Australské požáry byly tak traumatické, že kojící matky přicházely o mléko

Nahrávám video

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Hoggovi žijí a hospodaří na statku v jihoaustralském státě Victoria – právě v oblasti, kterou na přelomu let 2019 a 2020 zasáhly mohutné požáry buše. Paní Laura v té době kojila své prvorozené dítě, tehdy tříměsíční. A v této kritické době ji postihla ztráta tvorby mateřského mléka.

„Protože se na našich tělech podepsalo dlouhé období stresu, prostě se mateřské mléko nevrátilo,“ vzpomíná farmářka. 

S tím, jak oheň nabíral na intenzitě, museli Hoggovi a s nimi stovky dalších lidí z okolí opustit své domovy a před živlem uprchnout do evakuačních center. To pro ně kromě ztráty majetku znamenalo i ztrátu soukromí a pocitu bezpečí. „Byli tam psi i lidé všech věkových kategorií, staří i mladí. Pokus zvládnout organizovaný chaos,“ vybavuje si zdravotní sestra mateřského centra Louise Middletonová,  která tam tehdy sloužila.

Nová studie australských vědců analyzovala dobové záznamy. Vyplývá z nich, že Laura Hoggová nebyla zdaleka jedinou matkou, která v tíživých podmínkách evakuace dočasně přišla o mateřské mléko. „Může to být neuvěřitelně stresující, a dokonce traumatizující, když jste v tomto zranitelném stavu vrženi do katastrofy spolu s celou komunitou,“ vysvětluje příčiny Rochelle Hineová z Monashovy univerzity.

Požáry přijdou znovu, Australané už budou připraveni

Proto se teď odborníci snaží vypracovat krizový plán, který by při příštích podobných pohromách, které v budoucnu přijdou, bral zvláštní ohledy právě na nové maminky a jejich děti.

Klíčem k řešení může být opatření, které tam, kde to bude možné, ponechá otevřená dětská zdravotní střediska během mimořádných událostí. Právě tam by matky s nejmenšími ratolestmi mohly najít klidné útočiště. „Můžeme tak děti nakrmit i během evakuací, místo abychom je hodili mezi ostatní z komunity a vystavovali je nějakému riziku,“ říká Louise Middletonová.

Ale pozitivní vliv mohou mít i jiné faktory – zejména komunita a další sociální struktury. Platí to zejména v době, kdy už sama katastrofa odezní. I Laura Hoggová potvrzuje, že právě pravidelná každotýdenní setkání s ostatními maminkami z okolí jí pomohla najít ztracenou jistotu a rovnováhu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 34 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...