Pravěká velryba měřila jen dva metry, byla ale schopný predátor

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.

Nově objevená velryba dorůstala zhruba velikosti dnešních delfínů, a měla také podobně ostré zuby jako oni. Vědci objevili její kosti už roku 2019 na jihozápadě Austrálie, ale teprve nyní se jim podařilo zlomky poskládat tak, aby rekonstruovali podobu pravěkého kytovce.

Vědci tvora pojmenovali Janjucetus dullardi.

„Jde v podstatě o drobnou velrybu s velkýma očima a čelistmi plnými ostrých zubů,“ uvedl Ruairidh Duncan z týmu, který za rekonstrukcí stojí. Další expert z Muzeí Viktorie v Melbourne Erich Fitzgerald dodal: „Fosilie nám poskytuje přehled o tom, jak pravěké velryby rostly a vyvíjely se a jak evoluce formovala jejich těla, zatímco se přizpůsobovaly životu v moři.“

Kompletní lebka blízkého Janjucetus hunderi, tedy příbuzného nově objeveného kytovce ze stejné doby a ze stejného místa
Zdroj: Melbourne Museum

Zatímco moderní kytovci se živí hlavně filtrováním potravy skrze kostice, tento tvor byl predátor. Podle zubů se mohl pravděpodobně živit podobnou kořistí jako dnešní tuleň leopardí, tedy pravděpodobně velkými rybami. Tomu odpovídá i silný skus, který vědci vypočítali: ten měl zaručit, aby se mu kořist nevytrhla.

Zvíře mělo neobvykle velké oči, což naznačuje, že mu při lovu mohlo pomáhat ostré zrakové vnímání, případně, že lovil v místech, kde byly špatné podmínky a musel využívat právě zrak na maximum, aby tak získal nějakou výhodou nad svou budoucí potravou.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 17 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...