Island bude pokračovat v lovu velryb. Letos jich může být zabito 128

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

Islandská ministryně pro potraviny, zemědělství a rybolov Bjarkey Olsen Gunnarsdóttirová vydala společnosti Hvalur hf. licenci na lov plejtváků myšoků. Toto povolení je platné jen pro loveckou sezonu 2024 a povoluje lov až 99 těchto velryb v oblasti Grónska/západního Islandu a dalších 29 velryb v oblasti východního Islandu/Faerských ostrovů. Celkem tedy smí velrybáři zabít 128 velkých kytovců.

Island přitom v minulých letech zvažoval, že by komerční lov velryb zakázal úplně – respektive by už nedával soukromým společnostem licenci, která by jim to umožňovala. V červnu 2023 oznámila tehdejší islandská ministryně odpovědná za lov velryb Svandís Svavarsdóttirová, že lov velryb bude odložen až do konce srpna 2023, čímž se fakticky zrušila většina velrybářské sezony. Později se totiž už migrující plejtváci v islandských vodách v podstatě nevyskytují.

Porušení předpisů

Důvodem tehdejšího zastavení lovu byly výsledky vyšetřování nezávislých pozorovatelů. Ti v sezoně 2022, kdy Island ulovil 148 kytovců, popsali řadu porušení předpisů, jimiž je velrybolov v této zemi svázán.

V letních měsících loňského roku proběhl na Islandu další proces podrobnějšího přezkoumání, a na jeho základě a po zavedení některých nových požadavků povolil příslušný ministr, aby obě poslední velrybářské lodě v zemi zahájily lov velryb v září 2023.

Během několika dní po opětovném zahájení sezony se ale jedna z nich musela vrátit do přístavu, když se ukázalo, že porušuje islandské zákony o dobrých životních podmínkách zvířat: jedna z velryb totiž umírala přehnaně dlouho a bolestivě. V důsledku toho se flotile povedlo do konce sezony na konci září ulovit celkem pouze 23 plejtváků ze 161 povolených.

K ukončení lovu vyzvali Mamoa i Goodallová

V polovině září předložilo 15 islandských poslanců nový návrh zákona, který úplně zakazuje lov velryb v zemi. Tvrdí, že velrybářství porušuje islandské zákony o ochraně zvířat, ohrožuje tamní ekonomiku a také jsou kvůli němu ohroženy obchodní vztahy s řadou zemí.

Tento návrh pak dostala k připomínkování veřejnost, která tohoto práva bohatě využila. Vyjádřili se k němu například herec a aktivista Jason Momoa a ekoložka Jane Goodallová – oba vyzvali ostrovní zemi k definitivnímu ukončení lovu velryb. Jedním ze silných argumentů proti bylo například i to, že na samotném Islandu není pro velrybí maso žádný významný trh – většina se vyveze do Japonska, kde je po něm naopak poptávka vysoká.

Jak se loví plejtváci

K lovu plejtváků myšoků, kteří mohou měřit až dvacet metrů a vážit 48 tun, je zapotřebí specializovaných lodí, jež musí mít dostatečné rozměry a speciální vybavení.

Tím hlavním je velrybářské dělo, které vystřeluje harpunu s výbušnou hlavicí. Tato harpuna s lanem je navržena tak, aby zasáhla velrybu v oblasti hlavy a explodovala, ale současně zůstala sama natolik neporušená, aby pak uvázla v těle zvířete. Lovci pak mohou mrtvého kytovce vytáhnout na palubu a tam se zpracuje. Pokud se nepodaří plejtváka zabít prvním výstřelem, použije se druhá rána.

Opuštěné a nepoužívané velrybářské lodě na Islandu
Zdroj: Wikimedia Commons/ Vincent van Zeijst

Podle studie o lovu velryb v roce 2022 z 58 velryb, jejichž úhyn byl sledován, jich 41 procent nezemřelo okamžitě, přičemž medián doby do smrti byl 11,5 minuty. Dvěma velrybám trvalo více než hodinu, než uhynuly.

Nová pravidla

Od srpna platí nová omezení a pravidla ohledně lovu velryb – právě jejich existence byla argumentem, proč se lov opět prodloužil na další rok. Měla by umožnit, aby zvířata méně trpěla a jejich smrt přicházela rychleji.

Lov velryb nyní musí probíhat za denního světla a za podmínek, které musí umožňovat, aby zvíře zemřelo okamžitě – velrybáři nyní musí například zohlednit faktory, jako je výška vln, povětrnostní podmínky a viditelnost.

Ekologické organizace, jež proti lovu plejtváků vystupují, ale tvrdí, že jde jen o kosmetické změny, které nemohou nic zásadního změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
před 2 hhodinami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 19 hhodinami

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
před 20 hhodinami

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
včera v 10:16

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
včera v 09:14

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
včera v 08:00

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
včera v 06:00

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.