Pravěká velryba měřila jen dva metry, byla ale schopný predátor

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.

Nově objevená velryba dorůstala zhruba velikosti dnešních delfínů, a měla také podobně ostré zuby jako oni. Vědci objevili její kosti už roku 2019 na jihozápadě Austrálie, ale teprve nyní se jim podařilo zlomky poskládat tak, aby rekonstruovali podobu pravěkého kytovce.

Vědci tvora pojmenovali Janjucetus dullardi.

„Jde v podstatě o drobnou velrybu s velkýma očima a čelistmi plnými ostrých zubů,“ uvedl Ruairidh Duncan z týmu, který za rekonstrukcí stojí. Další expert z Muzeí Viktorie v Melbourne Erich Fitzgerald dodal: „Fosilie nám poskytuje přehled o tom, jak pravěké velryby rostly a vyvíjely se a jak evoluce formovala jejich těla, zatímco se přizpůsobovaly životu v moři.“

Kompletní lebka blízkého Janjucetus hunderi, tedy příbuzného nově objeveného kytovce ze stejné doby a ze stejného místa
Zdroj: Melbourne Museum

Zatímco moderní kytovci se živí hlavně filtrováním potravy skrze kostice, tento tvor byl predátor. Podle zubů se mohl pravděpodobně živit podobnou kořistí jako dnešní tuleň leopardí, tedy pravděpodobně velkými rybami. Tomu odpovídá i silný skus, který vědci vypočítali: ten měl zaručit, aby se mu kořist nevytrhla.

Zvíře mělo neobvykle velké oči, což naznačuje, že mu při lovu mohlo pomáhat ostré zrakové vnímání, případně, že lovil v místech, kde byly špatné podmínky a musel využívat právě zrak na maximum, aby tak získal nějakou výhodou nad svou budoucí potravou.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 11 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
včera v 12:49

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
včera v 11:50

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
včera v 10:42

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
včera v 09:29

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
včera v 06:00

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.