Island bude pokračovat v lovu velryb. Letos jich může být zabito 128

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

Islandská ministryně pro potraviny, zemědělství a rybolov Bjarkey Olsen Gunnarsdóttirová vydala společnosti Hvalur hf. licenci na lov plejtváků myšoků. Toto povolení je platné jen pro loveckou sezonu 2024 a povoluje lov až 99 těchto velryb v oblasti Grónska/západního Islandu a dalších 29 velryb v oblasti východního Islandu/Faerských ostrovů. Celkem tedy smí velrybáři zabít 128 velkých kytovců.

Island přitom v minulých letech zvažoval, že by komerční lov velryb zakázal úplně – respektive by už nedával soukromým společnostem licenci, která by jim to umožňovala. V červnu 2023 oznámila tehdejší islandská ministryně odpovědná za lov velryb Svandís Svavarsdóttirová, že lov velryb bude odložen až do konce srpna 2023, čímž se fakticky zrušila většina velrybářské sezony. Později se totiž už migrující plejtváci v islandských vodách v podstatě nevyskytují.

Porušení předpisů

Důvodem tehdejšího zastavení lovu byly výsledky vyšetřování nezávislých pozorovatelů. Ti v sezoně 2022, kdy Island ulovil 148 kytovců, popsali řadu porušení předpisů, jimiž je velrybolov v této zemi svázán.

V letních měsících loňského roku proběhl na Islandu další proces podrobnějšího přezkoumání, a na jeho základě a po zavedení některých nových požadavků povolil příslušný ministr, aby obě poslední velrybářské lodě v zemi zahájily lov velryb v září 2023.

Během několika dní po opětovném zahájení sezony se ale jedna z nich musela vrátit do přístavu, když se ukázalo, že porušuje islandské zákony o dobrých životních podmínkách zvířat: jedna z velryb totiž umírala přehnaně dlouho a bolestivě. V důsledku toho se flotile povedlo do konce sezony na konci září ulovit celkem pouze 23 plejtváků ze 161 povolených.

K ukončení lovu vyzvali Mamoa i Goodallová

V polovině září předložilo 15 islandských poslanců nový návrh zákona, který úplně zakazuje lov velryb v zemi. Tvrdí, že velrybářství porušuje islandské zákony o ochraně zvířat, ohrožuje tamní ekonomiku a také jsou kvůli němu ohroženy obchodní vztahy s řadou zemí.

Tento návrh pak dostala k připomínkování veřejnost, která tohoto práva bohatě využila. Vyjádřili se k němu například herec a aktivista Jason Momoa a ekoložka Jane Goodallová – oba vyzvali ostrovní zemi k definitivnímu ukončení lovu velryb. Jedním ze silných argumentů proti bylo například i to, že na samotném Islandu není pro velrybí maso žádný významný trh – většina se vyveze do Japonska, kde je po něm naopak poptávka vysoká.

Jak se loví plejtváci

K lovu plejtváků myšoků, kteří mohou měřit až dvacet metrů a vážit 48 tun, je zapotřebí specializovaných lodí, jež musí mít dostatečné rozměry a speciální vybavení.

Tím hlavním je velrybářské dělo, které vystřeluje harpunu s výbušnou hlavicí. Tato harpuna s lanem je navržena tak, aby zasáhla velrybu v oblasti hlavy a explodovala, ale současně zůstala sama natolik neporušená, aby pak uvázla v těle zvířete. Lovci pak mohou mrtvého kytovce vytáhnout na palubu a tam se zpracuje. Pokud se nepodaří plejtváka zabít prvním výstřelem, použije se druhá rána.

Opuštěné a nepoužívané velrybářské lodě na Islandu
Zdroj: Wikimedia Commons/ Vincent van Zeijst

Podle studie o lovu velryb v roce 2022 z 58 velryb, jejichž úhyn byl sledován, jich 41 procent nezemřelo okamžitě, přičemž medián doby do smrti byl 11,5 minuty. Dvěma velrybám trvalo více než hodinu, než uhynuly.

Nová pravidla

Od srpna platí nová omezení a pravidla ohledně lovu velryb – právě jejich existence byla argumentem, proč se lov opět prodloužil na další rok. Měla by umožnit, aby zvířata méně trpěla a jejich smrt přicházela rychleji.

Lov velryb nyní musí probíhat za denního světla a za podmínek, které musí umožňovat, aby zvíře zemřelo okamžitě – velrybáři nyní musí například zohlednit faktory, jako je výška vln, povětrnostní podmínky a viditelnost.

Ekologické organizace, jež proti lovu plejtváků vystupují, ale tvrdí, že jde jen o kosmetické změny, které nemohou nic zásadního změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...