Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
Von der Leyenová přivítala Babiše v budově Komise, pouze si podali ruce, společně se vyfotili a odešli na jednání. „Dobré setkání se Andrejem Babišem. Vážím si vaší podpory posilování konkurenceschopnosti Evropy,“ napsala následně na sociální síti X šéfka EK.
„Diskutovali jsme také o posílení Ukrajiny na její cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Protože bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy,“ dodala s tím, že v diskuzích budou pokračovat na zasedání Evropské rady, které se koná ve čtvrtek 18. prosince.
Von der Leyenová od nového českého premiéra dostala květiny, hovořili spolu francouzsky. Po setkání s šéfkou unijní exekutivy odjel Babiš na schůzku s belgickým premiérem Bartem De Weverem. Odpoledne se setkal ještě s předsedou Evropské rady Antóniem Costou.
„Vedli jsme produktivní diskusi o přípravách nadcházejícího prosincového zasedání Evropské rady a o našich prioritách pro nadcházející rok,“ napsal Costa. „Těším se, že budeme spolupracovat pro dosažení evropské jednoty a na řešení výzev, kterým společně čelíme,“ dodal.
Pro šéfa ANO jde o první schůzky s nejvyššími unijními reprezentanty poté, co ho prezident Petr Pavel tento týden jmenoval do premiérské funkce. Jmenování celé vlády je plánováno v pondělí.
Babiš řešil také obranný fond
Babiš také probral s předsedkyní EK obranný fond SAFE. „Mluvili jsme hlavně o programu SAFE, kde jsem nepochopil, proč Česká republika požádala o nejnižší částku. Je to velká škoda, protože tento program je velice dobrý,“ uvedl Babiš. „Požádal jsem paní předsedkyni Evropské komise, zda bychom nemohli, pokud některé země neuspějí v programech, požádat ještě dodatečně o větší částku. Myslím, že je to důležité,“ řekl Babiš českým novinářům v Bruselu po skončení jednání s unijními představiteli.
„Oceňuji, že se panu premiérovi Babišovi půjčka SAFE líbí, z jeho předvolební rétoriky, kdy kritizoval nákup tanků ‚na dluh‘, jsem měla opačný dojem,“ sdělila v reakci na Babišovo vyjádření končící ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Každopádně ministerstvo obrany vycházelo při návrhu projektů z podmínek ministerstva financí,“ dodala.
Nový finanční nástroj Evropské unie SAFE umožní díky objemu 150 miliard eur (přes 3,6 bilionu korun) půjčky na vojenské vybavení. O půjčku na základě pevných lhůt požádalo devatenáct zemí včetně Česka. Státy musely do neděle 30. listopadu předložit Evropské komisi plány s konkrétními projekty, tedy určit, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, do ledna je pak unijní exekutiva posoudí a v případě jejího souhlasu by dohoda o půjčce měla být hotova v březnu 2026.
Česko poslalo podle českého ministerstva obrany komisi plán na využití až dvou miliard eur (až 52 miliard korun) z půjčky programu SAFE, a to na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.
O největší částku požádalo Polsko, které by mělo dostat celkem 43,7 miliardy eur (více než jeden bilion korun).
Evropská komise nyní vyhodnocuje jednotlivé národní plány, již dříve ale zveřejnila údaje, kolik financí by mohla přidělit zemím na základě jejich předběžného zájmu. Pro Česko to jsou zmíněné zhruba dvě miliardy eur, což ho v pomyslném žebříčku zemí řadí na třinácté místo. O ještě méně požádalo Chorvatsko, Kypr, Finsko, Španělsko, Řecko a Dánsko. Naopak nejvíce žádá výše zmíněné Polsko, po něm následují Rumunsko, Francie, Maďarsko či Itálie. Více peněz než Česko žádají i Belgie, Litva, Portugalsko, Lotyšsko, Bulharsko, Estonsko a Slovensko, které požádalo o 2,3 miliardy eur (55,7 miliardy korun).
