Island bude pokračovat v lovu velryb. Letos jich může být zabito 128

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

Islandská ministryně pro potraviny, zemědělství a rybolov Bjarkey Olsen Gunnarsdóttirová vydala společnosti Hvalur hf. licenci na lov plejtváků myšoků. Toto povolení je platné jen pro loveckou sezonu 2024 a povoluje lov až 99 těchto velryb v oblasti Grónska/západního Islandu a dalších 29 velryb v oblasti východního Islandu/Faerských ostrovů. Celkem tedy smí velrybáři zabít 128 velkých kytovců.

Island přitom v minulých letech zvažoval, že by komerční lov velryb zakázal úplně – respektive by už nedával soukromým společnostem licenci, která by jim to umožňovala. V červnu 2023 oznámila tehdejší islandská ministryně odpovědná za lov velryb Svandís Svavarsdóttirová, že lov velryb bude odložen až do konce srpna 2023, čímž se fakticky zrušila většina velrybářské sezony. Později se totiž už migrující plejtváci v islandských vodách v podstatě nevyskytují.

Porušení předpisů

Důvodem tehdejšího zastavení lovu byly výsledky vyšetřování nezávislých pozorovatelů. Ti v sezoně 2022, kdy Island ulovil 148 kytovců, popsali řadu porušení předpisů, jimiž je velrybolov v této zemi svázán.

V letních měsících loňského roku proběhl na Islandu další proces podrobnějšího přezkoumání, a na jeho základě a po zavedení některých nových požadavků povolil příslušný ministr, aby obě poslední velrybářské lodě v zemi zahájily lov velryb v září 2023.

Během několika dní po opětovném zahájení sezony se ale jedna z nich musela vrátit do přístavu, když se ukázalo, že porušuje islandské zákony o dobrých životních podmínkách zvířat: jedna z velryb totiž umírala přehnaně dlouho a bolestivě. V důsledku toho se flotile povedlo do konce sezony na konci září ulovit celkem pouze 23 plejtváků ze 161 povolených.

K ukončení lovu vyzvali Mamoa i Goodallová

V polovině září předložilo 15 islandských poslanců nový návrh zákona, který úplně zakazuje lov velryb v zemi. Tvrdí, že velrybářství porušuje islandské zákony o ochraně zvířat, ohrožuje tamní ekonomiku a také jsou kvůli němu ohroženy obchodní vztahy s řadou zemí.

Tento návrh pak dostala k připomínkování veřejnost, která tohoto práva bohatě využila. Vyjádřili se k němu například herec a aktivista Jason Momoa a ekoložka Jane Goodallová – oba vyzvali ostrovní zemi k definitivnímu ukončení lovu velryb. Jedním ze silných argumentů proti bylo například i to, že na samotném Islandu není pro velrybí maso žádný významný trh – většina se vyveze do Japonska, kde je po něm naopak poptávka vysoká.

Jak se loví plejtváci

K lovu plejtváků myšoků, kteří mohou měřit až dvacet metrů a vážit 48 tun, je zapotřebí specializovaných lodí, jež musí mít dostatečné rozměry a speciální vybavení.

Tím hlavním je velrybářské dělo, které vystřeluje harpunu s výbušnou hlavicí. Tato harpuna s lanem je navržena tak, aby zasáhla velrybu v oblasti hlavy a explodovala, ale současně zůstala sama natolik neporušená, aby pak uvázla v těle zvířete. Lovci pak mohou mrtvého kytovce vytáhnout na palubu a tam se zpracuje. Pokud se nepodaří plejtváka zabít prvním výstřelem, použije se druhá rána.

Opuštěné a nepoužívané velrybářské lodě na Islandu
Zdroj: Wikimedia Commons/ Vincent van Zeijst

Podle studie o lovu velryb v roce 2022 z 58 velryb, jejichž úhyn byl sledován, jich 41 procent nezemřelo okamžitě, přičemž medián doby do smrti byl 11,5 minuty. Dvěma velrybám trvalo více než hodinu, než uhynuly.

Nová pravidla

Od srpna platí nová omezení a pravidla ohledně lovu velryb – právě jejich existence byla argumentem, proč se lov opět prodloužil na další rok. Měla by umožnit, aby zvířata méně trpěla a jejich smrt přicházela rychleji.

Lov velryb nyní musí probíhat za denního světla a za podmínek, které musí umožňovat, aby zvíře zemřelo okamžitě – velrybáři nyní musí například zohlednit faktory, jako je výška vln, povětrnostní podmínky a viditelnost.

Ekologické organizace, jež proti lovu plejtváků vystupují, ale tvrdí, že jde jen o kosmetické změny, které nemohou nic zásadního změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 9 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 14 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 15 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
1. 6. 2025

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...