Japonsko přidá plejtváky myšoky na seznam komerčně lovených velryb

O záměru zařadit tyto kytovce mezi lovené druhy informoval ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši. Tokio obnovilo komerční lov velryb před pěti lety poté, co země vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), připomněla agentura Reuters.

„Velryby jsou důležitým zdrojem potravy a měly by být udržitelně využívány na základě vědeckých důkazů,“ řekl Hajaši, když informoval o rozšíření povoleného odlovu o plejtváky myšoky. „Je také důležité, aby se v Japonsku dědila tradiční kultura stravování,“ dodal.

Japonsko v loňském roce ulovilo celkem 294 plejtváků malých, plejtváků Brydeových a plejtváků sejval, uvedla agentura pro rybolov, která v současné době omezuje komerční lov velryb na tyto tři relativně méně významné druhy.

Spotřeba velryb v Japonsku dosáhla vrcholu na počátku šedesátých let minulého století, ale dále už nerostla, protože začaly být snáz dostupné jiné druhy masa.

Japonsko sklidilo kritiku ekologických skupin, když v roce 1987 zahájilo to, co označovalo jako „lov velryb pro vědecké účely“. Reagovalo tak na zákaz komerčního lovu velryb, který vyhlásila IWC. Podle ekologů byla tato iniciativa jen zástěrkou pro komerční lov.

Plejtvák myšok

Tento kytovec je menší příbuzný pletváka obrovského.  Je to druhý největší žijící tvor na světě, dosahuje délky téměř 27 metrů a váží až 75 tun – je tedy větší než většina dinosaurů.

Podle Červeného seznamu ohrožených druhů patří mezi zranitelné tvory. Roku 1986 vydala Mezinárodní velrybářská komise moratorium zakazující komerční lov tohoto kytovce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...