Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
Počasí posledních týdnů se často projevuje slunečnými dny, což sice po zimě řada lidí vítá, nicméně situace má i svou stinnou stránku, a tou je prohlubující se sucho.
Během letošní zimy spadlo v Česku podprůměrné množství srážek, stala se celkem devátou nejsušší od roku 1961. Srážkově podprůměrný byl také březen, kdy meteorologové zaznamenali jen asi čtyřicet procent normálu. A suché počasí pokračuje i během dubna.
Na hřebenech Krkonoš leželo v zimě maximálně kolem jednoho metru sněhu, většinou ale méně. A také množství vody obsažené ve sněhu bylo koncem zimy a na začátku jara s hodnotami kolem deseti až patnácti procenty obvyklého stavu výrazně podprůměrné. Navíc březen byl teplotně nadprůměrný, což mírně zvýšilo výpar, nicméně v tomto ohledu byl významnější duben s celkově vyššími teplotami, intenzivnějším slunečním svitem a občas i urputnějším větrem.
Co se tedy týče množství srážek od začátku roku v Česku, pak ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1991–2020 spadlo většinou padesát až pětasedmdesát procent, na pomezí Pardubického a Královéhradeckého kraje i méně.
Sucho je už všude
Situace se projevuje dlouhodobě rostoucí intenzitou sucha. Podle portálu intersucho.cz je ve svrchním metru půdy – ve srovnání s obvyklým stavem touto dobou – nejhorší situace v pásu táhnoucím se z jižních Čech přes Českomoravskou vrchovinu do východních Čech a Olomouckého a západ Moravskoslezského kraje – v těchto oblastech panuje většinou výjimečné až extrémní sucho. Sucho alespoň výrazné intenzity aktuálně panuje asi na polovině území Česka.
Horší je situace ve svrchní vrstvě, do čtyřiceti centimetrů, ale i v hlubší vrstvě (čtyřicet až sto centimetrů) se situace pozvolna zhoršuje. Na více než polovině území v půdě aktuálně chybí dvacet až čtyřicet milimetrů vody, lokálně, asi na čtrnácti procentech Česka, pak dokonce čtyřicet až šedesát milimetrů.
Narůstající sucho v půdě se už začíná projevovat na stavu vegetace, která je v o něco horší kondici než obvykle hlavně na Českobudějovicku, ve středních Čechách, na Pardubicku, Olomoucku a lokálně i na jihu Moravy. Dopady jsou patrné i v zemědělství, zejména u jařin, cukrovky, kukuřice nebo řepky olejky.
Dlouhodobě podprůměrné úhrny srážek včetně menšího množství sněhu v uplynulé zimní sezoně se podepisují rovněž na průtocích řek – ty jsou aktuálně výrazně podprůměrné ve srovnání s dubnovými průměry. I velkými řekami jako Morava nebo Odra teče místy méně než třicet procent měsíčního průměru za období 1991 až 2020. A výrazně se sucho projevuje také na hladině spodních vod v mělkých vrtech, které jsou často silně, na severu a východě Čech až mimořádně podnormální.
Ani výhled pro další dny není příznivý – minimálně do konce týdne se žádné významné srážky čekat nedají, navíc se během prvních květnových dnů zvýší teploty, které výpar z půdy i vegetace dále podpoří.
Srážky příští týden jsou zatím nejisté z hlediska očekávaného množství, navíc očekávané vyšší teploty znamenají, že ani průměrné srážky by panující deficit nijak výrazně nezmírnily (ale aspoň by se neprohluboval).
Špatná situace v dalších státech
Sucho aktuálně nepanuje jen v Česku, ale i na Slovensku, kde je navíc situace v některých oblastech o poznání horší než u nás. Týká se to hlavně Pováží, horního Ponitří a východu Slovenska v oblasti Zemplína a okolí. Srážkový deficit od začátku zimy dosahuje na vícero stanicích čtyřiceti až pětačtyřiceti procent, na Oravě chybí i kolem dvou set milimetrů vody.
Například na Trebišovsku významněji nepršelo od konce zimy a tamní farmáři, podle kterých jde o výjimečně dlouhé jarní sucho, se už vážně obávají o nadcházející úrodu, problémem je například i zoufalý nedostatek hmoty na pastvinách pro dobytek. Ovocné stromy, které jsou navíc opakovaně postihovány jarními mrazy, je nutné místy zavlažovat, z východního Slovenska už bylo hlášeno i opadávání plodů právě kvůli suchu. V okolí Prievidze se sucho negativně projevuje na stavu smrků.
Velmi nepříznivá situace panuje také na většině území Polska, zejména v centrálních a východních oblastech, v pobaltských státech, Bělorusku a v jižní polovině Finska. V řadě regionů, zejména v Polsku, se už situace dostává do kritické fáze, která bez významnějších srážek v nadcházejících týdnech může znamenat výraznou neúrodu. Intenzivní sucho jde ruku v ruce i se zvýšeným rizikem šíření požárů – to je lokálně i velmi vysoké, a to především kvůli nízké vlhkosti přírodního materiálu, zejména pak u jemnějšího materiálu, jako je listí, tráva nebo hrabanka.
Většinu z těchto suchem zasažených oblastí přitom v nejbližším týdnu žádné deště nečekají. A v dlouhodobějším výhledu je sice předpověď srážek dost nejistá, nicméně zatím chybí signály o srážkově nadprůměrných obdobích. Navíc převažují scénáře signalizující nadprůměrné teploty – tedy celkově je výhled poměrně nepříznivý. To samozřejmě nevylučuje nástup vydatných srážky později, třeba během léta, nicméně ty už pochopitelně škody způsobené suchem na zemědělských plodinách a stromech nevykompenzují.
