Australské požáry byly tak traumatické, že kojící matky přicházely o mléko

Nahrávám video

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Hoggovi žijí a hospodaří na statku v jihoaustralském státě Victoria – právě v oblasti, kterou na přelomu let 2019 a 2020 zasáhly mohutné požáry buše. Paní Laura v té době kojila své prvorozené dítě, tehdy tříměsíční. A v této kritické době ji postihla ztráta tvorby mateřského mléka.

„Protože se na našich tělech podepsalo dlouhé období stresu, prostě se mateřské mléko nevrátilo,“ vzpomíná farmářka. 

S tím, jak oheň nabíral na intenzitě, museli Hoggovi a s nimi stovky dalších lidí z okolí opustit své domovy a před živlem uprchnout do evakuačních center. To pro ně kromě ztráty majetku znamenalo i ztrátu soukromí a pocitu bezpečí. „Byli tam psi i lidé všech věkových kategorií, staří i mladí. Pokus zvládnout organizovaný chaos,“ vybavuje si zdravotní sestra mateřského centra Louise Middletonová,  která tam tehdy sloužila.

Nová studie australských vědců analyzovala dobové záznamy. Vyplývá z nich, že Laura Hoggová nebyla zdaleka jedinou matkou, která v tíživých podmínkách evakuace dočasně přišla o mateřské mléko. „Může to být neuvěřitelně stresující, a dokonce traumatizující, když jste v tomto zranitelném stavu vrženi do katastrofy spolu s celou komunitou,“ vysvětluje příčiny Rochelle Hineová z Monashovy univerzity.

Požáry přijdou znovu, Australané už budou připraveni

Proto se teď odborníci snaží vypracovat krizový plán, který by při příštích podobných pohromách, které v budoucnu přijdou, bral zvláštní ohledy právě na nové maminky a jejich děti.

Klíčem k řešení může být opatření, které tam, kde to bude možné, ponechá otevřená dětská zdravotní střediska během mimořádných událostí. Právě tam by matky s nejmenšími ratolestmi mohly najít klidné útočiště. „Můžeme tak děti nakrmit i během evakuací, místo abychom je hodili mezi ostatní z komunity a vystavovali je nějakému riziku,“ říká Louise Middletonová.

Ale pozitivní vliv mohou mít i jiné faktory – zejména komunita a další sociální struktury. Platí to zejména v době, kdy už sama katastrofa odezní. I Laura Hoggová potvrzuje, že právě pravidelná každotýdenní setkání s ostatními maminkami z okolí jí pomohla najít ztracenou jistotu a rovnováhu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.