Turisté náhodou nafilmovali legendární bílou velrybu. Vorvaň se vynořil u Jamajky

Asi žádné jiné zvíře v oceánech není tak ikonické, jako bílý vorvaň. Právě tuto barvu měl legendární Moby Dick, slavný albín, o němž napsal světoznámý román Herman Melville. Tento týden takového bílého vorvaně pozorovali nedaleko jamajského pobřeží.

Na první pohled vypadá video pořízené Leem van Tolm velmi neprůkazně – vlastně je na něm vidět jen bílá šmouha v modré vodě. Když se ale záznam dostal do rukou expertům na kytovce z organizace Stichting SOS Dolphin, získalo úplně jiný rozměr. Podle nich je na obrázcích totiž vidět nejméně desetimetrový vorvaň, který má neobvykle světlou až bílou barvu.

Vorvani mají nejčastěji šedou nebo černou barvu, někdy jejich zbarvení ale přechází i do hnědé. Bílá barva je zcela výjimečná, protože je pro tyto obrovské predátory evolučně nevýhodná, objeví se jen u několika exemplářů. Ani vědci o nich příliš neví, naposledy byl bílý vorvaň pozorován roku 2015 u Sardinie, předtím takového tvora neviděl nikdo celou dekádu.

Nemusí to být ani nutně albín, ve skutečnosti je tato možnost dokonce méně pravděpodobná. Mnohem častější je takzvaný leucismus, tedy porucha, která se projevuje nepravidelným rozložením pigmentu melaninu v kůži. Tato odchylka se v různé míře objevuje u mnoha druhů zvířat a nezpůsobuje jim takové problémy jako čistý albinismus, tedy úplný nedostatek melatoninu.

U pozorovaného vorvaně zatím není jasné, o kterou z obou poruch se jedná; záběry totiž byly pořízené z příliš velké vzdálenosti a nejsou na nich vidět jeho oči – kdyby byly růžové nebo červené, byl by to jasný důkaz o tom, že kytovec je albín.

Nejslavnější z vorvaňů

Bílý vorvaň byl zápletkou knihy Bílá velryba z roku 1851. Spisovatel Herman Melville chápal jeho barvu velmi symbolicky, Moby Dick je tvor téměř démonický a disponuje mnoha vlastnostmi, které by zvířata vůbec mít neměla. 

Americký romanopisec se inspiroval zřejmě pozorováními vorvaního samce, jemuž velrybáři říkali Mocha Dick – ten se stal na začátku devatenáctého století postrachem lovců velryb i běžných námořníků. Tento agresivní tvor, který měl částečně bílou barvu těla, měl měřit až 27 metrů a útočit na lodě, se kterými se setkal. Jméno dostal podle chilského ostrova Mocha, kde byl pozorován nejčastěji.

Jeho existence je sice sporná, ale nepřímá svědectví mluví o tom, že měl připravit o život nejméně 31 lidí, potopit 14 člunů, jednu nákladní a dvě obchodní lodě. Protože Melville sám sloužil nějakou dobu jako námořník na velrybářské lodi, mohly se k němu legendy o nebezpečném bílém zabijákovi snadno dostat, a on je pak využil pro výstavbu dramatického románu, jenž je dnes považován za jednu z nejpůsobivějších knih vůbec.