké základny a síly v regionu. V sobotu Chameneí označil stížnosti protestujících za „oprávněné“, ale obvinil vnější síly, že se je snaží využít k destabilizaci země.

Nepokojů v zemi využívá podle AFP také Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu v neděli vyjádřil solidaritu s bojem íránského lidu. Izraelská tajná služba Mosad minulý týden vyzvala protestující k zesílení protestů a ujistila o své přítomnosti v ulicích Teheránu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí Izrael obvinil z podkopávání národní jednoty. „Prohlášení premiéra sionistického režimu a některých radikálních amerických představitelů nejsou ničím jiným než podněcováním k násilí,“ dodal.

Ekonomické problémy jako spouštěč protestů

Demonstrace začaly v Teheránu 28. prosince, kdy do ulic vyšli obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, a postupně se rozrostly do více měst a mezi další společenské skupiny včetně vysokoškolských studentů.

Podle pozorovatelů a lidskoprávních organizací se jedná o největší demonstrace v Íránu od roku 2022, kdy smrt 22leté Mahsy Aminiové ve vazbě vyvolala prudké protivládní protesty. Současné protesty však nedosahují stejného rozsahu ani intenzity jako ty, které následovaly po smrti Aminiové, která byla zadržena za porušení pravidel nošení hidžábu.

Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi uvalenými kvůli jadernému programu potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí. Íránský ríjál loni ztratil přibližně polovinu své hodnoty vůči dolaru a inflace v prosinci dosáhla 42,5 procenta.

Ekonomickou situaci Íránu ještě zhoršilo napětí na Blízkém východě. Dopad měla i 12denní válka s Izraelem v červnu 2025, která dále vyčerpala finanční zdroje země.

Íránské úřady v posledních letech potlačovaly protesty proti vysokým cenám, suchu, omezení práv žen a politických svobod. Často kvůli tomu sáhly k tvrdým bezpečnostním opatřením a rozsáhlému zatýkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
před 24 mminutami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...