Speciálně vycvičení psi by mohli být výraznou pomocí v boji proti kůrovci. Experti zemědelské univerzity ve spolupráci s kynology ověřují, jak spolehlivě dokáží psi v lese rozpoznat napadený strom, a to ještě dřív než třeba zkušení lesníci. Lýkožrouty by tak mohli zlikvidovat ještě před výrazným rozmnožením, které je pro stromy fatální.
Klíčové pro rozeznání napadeného stromu kůrovci je komunikace těchto lýkožroutů. Škůdci se totiž dorozumívají pomocí feromonů, které by speciálně vycvičený pes mohl identifikovat. „Ze škály feromonů jsme vybrali čtyři hlavní, které používáme na výcvik psa,“ říká kynoložka Nicole Vošvrdová a dodává, že tuto metodu vymysleli ve Švédsku.
Vošvrdová aktuálně cvičí tříletou fenu belgického ovčáka Bíbí. Ta má za úkol vystopovat stromy napadené kůrovcem, kynoložka je pak označí pomocí spreje a zaznamená do mapy.
Bíbí je zatím v Česku jediná, která zvládne kůrovce v terénu najít. „Jela jsem na 10 dní na stáž do Švédska a ona za 10 dní uměla hledat feromony kůrovce,“ přibližuje Vošvrdová. V budoucnu chce kynoložka založit speciální centrum, kde by se psi zaměření na vyhledávání kůrovce cvičili. Ti by pak pomáhali zachraňovat zdravé lesy.
Pokácet napadený strom včas je totiž zásadní a psi by mohli postižené jehličnany vystopovat dříve než lesníci. „Pokud je kůrovců málo, tak jde tímto způsobem je eliminovat tak, že nejsou kalamitním škůdcem,“ dodává k tomu Otakar Švec ze Školního lesního podniku ČZU.
- Kůrovec neboli lýkožrout smrkový je jeden z nejvíce destruktivních škůdců smrkových porostů v Evropě, který v posledních letech působí vážné škody.
- Kůrovci jsou drobní brouci (1-9 mm), válcovitého nebo oválného tvaru těla, hnědě až černě zbarvení, vnějškem podobní červotočovitým. Hlava je kulovitá, vpředu uťatá.
- Většina kůrovců si tvoří ve dřevě systém matečných a larvových chodeb, který je natolik druhově charakteristický, že podle jeho tvaru a průběhu odborníci mohou spolehlivě určovat většinu druhů.
- Většina druhů má během roku jediné pokolení, při němž přezimují buď mladí brouci nebo larvy. Za mimořádně příznivých podmínek mohou mít některé druhy v nížinách i tři pokolení do roka, jindy dvě a v horách jen jedno pokolení.
Kůrovcem je silně zasažena či ohrožena téměř polovina katastrů v Česku
Situace kolem invaze kůrovců je v poslední době kritická. Lýkožroutem je mimořádně silně zasaženo či bezprostředně ohroženo 47 procent katastrálních území v Česku. Ministerstvo zemědělství rozšířilo o zhruba desetinu takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace. Majitelé lesů v ní mohou upustit od některých nařízení, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.
„Kůrovcová kalamita se rozšiřuje především západním směrem. K rozšíření zóny došlo prakticky ve všech krajích. Červená zóna oproti předchozímu stavu zásadně narostla ve Středočeském kraji, s ohledem na přetrvávající sucho také v Ústeckém a Libereckém kraji. Dosud nejmenší rozsah registrujeme v Karlovarském kraji,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Vláda v červnu schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů. Dvě miliardy korun jsou určeny na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, 200 milionů korun na zřizování oplocenek v nestátních lesích, 145 milionů korun na nový příspěvek na následnou péči o lesní výsadbu. Další peníze dostanou myslivci.
