Australské požáry byly tak traumatické, že kojící matky přicházely o mléko

3 minuty
Horizont ČT24: Nežádoucí vliv požárů na kojení
Zdroj: ČT24

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Hoggovi žijí a hospodaří na statku v jihoaustralském státě Victoria – právě v oblasti, kterou na přelomu let 2019 a 2020 zasáhly mohutné požáry buše. Paní Laura v té době kojila své prvorozené dítě, tehdy tříměsíční. A v této kritické době ji postihla ztráta tvorby mateřského mléka.

„Protože se na našich tělech podepsalo dlouhé období stresu, prostě se mateřské mléko nevrátilo,“ vzpomíná farmářka. 

S tím, jak oheň nabíral na intenzitě, museli Hoggovi a s nimi stovky dalších lidí z okolí opustit své domovy a před živlem uprchnout do evakuačních center. To pro ně kromě ztráty majetku znamenalo i ztrátu soukromí a pocitu bezpečí. „Byli tam psi i lidé všech věkových kategorií, staří i mladí. Pokus zvládnout organizovaný chaos,“ vybavuje si zdravotní sestra mateřského centra Louise Middletonová,  která tam tehdy sloužila.

Nová studie australských vědců analyzovala dobové záznamy. Vyplývá z nich, že Laura Hoggová nebyla zdaleka jedinou matkou, která v tíživých podmínkách evakuace dočasně přišla o mateřské mléko. „Může to být neuvěřitelně stresující, a dokonce traumatizující, když jste v tomto zranitelném stavu vrženi do katastrofy spolu s celou komunitou,“ vysvětluje příčiny Rochelle Hineová z Monashovy univerzity.

Požáry přijdou znovu, Australané už budou připraveni

Proto se teď odborníci snaží vypracovat krizový plán, který by při příštích podobných pohromách, které v budoucnu přijdou, bral zvláštní ohledy právě na nové maminky a jejich děti.

Klíčem k řešení může být opatření, které tam, kde to bude možné, ponechá otevřená dětská zdravotní střediska během mimořádných událostí. Právě tam by matky s nejmenšími ratolestmi mohly najít klidné útočiště. „Můžeme tak děti nakrmit i během evakuací, místo abychom je hodili mezi ostatní z komunity a vystavovali je nějakému riziku,“ říká Louise Middletonová.

Ale pozitivní vliv mohou mít i jiné faktory – zejména komunita a další sociální struktury. Platí to zejména v době, kdy už sama katastrofa odezní. I Laura Hoggová potvrzuje, že právě pravidelná každotýdenní setkání s ostatními maminkami z okolí jí pomohla najít ztracenou jistotu a rovnováhu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...