Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období. Popsal to Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle něj mohlo sice požár urychlit ležící dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.
Krejza řekl, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. „Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza a osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit,“ popsal vědec. Jako pionýrské jsou označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.
„A pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin,“ dodal Krejza. Upozornil, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. „U nás je nejtypičtějším příkladem dub,“ nastínil expert.
Na plochách, do kterých mohou lesníci zasahovat, se podle Krejzy dá jít zpočátku podobnou cestou jako ve striktně chráněných zónách. „Lesníci mají možnost tam vysít přípravné dřeviny, ale s nimi je do budoucna určitě třeba pracovat. Tím, že se přípravné porosty pionýrských dřevin rozvolní a bude se tam vnášet finální dřevina,“ popsal Krejza s tím, že musí jít o vhodnou skladbu druhů.
„Většinou i na takto zasažených plochách něco přežije. A to, co tam přežije, je schopné i nějakou budoucí generaci založit. Takže já věřím, že plochy se rychle zazelení, ať buření, nebo pionýrskými dřevinami,“ uvedl vědec. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.
Kůrovcové dřevo jen jedním z faktorů
K tomu, nakolik mohlo rozšíření požáru přispět vytěžené dřevo napadené kůrovcem ležící v lesích, Krejza konstatoval, že jde pouze o jeden z faktorů. Dalšími jsou horké teplotní vlny, nedostatek srážek i samotné založení požáru. „Když tam zůstanou kmeny, do toho spousta dřeva po kůrovci, tak je oheň nejspíše schopen se šířit daleko rychleji,“ podotkl vědec.
Starosta Krásné Lípy Jan Kolář řekl, že oheň nemusel České Švýcarsko zasáhnout v takovém rozsahu, pokud by napadené dřevo v lesích nezůstalo. Podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova by ale mimo jiné bylo nutné odvézt z lesů i vrstvy dekády staré hrabanky, která dobře hoří.
