Island bude pokračovat v lovu velryb. Letos jich může být zabito 128

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

Islandská ministryně pro potraviny, zemědělství a rybolov Bjarkey Olsen Gunnarsdóttirová vydala společnosti Hvalur hf. licenci na lov plejtváků myšoků. Toto povolení je platné jen pro loveckou sezonu 2024 a povoluje lov až 99 těchto velryb v oblasti Grónska/západního Islandu a dalších 29 velryb v oblasti východního Islandu/Faerských ostrovů. Celkem tedy smí velrybáři zabít 128 velkých kytovců.

Island přitom v minulých letech zvažoval, že by komerční lov velryb zakázal úplně – respektive by už nedával soukromým společnostem licenci, která by jim to umožňovala. V červnu 2023 oznámila tehdejší islandská ministryně odpovědná za lov velryb Svandís Svavarsdóttirová, že lov velryb bude odložen až do konce srpna 2023, čímž se fakticky zrušila většina velrybářské sezony. Později se totiž už migrující plejtváci v islandských vodách v podstatě nevyskytují.

Porušení předpisů

Důvodem tehdejšího zastavení lovu byly výsledky vyšetřování nezávislých pozorovatelů. Ti v sezoně 2022, kdy Island ulovil 148 kytovců, popsali řadu porušení předpisů, jimiž je velrybolov v této zemi svázán.

V letních měsících loňského roku proběhl na Islandu další proces podrobnějšího přezkoumání, a na jeho základě a po zavedení některých nových požadavků povolil příslušný ministr, aby obě poslední velrybářské lodě v zemi zahájily lov velryb v září 2023.

Během několika dní po opětovném zahájení sezony se ale jedna z nich musela vrátit do přístavu, když se ukázalo, že porušuje islandské zákony o dobrých životních podmínkách zvířat: jedna z velryb totiž umírala přehnaně dlouho a bolestivě. V důsledku toho se flotile povedlo do konce sezony na konci září ulovit celkem pouze 23 plejtváků ze 161 povolených.

K ukončení lovu vyzvali Mamoa i Goodallová

V polovině září předložilo 15 islandských poslanců nový návrh zákona, který úplně zakazuje lov velryb v zemi. Tvrdí, že velrybářství porušuje islandské zákony o ochraně zvířat, ohrožuje tamní ekonomiku a také jsou kvůli němu ohroženy obchodní vztahy s řadou zemí.

Tento návrh pak dostala k připomínkování veřejnost, která tohoto práva bohatě využila. Vyjádřili se k němu například herec a aktivista Jason Momoa a ekoložka Jane Goodallová – oba vyzvali ostrovní zemi k definitivnímu ukončení lovu velryb. Jedním ze silných argumentů proti bylo například i to, že na samotném Islandu není pro velrybí maso žádný významný trh – většina se vyveze do Japonska, kde je po něm naopak poptávka vysoká.

Jak se loví plejtváci

K lovu plejtváků myšoků, kteří mohou měřit až dvacet metrů a vážit 48 tun, je zapotřebí specializovaných lodí, jež musí mít dostatečné rozměry a speciální vybavení.

Tím hlavním je velrybářské dělo, které vystřeluje harpunu s výbušnou hlavicí. Tato harpuna s lanem je navržena tak, aby zasáhla velrybu v oblasti hlavy a explodovala, ale současně zůstala sama natolik neporušená, aby pak uvázla v těle zvířete. Lovci pak mohou mrtvého kytovce vytáhnout na palubu a tam se zpracuje. Pokud se nepodaří plejtváka zabít prvním výstřelem, použije se druhá rána.

Opuštěné a nepoužívané velrybářské lodě na Islandu
Zdroj: Wikimedia Commons/ Vincent van Zeijst

Podle studie o lovu velryb v roce 2022 z 58 velryb, jejichž úhyn byl sledován, jich 41 procent nezemřelo okamžitě, přičemž medián doby do smrti byl 11,5 minuty. Dvěma velrybám trvalo více než hodinu, než uhynuly.

Nová pravidla

Od srpna platí nová omezení a pravidla ohledně lovu velryb – právě jejich existence byla argumentem, proč se lov opět prodloužil na další rok. Měla by umožnit, aby zvířata méně trpěla a jejich smrt přicházela rychleji.

Lov velryb nyní musí probíhat za denního světla a za podmínek, které musí umožňovat, aby zvíře zemřelo okamžitě – velrybáři nyní musí například zohlednit faktory, jako je výška vln, povětrnostní podmínky a viditelnost.

Ekologické organizace, jež proti lovu plejtváků vystupují, ale tvrdí, že jde jen o kosmetické změny, které nemohou nic zásadního změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 13 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...