Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí Unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Hovoří rovněž o urychlení investic do obrany ve všech členských státech bloku a určuje vlajkové projekty, mezi kterými je například protidronová obrana. Některé projekty by měly být zahájeny už příští rok.
„Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území. A Evropa musí reagovat jednotně, solidárně a odhodlaně,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Od plánů k činům“
Takzvaná cestovní mapa podle ní přechází od plánů k činům a navrhuje čtyři evropské vlajkové projekty: Protidronová obrana (European Drone Wall), Ochrana východního křídla EU (Eastern Flank Watch), Štít protivzdušné obrany (Air Defence Shield) a Vesmírný obranný štít (Defence Space Shield). „To vše posílí náš obranný průmysl, urychlí výrobu a zároveň povede k zachování naší dlouhodobé podpory Ukrajině,“ dodala.
Veškerý pokrok v oblasti bude shrnovat každoroční zpráva o obranné připravenosti, kterou bude Komise prezentovat unijním prezidentům a premiérům vždy na říjnové Evropské radě.
Odstranění nedostatků
Evropská komise zdůrazňuje, že jde o odstraňování nedostatků ve schopnostech jednotlivých zemí, nikoli o budování operačních struktur, protože to spadá pod Severoatlantickou alianci. Zpráva říká, že například projekt na monitorování východního křídla EU bude plně v souladu s integrovanou strukturou velení a řízení NATO a bude doplňovat alianční misi Eastern Sentry (Východní stráž).
„Do roku 2030 potřebuje Evropa dostatečně silnou obrannou pozici, aby mohla věrohodně odradit své protivníky a reagovat na jakékoli agresivní útoky. Aby byla Evropa v roce 2030 připravena, musí začít jednat již nyní,“ píše se v šestnáctistránkovém dokumentu.
„Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině. Je jasné, že musíme posílit naši obranu proti Rusku,“ uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle Komise nyní vyžadují největší naléhavost dva projekty – Ochrana východního křídla EU a Protidronová obrana. Oba projekty by měly mít podle milníků stanovených v dokumentu EK počáteční kapacitu do konce příštího roku. Protidronová obrana by pak měla být plně funkční do konce roku 2027 a Ochrana východního křídla EU na konci roku 2028.
Nákupy jsou v rukou členských států a do budoucna i jejich koalic
Unijní exekutiva zároveň zdůrazňuje, že obrana i nadále zůstává suverénní pravomocí jednotlivých států EU, nicméně Komise chce působit jako zprostředkovatel a nabízet „jednotné kontaktní místo“ pro technické poradenství a přístup k financování ze strany EU. Komise rovněž zdůrazňuje důležitosti společných nákupů vojenského vybavení.
Dosáhnout obranné připravenosti má EU i prostřednictvím takzvaných koalic členských států, které se zaměří na odstranění nedostatků v určitých obranných schopnostech. „Budou to členské státy, které budou činit rozhodnutí, co nakoupit a od koho,“ zdůraznila Kallasová.
Koalice států se zaměří na devět klíčových oblastí – jde o protivzdušnou a protiraketovou obranu, strategické prostředky, vojenskou mobilitu, dělostřelecké systémy, kybernetiku, umělou inteligenci a elektronickou válku, rakety a munici, drony a protidrony, pozemní boj a námořní boj. Podle šéfky unijní diplomacie jedna z těchto koalic už vznikla, týká se dronů a vedou ji Nizozemsko a Lotyšsko.
Společné zakázky jsou efektivnější
„Každá koalice by si měla stanovit konkrétní cíle s lhůtami, které je třeba dodržet,“ stojí v dokumentu. Koalice by přitom měly zůstat otevřené pro další členské státy, které se budou chtít připojit později. Úkolem unijní exekutivy pak bude zajistit propojení mezi těmito koalicemi a finančními nástroji EU, například pokud jde o čerpání půjčky z programu SAFE.
Nový finanční nástroj SAFE umožní půjčky na vojenské vybavení. O půjčku požádalo celkem devatenáct zemí včetně Česka. Státy musí do 30. listopadu předložit komisi plán, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, do ledna je pak unijní exekutiva schválí a dohoda o půjčce by měla být hotova v březnu příštího roku.
Komise zdůrazňuje, že členské státy by měly zvýšit koordinaci a zadávat veřejné zakázky společně. „Obranné zakázky zůstávají převážně v národní kompetenci, což vede k fragmentaci, inflaci nákladů a nedostatečné interoperabilitě. V roce 2007 se členské státy dohodly, že 35 procent svých investic do obrany věnují na společné zakázky. Dosud však tento podíl zůstává pod dvaceti procenty,“ uvádí dokument Komise.
