Australské požáry byly tak traumatické, že kojící matky přicházely o mléko

3 minuty
Horizont ČT24: Nežádoucí vliv požárů na kojení
Zdroj: ČT24

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Hoggovi žijí a hospodaří na statku v jihoaustralském státě Victoria – právě v oblasti, kterou na přelomu let 2019 a 2020 zasáhly mohutné požáry buše. Paní Laura v té době kojila své prvorozené dítě, tehdy tříměsíční. A v této kritické době ji postihla ztráta tvorby mateřského mléka.

„Protože se na našich tělech podepsalo dlouhé období stresu, prostě se mateřské mléko nevrátilo,“ vzpomíná farmářka. 

S tím, jak oheň nabíral na intenzitě, museli Hoggovi a s nimi stovky dalších lidí z okolí opustit své domovy a před živlem uprchnout do evakuačních center. To pro ně kromě ztráty majetku znamenalo i ztrátu soukromí a pocitu bezpečí. „Byli tam psi i lidé všech věkových kategorií, staří i mladí. Pokus zvládnout organizovaný chaos,“ vybavuje si zdravotní sestra mateřského centra Louise Middletonová,  která tam tehdy sloužila.

Nová studie australských vědců analyzovala dobové záznamy. Vyplývá z nich, že Laura Hoggová nebyla zdaleka jedinou matkou, která v tíživých podmínkách evakuace dočasně přišla o mateřské mléko. „Může to být neuvěřitelně stresující, a dokonce traumatizující, když jste v tomto zranitelném stavu vrženi do katastrofy spolu s celou komunitou,“ vysvětluje příčiny Rochelle Hineová z Monashovy univerzity.

Požáry přijdou znovu, Australané už budou připraveni

Proto se teď odborníci snaží vypracovat krizový plán, který by při příštích podobných pohromách, které v budoucnu přijdou, bral zvláštní ohledy právě na nové maminky a jejich děti.

Klíčem k řešení může být opatření, které tam, kde to bude možné, ponechá otevřená dětská zdravotní střediska během mimořádných událostí. Právě tam by matky s nejmenšími ratolestmi mohly najít klidné útočiště. „Můžeme tak děti nakrmit i během evakuací, místo abychom je hodili mezi ostatní z komunity a vystavovali je nějakému riziku,“ říká Louise Middletonová.

Ale pozitivní vliv mohou mít i jiné faktory – zejména komunita a další sociální struktury. Platí to zejména v době, kdy už sama katastrofa odezní. I Laura Hoggová potvrzuje, že právě pravidelná každotýdenní setkání s ostatními maminkami z okolí jí pomohla najít ztracenou jistotu a rovnováhu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...