Turisté náhodou nafilmovali legendární bílou velrybu. Vorvaň se vynořil u Jamajky

Asi žádné jiné zvíře v oceánech není tak ikonické, jako bílý vorvaň. Právě tuto barvu měl legendární Moby Dick, slavný albín, o němž napsal světoznámý román Herman Melville. Tento týden takového bílého vorvaně pozorovali nedaleko jamajského pobřeží.

Na první pohled vypadá video pořízené Leem van Tolm velmi neprůkazně – vlastně je na něm vidět jen bílá šmouha v modré vodě. Když se ale záznam dostal do rukou expertům na kytovce z organizace Stichting SOS Dolphin, získalo úplně jiný rozměr. Podle nich je na obrázcích totiž vidět nejméně desetimetrový vorvaň, který má neobvykle světlou až bílou barvu.

Vorvani mají nejčastěji šedou nebo černou barvu, někdy jejich zbarvení ale přechází i do hnědé. Bílá barva je zcela výjimečná, protože je pro tyto obrovské predátory evolučně nevýhodná, objeví se jen u několika exemplářů. Ani vědci o nich příliš neví, naposledy byl bílý vorvaň pozorován roku 2015 u Sardinie, předtím takového tvora neviděl nikdo celou dekádu.

Nemusí to být ani nutně albín, ve skutečnosti je tato možnost dokonce méně pravděpodobná. Mnohem častější je takzvaný leucismus, tedy porucha, která se projevuje nepravidelným rozložením pigmentu melaninu v kůži. Tato odchylka se v různé míře objevuje u mnoha druhů zvířat a nezpůsobuje jim takové problémy jako čistý albinismus, tedy úplný nedostatek melatoninu.

U pozorovaného vorvaně zatím není jasné, o kterou z obou poruch se jedná; záběry totiž byly pořízené z příliš velké vzdálenosti a nejsou na nich vidět jeho oči – kdyby byly růžové nebo červené, byl by to jasný důkaz o tom, že kytovec je albín.

Nejslavnější z vorvaňů

Bílý vorvaň byl zápletkou knihy Bílá velryba z roku 1851. Spisovatel Herman Melville chápal jeho barvu velmi symbolicky, Moby Dick je tvor téměř démonický a disponuje mnoha vlastnostmi, které by zvířata vůbec mít neměla. 

Americký romanopisec se inspiroval zřejmě pozorováními vorvaního samce, jemuž velrybáři říkali Mocha Dick – ten se stal na začátku devatenáctého století postrachem lovců velryb i běžných námořníků. Tento agresivní tvor, který měl částečně bílou barvu těla, měl měřit až 27 metrů a útočit na lodě, se kterými se setkal. Jméno dostal podle chilského ostrova Mocha, kde byl pozorován nejčastěji.

Jeho existence je sice sporná, ale nepřímá svědectví mluví o tom, že měl připravit o život nejméně 31 lidí, potopit 14 člunů, jednu nákladní a dvě obchodní lodě. Protože Melville sám sloužil nějakou dobu jako námořník na velrybářské lodi, mohly se k němu legendy o nebezpečném bílém zabijákovi snadno dostat, a on je pak využil pro výstavbu dramatického románu, jenž je dnes považován za jednu z nejpůsobivějších knih vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 17 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 18 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.