Myasthenia se tváří jako únava, může být ale velmi nebezpečná

3 minuty
Nemoc myasthenia gravis
Zdroj: ČT24.

Na první pohled působí jen jako velká únava, přitom může jít o život. Onemocnění myasthenia gravis se projevuje svalovou slabostí, při které lidé přestanou ovládat část těla. Pacienti v akutním stavu třeba nesmí dostat některé léky – a lékaři proto volají po větší informovanosti.

Myasthenia je vůbec nejčastější neurosvalové onemocnění. A je velmi nebezpečné hlavně kvůli velmi rychlému nástupu rizikového stavu. „Je to v řádu minut,“ popisuje předsedkyně pacientské organizace MYGRA Miriam Křivková. „Ono to se vám to tělo opravdu zastaví. Nepohnete rukou, nenapijete se, nemůžete mluvit, máte problém s dýcháním a musíte se prostě uklidnit.“ Typickým příznakem je pak neschopnost udržet otevřené oči.

Asistentka pedagoga Miriam Křivková s myasthenií žije přes čtyřicet let. Příznaky obvykle začínaly poklesem víček, dvojitým viděním a dalšími obtížemi v oblasti hlavy. Na rozdíl od běžné únavy ale u této choroby mozek zkrátka nedokáže ovládat konkrétní svaly. „Když máte pocit únavy, tak dokážete všechno vykonávat. Ale pacient s touto nemocí není ani schopný zvednout ruce, začne vidět dvojitě, nemůže dojíst jídlo,“ doplňuje lékař Stanislav Voháňka z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.

Podle odhadů žijí v Česku s tímto onemocněním asi dva a půl tisíce lidí, problém je ale v nízkém povědomí o něm, a to i mezi lékaři. A z toho plyne také obtížnější diagnostika.

Proto zdravotníkům a lékařům představuje tuto nemoc i nová aplikace pro virtuální realitu. Lidé v akutní fázi nemoci totiž nesmí dostat některé léky, které by jejich stav zhoršily. Tomu proto předchází i speciálními kartičkami. Protože pacient v život ohrožujícím stavu nemůže mluvit, je důležité, aby od něj záchranáři přesto získali klíčové informace. Několika pacientům už podle Křivkové tyto kartičky pomohly.

Nemoc, která může přijít kdykoliv

Myasthenia gravis je chronické a progresivní autoimunitní neuromuskulární onemocnění, které se může objevit v jakémkoli věku, ale nejčastěji začíná ve středním věku před čtyřicátým rokem u žen, po šedesátce častěji u mužů. Poměrně vzácně se vyskytuje i v dětském věku. Obvykle začíná svalovou slabostí, která je spojena s poruchou pohybu očí a víček, a u většiny pacientů do dvou let postupuje do formy, která postihuje všechny svalové skupiny.

Tato forma známá jako gMG se rozvine u zhruba padesáti až osmdesáti procent osob, u kterých se objeví nejprve zmiňované oční příznaky, k nimž se následně rozvinou další příznaky, jako jsou problémy s mluvením (dysartrie), dušnost a problémy se žvýkáním a polykáním (dysfagie), dvojité nebo rozmazané vidění či únava. Onemocnění se dále projevuje slabostí hlavy, krku, středu těla a končetin. Všechny tyto příznaky se pojí s rizikem dalších komplikací, které mohou vést k hospitalizaci na jednotce intenzivní péče a mohou být až život ohrožující.

Jde o autoimunitní onemocnění, o přítomnost autoprotilátek, většinou těch proti acetylcholinovým receptorům (AChR), které hrají důležitou roli při komunikaci mezi nervy a svaly. Vlivem onemocnění pak dochází k poruše nervosvalového přenosu, což se projeví výše zmíněnými příznaky.

Současná léčba je založená na potlačování příznaků, nicméně pomalu přichází postupně do praxe i cílená, biologická léčba. Ta dává pacientům šanci na lepší život bez významného omezení a dopadu nemoci na běžné každodenní činnosti. Reakce pacienta na léčbu je bohužel velmi individuální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 21 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...