Unie čelí hybridní válce, řekla von der Leyenová

Nahrávám video
Horizont ČT24: EK mluví o hybridní válce vedené Ruskem
Zdroj: ČT24

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

„Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši Unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila šéfka Komise.

Předsedkyně EK zmínila nedávné narušení prostoru ruskými stíhačkami v Estonsku. Rovněž hovořila o přeletu dronů nad důležitými objekty v Belgii, Polsku, Rumunsku, Dánsku a Německu. Tyto dronové incidenty však Rusku výslovně nepřisoudila.

Ruské letouny z estonského vzdušného prostoru eskortovali italští piloti v rámci NATO a odborníci z Ukrajiny s členskými státy Unie sdílejí zkušenosti z bojiště, aby jim pomohli s ochranou před drony, připomněla von der Leyenová. Je však podle ní nutné nejen reagovat, ale také od narušování odrazovat.

Von der Leyenová hovořila o takzvané dronové zdi, která je podle ní odpovědí na realitu moderního válčení. „Vzpomeňte si, co se stalo v Polsku. Museli jsme nasadit velmi drahé systémy, stíhací letouny nejnovější generace, abychom zneškodnili relativně levné, hromadně vyráběné zbraně. To není udržitelné. Potřebujeme systém, který je cenově dostupný a vhodný pro daný účel,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Dodala, že Evropa se toho může hodně naučit od Ukrajiny.

Vondra: Putin rozumí pouze síle

Předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaová Pérezová na plénu vyjádřila solidaritu s Ukrajinou a všemi zeměmi, jejichž vzdušný prostor byl narušen. „Každý ruský dron, který nad námi přeletí, je varováním. Svědčí o tom, že (ruský vládce Vladimir) Putin nebude zastaven,“ řekla europoslankyně. Šéf Kremlu dle ní bude vyjednávat pouze tehdy, když bude prohrávat, a proto EU musí Kyjevu pomoct válku vyhrát.

Agresivní politika Kremlu nemá hranic, míní polský europoslanec Adam Bielan z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Narušování vzdušného prostoru Polska a dalších zemí, sabotáže kritické infrastruktury včetně energetických systémů a telekomunikací, dezinformační aktivity – to vše ukazuje, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo,“ řekl Bielan s tím, že se jedná o útok, který volá po „rozhodné odpovědi“.

Tuzemský europoslanec Alexandr Vondra (ODS), rovněž z ECR, na plénu prohlásil, že je potřeba, aby EU nejen reagovala, ale byla proaktivní. „Vždy nám trvalo, než se nám podařilo něco provést nebo dovolit Ukrajině, aby útočila na cíle hluboko v Rusku. Putin rozumí pouze síle,“ sdělil. Vlády jednotlivých států pode něj musejí zvýšit obranné rozpočty, investovat do průmyslové výroby a posílit civilní obranu.

„Ale nemůžeme přehlížet, že tu je něco, o čem se nemluví. Naše ekonomiky trpí nadměrnými klimatickými předpisy. Pokud chceme být úspěšní, tak se tento legislativní moloch musí výrazně zredukovat,“ dodal Vondra.

Spolupředsedkyně frakce Zelených Terry Reintkeová vyjádřila nutnost obrany proti dronům na východní evropské hranici, na evropských letištích, u elektráren i další kritické infrastruktury. Vyzvala k upuštění od (využívání) ruských paliv. „Konečně musíme zamezit dovozu fosilních paliv z Ruska. Jen v tomto roce jsme za ně utratili více než miliardu eur. To musí skončit,“ zdůraznila Reintkeová s tím, že Moskva tyto peníze využívá na vedení války proti Ukrajině a ohrožování EU. Za obranu by podle německé europoslankyně neměli platit evropští občané, ale měly by se využít peníze ze zmrazených ruských aktiv.

Zástupce nejsilnější frakce Evropská lidová strana (EPP) Esteban Gonzáles Pons na plénu prohlásil, že ruská agrese na Ukrajině je „generální zkouškou na větší válku v Evropě.“

Slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) se ohradil proti další debatě na téma války a výdajů na obranu. „Paní (von der) Leyenová, uvědomujete si, jak těžké je pro lidi zajistit si dnes bydlení, zaplatit všechny účty?“ tázal se šéfky Komise. EU podle něj tyto problémy prakticky neřeší, pokud se nejedná o marginalizované skupiny. Evropané nechtějí od Bruselu rakety a náboje, ale mír, prosperitu a hospodářskou spolupráci, míní Uhrík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová globální cla budou 15 procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajina útočila do hloubi Ruska. Hlásí zásah závodu na výrobu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 37 mminutami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Studenti teheránské univerzity opět protestovali proti režimu, zatýkalo se

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 3 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 8 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 8 hhodinami
Načítání...