Babiš odmítl spojení s Ficem a Orbánem
Designovaný premiér v Bruselu odmítl, že by byl v určitém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém „problémovém klubu států“, do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.
Babiš uvedl, že například před dvěma dny hovořil s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a domluvili se, že se zúčastní takzvané migrační snídaně. Na té jsou zástupci států s podobnými postoji k řešení nelegální migrace a koná se vždy ráno před summitem EU.
Nastupující premiér chce plán pro Ukrajinu
Pomoc Ukrajině musí být podle Babiše doprovázena jasným plánem, jak se dosáhne míru a příměří. Designovaný český premiér to uvedl po jednáních v Bruselu. O možnostech financování Ukrajiny nemá podle svých slov detailní informace, belgický premiér Bart De Wever ho nicméně informoval o belgické pozici. Tématem se prý nová česká vláda bude zabývat v úterý 16. prosince.
Evropská komise navrhuje zemím evropského bloku dvě varianty finanční podpory Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jednou je půjčka od Evropské unie, financovaná z unijního rozpočtu, což by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států. Druhou možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU, tedy zejména v Belgii, ale také v Lucembursku. Reparační půjčku by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.
Druhou variantu prosazuje například německý kancléř Friedrich Merz, důrazně proti se ovšem staví belgický premiér, jehož vláda má obavy z možných důsledků takového postupu. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.
De Wever mimo jiné žádá po ostatních zemích EU záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Velikost podílu by se přitom rozpočetla podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) by to podle listu Politico pro Česko znamenalo přibližně 3,7 miliardy eur (89,6 miliardy korun).
„Tak to si úplně neumím představit,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda by poskytl na nadcházejícím summitu podobné záruky za Česko. Dodal ale, že nezná detaily.
Podobně designovaný premiér uvedl, že nezná podrobnosti o jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v konfliktu s Ruskem a „neví, co tam řeší“. „Pokud Merz a Macron jsou součástí Evropské rady, tak logicky mi vychází, že by se to mělo řešit na Evropské radě, abychom věděli, jaká je strategie Evropy,“ uvedl Babiš na adresu německého kancléře a francouzského prezidenta.
V připojení se k těmto jednáním v budoucnu ovšem nevidí problém. „Znovu ale opakuji, že neznám úplně, o co se tam jedná,“ dodal.
Během jednání s unijními představiteli byla podle Babišových slov zmíněna i česká muniční iniciativa, jejíž možné ukončení designovaný premiér dříve naznačil. Díky iniciativě získává Ukrajina na obranu před ruskou invazí dělostřelecké granáty a Kyjev i zástupci EU či dalších zemí sedmadvacítky ji velmi oceňují. Stejně tak ji opakovaně zmiňuje jako velmi důležitou i generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Rád se seznámím s muniční iniciativou, protože dosud pokusy, abych získal informace, úplně nevyšly,“ uvedl Babiš. „Určitě se k tomu vrátíme, protože je důležité, abychom znali podstatu, jak to všechno funguje,“ řekl novinářům.
V minulých dnech se šéf strany ANO kriticky vyjadřoval na adresu Bruselu zejména v souvislosti s klimatickou politikou Evropské komise. Kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a oznámil, že jeho vláda bude požadovat úplné odstoupení od povolenek ETS 2. Po jednání v Bruselu ale uvedl, že tato témata ve čtvrtek s unijními představiteli vůbec neřešil.
Zasedání Evropské rady
Babiš v uplynulých týdnech dával najevo, že se chce jako premiér zúčastnit nadcházející Evropské rady. Schůzka prezidentů a premiérů zemí EU má mimo jiné jednat o další finanční podpoře pro Ukrajinu, která čelí ruské agresi. Za prioritu to označil šéf unijních summitů Costa.
Summit bude mít na výběr ze dvou možností řešení, která navrhla Evropská komise. První je půjčka od EU, druhou variantou je reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v Unii. Proti této možnosti vystupuje belgický premiér, neboť ruská aktiva se z velké části nacházejí právě v Belgii a její představitelé mají obavy, že by Moskva mohla žádat náhradu.
