Japonci při nové velrybářské expedici zabili 177 plejtváků. Tvrdí, že pro vědecké účely

Japonské studium velryb má letos  na kontě 177 mrtvých plejtváků. Tokio chce tímto výzkumem prokázat, že některé druhy kytovců už nejsou příliš ohrožené. Důsledkem by mohlo být opětovné povolení komerčního lovu těchto velkých zvířat.

O ulovení 177 plejtváků, k němuž došlo během poslední tříměsíční velrybářské výpravy v severozápadním Pacifiku, ve středu informovala japonská vláda. Expedice japonské flotily začala 17. května a trvala 98 dní; za tuto dobu posádky tří lodí ulovily 134 plejtváků sejvalů a 43 plejtváků malých.

Tokio tvrdí, že jeho velrybářský program existuje čistě pro vědecké účely. Na zářijovém zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v Brazílii chce ale prosadit svůj návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů kytovců.

Dvanáct let na studium kytovců

Aktuální výprava byla součástí dvanáctiletého programu Japonska, jehož cílem je studovat počet velryb, jejich potravní návyky a další podrobnosti o jejich životě. Analýza má podpořit tvrzení Tokia, že některé druhy velryb nejsou ohrožené a mohou být loveny na maso.

Na lov velryb platí moratorium, které zavedla mezinárodní velrybářská komise v roce 1986. Japonsko s tím sice souhlasilo, ale vymínilo si, že bude pokračovat ve výlovu, který je podle tvrzení Tokia spojen s výzkumem. Přitom netají, že většina takto získaného masa končí na pultech obchodů a na stolech restaurací.

Island, který obnovil komerční lov velryb v roce 2006, a také Norsko jsou jediné dvě země, které zákaz nerespektují a nadále otevřeně velryby loví. Výjimku z moratoria mají původní obyvatelé Grónska či Aljašky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 10 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 13 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.