Unie čelí hybridní válce, řekla von der Leyenová

Nahrávám video

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

„Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši Unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila šéfka Komise.

Předsedkyně EK zmínila nedávné narušení prostoru ruskými stíhačkami v Estonsku. Rovněž hovořila o přeletu dronů nad důležitými objekty v Belgii, Polsku, Rumunsku, Dánsku a Německu. Tyto dronové incidenty však Rusku výslovně nepřisoudila.

Ruské letouny z estonského vzdušného prostoru eskortovali italští piloti v rámci NATO a odborníci z Ukrajiny s členskými státy Unie sdílejí zkušenosti z bojiště, aby jim pomohli s ochranou před drony, připomněla von der Leyenová. Je však podle ní nutné nejen reagovat, ale také od narušování odrazovat.

Von der Leyenová hovořila o takzvané dronové zdi, která je podle ní odpovědí na realitu moderního válčení. „Vzpomeňte si, co se stalo v Polsku. Museli jsme nasadit velmi drahé systémy, stíhací letouny nejnovější generace, abychom zneškodnili relativně levné, hromadně vyráběné zbraně. To není udržitelné. Potřebujeme systém, který je cenově dostupný a vhodný pro daný účel,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Dodala, že Evropa se toho může hodně naučit od Ukrajiny.

Vondra: Putin rozumí pouze síle

Předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaová Pérezová na plénu vyjádřila solidaritu s Ukrajinou a všemi zeměmi, jejichž vzdušný prostor byl narušen. „Každý ruský dron, který nad námi přeletí, je varováním. Svědčí o tom, že (ruský vládce Vladimir) Putin nebude zastaven,“ řekla europoslankyně. Šéf Kremlu dle ní bude vyjednávat pouze tehdy, když bude prohrávat, a proto EU musí Kyjevu pomoct válku vyhrát.

Agresivní politika Kremlu nemá hranic, míní polský europoslanec Adam Bielan z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Narušování vzdušného prostoru Polska a dalších zemí, sabotáže kritické infrastruktury včetně energetických systémů a telekomunikací, dezinformační aktivity – to vše ukazuje, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo,“ řekl Bielan s tím, že se jedná o útok, který volá po „rozhodné odpovědi“.

Tuzemský europoslanec Alexandr Vondra (ODS), rovněž z ECR, na plénu prohlásil, že je potřeba, aby EU nejen reagovala, ale byla proaktivní. „Vždy nám trvalo, než se nám podařilo něco provést nebo dovolit Ukrajině, aby útočila na cíle hluboko v Rusku. Putin rozumí pouze síle,“ sdělil. Vlády jednotlivých států pode něj musejí zvýšit obranné rozpočty, investovat do průmyslové výroby a posílit civilní obranu.

„Ale nemůžeme přehlížet, že tu je něco, o čem se nemluví. Naše ekonomiky trpí nadměrnými klimatickými předpisy. Pokud chceme být úspěšní, tak se tento legislativní moloch musí výrazně zredukovat,“ dodal Vondra.

Spolupředsedkyně frakce Zelených Terry Reintkeová vyjádřila nutnost obrany proti dronům na východní evropské hranici, na evropských letištích, u elektráren i další kritické infrastruktury. Vyzvala k upuštění od (využívání) ruských paliv. „Konečně musíme zamezit dovozu fosilních paliv z Ruska. Jen v tomto roce jsme za ně utratili více než miliardu eur. To musí skončit,“ zdůraznila Reintkeová s tím, že Moskva tyto peníze využívá na vedení války proti Ukrajině a ohrožování EU. Za obranu by podle německé europoslankyně neměli platit evropští občané, ale měly by se využít peníze ze zmrazených ruských aktiv.

Zástupce nejsilnější frakce Evropská lidová strana (EPP) Esteban Gonzáles Pons na plénu prohlásil, že ruská agrese na Ukrajině je „generální zkouškou na větší válku v Evropě.“

Slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) se ohradil proti další debatě na téma války a výdajů na obranu. „Paní (von der) Leyenová, uvědomujete si, jak těžké je pro lidi zajistit si dnes bydlení, zaplatit všechny účty?“ tázal se šéfky Komise. EU podle něj tyto problémy prakticky neřeší, pokud se nejedná o marginalizované skupiny. Evropané nechtějí od Bruselu rakety a náboje, ale mír, prosperitu a hospodářskou spolupráci, míní Uhrík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 33 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 15 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 16 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...