V Kanadě se připravuje útulek pro staré kytovce ze zábavních parků

Po celém světě žije v zajetí přes tři sta běluh a asi šedesát kosatek – většina v oceanáriích a akváriích. Řada expertů již mnoho let varuje, že jde o problém zejména u starších zvířat, která už nejsou schopná vystupovat před diváky a dožívají v nevhodných podmínkách a apatii. Nyní se těmto kytovcům snaží pomoci nový projekt rezervace pro „penzionované kytovce“.

Plán na vytvoření útočiště pro seniorní kytovce představila na začátku března americká organizace Whale Sanctuary a v Kanadě už vybrala místo, v jehož okolí by toto zařízení mělo vzniknout. Dostatečně velkou zátoku, která je jednak oddělena od příliš chladných vod a současně je dobře chráněná před bouřemi, našla asi 200 kilometrů severně od Halifaxu v Novém Skotsku, v komunitě Port Hilford.

„Kvalita života by mohla být úplně jiná, než je nyní v zábavních parcích,“ uvedla Lori Marinová, zakladatelka nadace. „Už jim chybí dovednosti, aby mohly jen tak přežít v oceánu. Rezervace by ale byla mnohem bližší opravdové přírodě než to, jak žijí nyní,“ popsala svou vizi.

Stará zvířata by tu měla důstojně dožít

Útočiště by mělo být vlastně velmi jednoduché – ochránci by rádi jen pomocí silných sítí oddělili zátoku od oceánu. Proudy jsou zde natolik silné, že sem přinesou dostatek potravy, a přitom zabrání kytovcům dostat se na volné moře, kde by nemohli přežít.

Nadace chce velryby krmit, případně přikrmovat, očekává totiž, že přesun do nového prostředí by pro ně mohl představovat zpočátku nadměrný stres. Dostatek potravy by měl zvířatům pomoci se s ním vyrovnat.

Pokud půjde všechno podle plánů a tento záměr schválí kanadská vláda, mohlo by být prvních osm běluh přepraveno do této oblasti už v průběhu příštího roku. „Toto místo je jen řídce obydlené, ale místní se na tento projekt těší. Opravdu chápou, o co nám jde – překvapilo nás, jak otevření jsou,“ dodala Marinová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 8 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 9 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 10 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 14 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled