Unie čelí hybridní válce, řekla von der Leyenová

Nahrávám video
Horizont ČT24: EK mluví o hybridní válce vedené Ruskem
Zdroj: ČT24

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

„Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši Unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila šéfka Komise.

Předsedkyně EK zmínila nedávné narušení prostoru ruskými stíhačkami v Estonsku. Rovněž hovořila o přeletu dronů nad důležitými objekty v Belgii, Polsku, Rumunsku, Dánsku a Německu. Tyto dronové incidenty však Rusku výslovně nepřisoudila.

Ruské letouny z estonského vzdušného prostoru eskortovali italští piloti v rámci NATO a odborníci z Ukrajiny s členskými státy Unie sdílejí zkušenosti z bojiště, aby jim pomohli s ochranou před drony, připomněla von der Leyenová. Je však podle ní nutné nejen reagovat, ale také od narušování odrazovat.

Von der Leyenová hovořila o takzvané dronové zdi, která je podle ní odpovědí na realitu moderního válčení. „Vzpomeňte si, co se stalo v Polsku. Museli jsme nasadit velmi drahé systémy, stíhací letouny nejnovější generace, abychom zneškodnili relativně levné, hromadně vyráběné zbraně. To není udržitelné. Potřebujeme systém, který je cenově dostupný a vhodný pro daný účel,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Dodala, že Evropa se toho může hodně naučit od Ukrajiny.

Vondra: Putin rozumí pouze síle

Předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaová Pérezová na plénu vyjádřila solidaritu s Ukrajinou a všemi zeměmi, jejichž vzdušný prostor byl narušen. „Každý ruský dron, který nad námi přeletí, je varováním. Svědčí o tom, že (ruský vládce Vladimir) Putin nebude zastaven,“ řekla europoslankyně. Šéf Kremlu dle ní bude vyjednávat pouze tehdy, když bude prohrávat, a proto EU musí Kyjevu pomoct válku vyhrát.

Agresivní politika Kremlu nemá hranic, míní polský europoslanec Adam Bielan z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Narušování vzdušného prostoru Polska a dalších zemí, sabotáže kritické infrastruktury včetně energetických systémů a telekomunikací, dezinformační aktivity – to vše ukazuje, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo,“ řekl Bielan s tím, že se jedná o útok, který volá po „rozhodné odpovědi“.

Tuzemský europoslanec Alexandr Vondra (ODS), rovněž z ECR, na plénu prohlásil, že je potřeba, aby EU nejen reagovala, ale byla proaktivní. „Vždy nám trvalo, než se nám podařilo něco provést nebo dovolit Ukrajině, aby útočila na cíle hluboko v Rusku. Putin rozumí pouze síle,“ sdělil. Vlády jednotlivých států pode něj musejí zvýšit obranné rozpočty, investovat do průmyslové výroby a posílit civilní obranu.

„Ale nemůžeme přehlížet, že tu je něco, o čem se nemluví. Naše ekonomiky trpí nadměrnými klimatickými předpisy. Pokud chceme být úspěšní, tak se tento legislativní moloch musí výrazně zredukovat,“ dodal Vondra.

Spolupředsedkyně frakce Zelených Terry Reintkeová vyjádřila nutnost obrany proti dronům na východní evropské hranici, na evropských letištích, u elektráren i další kritické infrastruktury. Vyzvala k upuštění od (využívání) ruských paliv. „Konečně musíme zamezit dovozu fosilních paliv z Ruska. Jen v tomto roce jsme za ně utratili více než miliardu eur. To musí skončit,“ zdůraznila Reintkeová s tím, že Moskva tyto peníze využívá na vedení války proti Ukrajině a ohrožování EU. Za obranu by podle německé europoslankyně neměli platit evropští občané, ale měly by se využít peníze ze zmrazených ruských aktiv.

Zástupce nejsilnější frakce Evropská lidová strana (EPP) Esteban Gonzáles Pons na plénu prohlásil, že ruská agrese na Ukrajině je „generální zkouškou na větší válku v Evropě.“

Slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) se ohradil proti další debatě na téma války a výdajů na obranu. „Paní (von der) Leyenová, uvědomujete si, jak těžké je pro lidi zajistit si dnes bydlení, zaplatit všechny účty?“ tázal se šéfky Komise. EU podle něj tyto problémy prakticky neřeší, pokud se nejedná o marginalizované skupiny. Evropané nechtějí od Bruselu rakety a náboje, ale mír, prosperitu a hospodářskou spolupráci, míní Uhrík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 21 mminutami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 4 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 7 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 11 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 12 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...