Turisté náhodou nafilmovali legendární bílou velrybu. Vorvaň se vynořil u Jamajky

Asi žádné jiné zvíře v oceánech není tak ikonické, jako bílý vorvaň. Právě tuto barvu měl legendární Moby Dick, slavný albín, o němž napsal světoznámý román Herman Melville. Tento týden takového bílého vorvaně pozorovali nedaleko jamajského pobřeží.

Na první pohled vypadá video pořízené Leem van Tolm velmi neprůkazně – vlastně je na něm vidět jen bílá šmouha v modré vodě. Když se ale záznam dostal do rukou expertům na kytovce z organizace Stichting SOS Dolphin, získalo úplně jiný rozměr. Podle nich je na obrázcích totiž vidět nejméně desetimetrový vorvaň, který má neobvykle světlou až bílou barvu.

Vorvani mají nejčastěji šedou nebo černou barvu, někdy jejich zbarvení ale přechází i do hnědé. Bílá barva je zcela výjimečná, protože je pro tyto obrovské predátory evolučně nevýhodná, objeví se jen u několika exemplářů. Ani vědci o nich příliš neví, naposledy byl bílý vorvaň pozorován roku 2015 u Sardinie, předtím takového tvora neviděl nikdo celou dekádu.

Nemusí to být ani nutně albín, ve skutečnosti je tato možnost dokonce méně pravděpodobná. Mnohem častější je takzvaný leucismus, tedy porucha, která se projevuje nepravidelným rozložením pigmentu melaninu v kůži. Tato odchylka se v různé míře objevuje u mnoha druhů zvířat a nezpůsobuje jim takové problémy jako čistý albinismus, tedy úplný nedostatek melatoninu.

U pozorovaného vorvaně zatím není jasné, o kterou z obou poruch se jedná; záběry totiž byly pořízené z příliš velké vzdálenosti a nejsou na nich vidět jeho oči – kdyby byly růžové nebo červené, byl by to jasný důkaz o tom, že kytovec je albín.

Nejslavnější z vorvaňů

Bílý vorvaň byl zápletkou knihy Bílá velryba z roku 1851. Spisovatel Herman Melville chápal jeho barvu velmi symbolicky, Moby Dick je tvor téměř démonický a disponuje mnoha vlastnostmi, které by zvířata vůbec mít neměla. 

Americký romanopisec se inspiroval zřejmě pozorováními vorvaního samce, jemuž velrybáři říkali Mocha Dick – ten se stal na začátku devatenáctého století postrachem lovců velryb i běžných námořníků. Tento agresivní tvor, který měl částečně bílou barvu těla, měl měřit až 27 metrů a útočit na lodě, se kterými se setkal. Jméno dostal podle chilského ostrova Mocha, kde byl pozorován nejčastěji.

Jeho existence je sice sporná, ale nepřímá svědectví mluví o tom, že měl připravit o život nejméně 31 lidí, potopit 14 člunů, jednu nákladní a dvě obchodní lodě. Protože Melville sám sloužil nějakou dobu jako námořník na velrybářské lodi, mohly se k němu legendy o nebezpečném bílém zabijákovi snadno dostat, a on je pak využil pro výstavbu dramatického románu, jenž je dnes považován za jednu z nejpůsobivějších knih vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 22 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...