Kůrovci

Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období. Popsal to Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle něj mohlo sice požár urychlit ležící dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě. Brouk napadá ořešák černý i ořešák královský, a to tak, že na svém těle zanáší do vyžraných míst pod kůrou spory hub, které se v lýku posléze rozrůstají.

Vědcům se podařilo zmapovat celý genom kůrovce, tedy hmyzu, který se správně jmenuje lýkožrout smrkový. Tento průlom otevírá cestu k novému výzkumu a zejména k mnohem účinnějším způsobům, jak tohoto nebezpečného škůdce kontrolovat.

Ochránci přírody kritizují výjimky Chráněné krajinné oblasti Jeseníky vydané v souvislosti se zásahem proti kůrovci. Rozhodnutí správy území umožňuje kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací. Správa ale tvrdí, že na zájmy ochrany přírody myslela.

V těchto dnech začíná už druhé letošní rojení kůrovce. V lesích na Vysočině už s předstihem ošetřili vybrané kmeny feromonem, který láká brouky a také insekticidem, který je zabíjí. Využili k tomu prototyp robota. S postřikem po kmenech smrků šplhá až do patnácti metrů.

Červnové živly na jihu Moravy a v Ústeckém kraji způsobily zemědělcům škody ve výši 1,5 miliardy korun. Alespoň tak to vláda sečetla do konce června a tolik peněz taky vyčlenila na kompenzace. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) mluvil v pořadu Interview ČT24 o pomoci zemědělcům i boji proti kůrovci, v němž lesníkům zatím pomohlo chladné a deštivé léto.

Kůrovec letos zatím nejvíce devastuje lesy na Vysočině, v jižních Čechách a ve Středočeském kraji. Vyplývá to z dat serveru Kůrovcové info, který mapuje situaci v celé republice. Škůdce se právě rojí a napadá stojící zdravé stromy, aby v nich nakladl larvy. Rojení podle expertů začalo kvůli chladnému a deštivému počasí v uplynulých měsících později než obvykle. Lesníci odhadují, že se kůrovec v letošní sezoně stihne vylíhnout jen ve dvou generacích. Množství napadených stromů by proto nemuselo být tak extrémní jako v posledních letech.

Nejen smrkové lesy jsou kvůli kůrovci v ohrožení. Tento brouk, kterého u nás žije přes sto druhů, má ještě radši stromy listnaté. Nejvíce aktuálně kůrovci škodí jilmům. Zabíjí je tak, že na ně přenesou parazitické houby. Konkrétní druh houby, která ničí ořešáky, objevili odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Speciálně vycvičení psi by mohli být výraznou pomocí v boji proti kůrovci. Experti zemědelské univerzity ve spolupráci s kynology ověřují, jak spolehlivě dokáží psi v lese rozpoznat napadený strom, a to ještě dřív než třeba zkušení lesníci. Lýkožrouty by tak mohli zlikvidovat ještě před výrazným rozmnožením, které je pro stromy fatální.

Sekvoje, respektive strom sekvojovec obrovský, jsou největším žijícím organismem na Zemi. Některé se dožívají až tří tisíc let a jsou známé tím, že do tohoto věku jsou prakticky nesmrtelné. Přesto nyní mnoho těchto unikátních stromů umírá, ukázala vědecká studie.

Nový výzkum upozorňuje na další rizika spojená s kůrovcem. Vědci prokázali, jak snadno brouk přežívá zimu – ale také, co se proti tomu dá dělat. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd a Lesy ČR. Uvedla to za biologické centrum Daniela Procházková.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Jak dlouho potrvá obnova českých lesů po kůrovcové kalamitě? A jak je poznamená? Generální ředitel podniku Lesy ČR Josef Vojáček v rozhovoru s moderátorkou Světlanou Witowskou v úterních Událostech, komentářích ČT24 mimo jiné uvedl, že lze na kůrovcovou kalamitu pohlížet i jako na příležitost, jak připravit lesy na klimatické změny.

Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a v Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) tvrdí, že šumavský národní park proti škůdci vůbec nezasahuje. Ministerstvo životního prostředí za postupem správy šumavského národního parku stojí.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky povolila likvidaci kůrovcem napadených stromů v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. Lesníci však nesmí používat chemické přípravky. Výjimka, která zásahy povoluje, se nelíbí Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků, organizace se chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.

Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) loni propadl čistý zisk na 70 milionů korun ze 3,08 miliardy korun v roce 2017. Důvodem byl výrazný pokles cen dřeva způsobený kůrovcovou kalamitou. Nízké ceny dřeva se odrazily v poklesu tržeb, ačkoli těžba dřeva vzrostla, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.