Japonsko přidá plejtváky myšoky na seznam komerčně lovených velryb

O záměru zařadit tyto kytovce mezi lovené druhy informoval ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši. Tokio obnovilo komerční lov velryb před pěti lety poté, co země vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), připomněla agentura Reuters.

„Velryby jsou důležitým zdrojem potravy a měly by být udržitelně využívány na základě vědeckých důkazů,“ řekl Hajaši, když informoval o rozšíření povoleného odlovu o plejtváky myšoky. „Je také důležité, aby se v Japonsku dědila tradiční kultura stravování,“ dodal.

Japonsko v loňském roce ulovilo celkem 294 plejtváků malých, plejtváků Brydeových a plejtváků sejval, uvedla agentura pro rybolov, která v současné době omezuje komerční lov velryb na tyto tři relativně méně významné druhy.

Spotřeba velryb v Japonsku dosáhla vrcholu na počátku šedesátých let minulého století, ale dále už nerostla, protože začaly být snáz dostupné jiné druhy masa.

Japonsko sklidilo kritiku ekologických skupin, když v roce 1987 zahájilo to, co označovalo jako „lov velryb pro vědecké účely“. Reagovalo tak na zákaz komerčního lovu velryb, který vyhlásila IWC. Podle ekologů byla tato iniciativa jen zástěrkou pro komerční lov.

Plejtvák myšok

Tento kytovec je menší příbuzný pletváka obrovského.  Je to druhý největší žijící tvor na světě, dosahuje délky téměř 27 metrů a váží až 75 tun – je tedy větší než většina dinosaurů.

Podle Červeného seznamu ohrožených druhů patří mezi zranitelné tvory. Roku 1986 vydala Mezinárodní velrybářská komise moratorium zakazující komerční lov tohoto kytovce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...