Turisté náhodou nafilmovali legendární bílou velrybu. Vorvaň se vynořil u Jamajky

Asi žádné jiné zvíře v oceánech není tak ikonické, jako bílý vorvaň. Právě tuto barvu měl legendární Moby Dick, slavný albín, o němž napsal světoznámý román Herman Melville. Tento týden takového bílého vorvaně pozorovali nedaleko jamajského pobřeží.

Na první pohled vypadá video pořízené Leem van Tolm velmi neprůkazně – vlastně je na něm vidět jen bílá šmouha v modré vodě. Když se ale záznam dostal do rukou expertům na kytovce z organizace Stichting SOS Dolphin, získalo úplně jiný rozměr. Podle nich je na obrázcích totiž vidět nejméně desetimetrový vorvaň, který má neobvykle světlou až bílou barvu.

Vorvani mají nejčastěji šedou nebo černou barvu, někdy jejich zbarvení ale přechází i do hnědé. Bílá barva je zcela výjimečná, protože je pro tyto obrovské predátory evolučně nevýhodná, objeví se jen u několika exemplářů. Ani vědci o nich příliš neví, naposledy byl bílý vorvaň pozorován roku 2015 u Sardinie, předtím takového tvora neviděl nikdo celou dekádu.

Nemusí to být ani nutně albín, ve skutečnosti je tato možnost dokonce méně pravděpodobná. Mnohem častější je takzvaný leucismus, tedy porucha, která se projevuje nepravidelným rozložením pigmentu melaninu v kůži. Tato odchylka se v různé míře objevuje u mnoha druhů zvířat a nezpůsobuje jim takové problémy jako čistý albinismus, tedy úplný nedostatek melatoninu.

U pozorovaného vorvaně zatím není jasné, o kterou z obou poruch se jedná; záběry totiž byly pořízené z příliš velké vzdálenosti a nejsou na nich vidět jeho oči – kdyby byly růžové nebo červené, byl by to jasný důkaz o tom, že kytovec je albín.

Nejslavnější z vorvaňů

Bílý vorvaň byl zápletkou knihy Bílá velryba z roku 1851. Spisovatel Herman Melville chápal jeho barvu velmi symbolicky, Moby Dick je tvor téměř démonický a disponuje mnoha vlastnostmi, které by zvířata vůbec mít neměla. 

Americký romanopisec se inspiroval zřejmě pozorováními vorvaního samce, jemuž velrybáři říkali Mocha Dick – ten se stal na začátku devatenáctého století postrachem lovců velryb i běžných námořníků. Tento agresivní tvor, který měl částečně bílou barvu těla, měl měřit až 27 metrů a útočit na lodě, se kterými se setkal. Jméno dostal podle chilského ostrova Mocha, kde byl pozorován nejčastěji.

Jeho existence je sice sporná, ale nepřímá svědectví mluví o tom, že měl připravit o život nejméně 31 lidí, potopit 14 člunů, jednu nákladní a dvě obchodní lodě. Protože Melville sám sloužil nějakou dobu jako námořník na velrybářské lodi, mohly se k němu legendy o nebezpečném bílém zabijákovi snadno dostat, a on je pak využil pro výstavbu dramatického románu, jenž je dnes považován za jednu z nejpůsobivějších knih vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...