Japonsko přidá plejtváky myšoky na seznam komerčně lovených velryb

O záměru zařadit tyto kytovce mezi lovené druhy informoval ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši. Tokio obnovilo komerční lov velryb před pěti lety poté, co země vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), připomněla agentura Reuters.

„Velryby jsou důležitým zdrojem potravy a měly by být udržitelně využívány na základě vědeckých důkazů,“ řekl Hajaši, když informoval o rozšíření povoleného odlovu o plejtváky myšoky. „Je také důležité, aby se v Japonsku dědila tradiční kultura stravování,“ dodal.

Japonsko v loňském roce ulovilo celkem 294 plejtváků malých, plejtváků Brydeových a plejtváků sejval, uvedla agentura pro rybolov, která v současné době omezuje komerční lov velryb na tyto tři relativně méně významné druhy.

Spotřeba velryb v Japonsku dosáhla vrcholu na počátku šedesátých let minulého století, ale dále už nerostla, protože začaly být snáz dostupné jiné druhy masa.

Japonsko sklidilo kritiku ekologických skupin, když v roce 1987 zahájilo to, co označovalo jako „lov velryb pro vědecké účely“. Reagovalo tak na zákaz komerčního lovu velryb, který vyhlásila IWC. Podle ekologů byla tato iniciativa jen zástěrkou pro komerční lov.

Plejtvák myšok

Tento kytovec je menší příbuzný pletváka obrovského.  Je to druhý největší žijící tvor na světě, dosahuje délky téměř 27 metrů a váží až 75 tun – je tedy větší než většina dinosaurů.

Podle Červeného seznamu ohrožených druhů patří mezi zranitelné tvory. Roku 1986 vydala Mezinárodní velrybářská komise moratorium zakazující komerční lov tohoto kytovce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
14. 5. 2025

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
14. 5. 2025
Načítání...