Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.
Německé smrky končí. Ničí je kůrovec a změna klimatu
„V Německu je to vážný problém. Jen za loňský a letošní rok máme přes 100 milionů kubických metrů napadeného dřeva, a to se týká jen smrků,“ shrnuje aktuální situaci Jens Düring ze Svazu německých lesníků. Problém se podle něj ve větší či menší míře týká prakticky všech smrkových porostů, které tvoří kolem 26 procent německých lesů.
Z rakouských lesů, kde je kůrovec rozšířený jako nikdy dříve, museli loni podle serveru weekend.at odstranit 4,3 milionu kubických metrů napadeného dřeva. To odpovídá 1,3 milionu urostlých stromů, z nichž by šlo postavit 107 tisíc rodinných domků. Nejsilněji zasaženými regiony jsou oblasti Waldviertel na severozápadě Dolních Rakous a Mühlviertel na severu Horních Rakous. Oba tyto regiony sousedí s Českou republikou a v roce 2018 na ně připadaly dvě třetiny škod způsobené v Rakousku kůrovcem.
V německých národních parcích se podle Düringa napadené stromy nechávají svému osudu, jinde se s broukem bojuje. Nejčastěji tím, že se napadené stromy co nejrychleji pokácí a z lesa odstraní. Méně častou metodou je odstranění kůry a zcela výjimečně jsou nasazeny insekticidy.
Armáda proti kůrovci
Na vážnost situace v posledních dvou letech ukazuje i to, že ve středoněmeckém pohoří Harz od úterního rána s kůrovcem bojuje i 60 vojáků. Spolu s lesníky značí a kácejí napadené stromy. Vojáci jsou nasazeni také v Sasku a o jejich zapojení se uvažuje v Durynsku. Problémy bere vážně i ministerstvo zemědělství, které chce v příštích čtyřech letech na ochranu lesů vyčlenit dodatečných 547 milionů eur (14,1 miliardy korun). Dalších zhruba 250 milionů eur (6,5 miliardy korun) mají přidat jednotlivé spolkové země.
Němečtí vládní politici i odborníci se shodují, že za současnou situaci mohou především klimatické změny. „V roce 2018 přišla velká sucha, na mnoha místech téměř nepršelo,“ připomíná Düring. „A bude to jen horší. Roky jako 2018 a 2019 budou spíš pravidlem než výjimkou,“ míní a poukazuje na předpovědi vědců zabývajících se změnami klimatu. S těmi podle něj sice lesníci počítali, nikdo ale nečekal, že přijdou tak rychle a razantně. „Mysleli jsme si, že budeme mít čas zhruba do roku 2050 na postupné změny. Ten ale nemáme,“ podotýká.
„Německo se proto bude muset se smrky už v příštích letech z větší části rozloučit,“ je přesvědčen. Další generace tak podle něj dost možná budou znát úplně jiné lesy než my dnes. Také ministerstvo životního prostředí počítá s koncem monokultur, které jsou v období klimatických změn méně stabilní než pestré porosty.
I rakouské úřady si předsevzaly, že do budoucna bude v lesích méně smrků a budou rozmanitější. V této alpské zemi je stejně jako v Německu masové rozmnožení kůrovce dáváno do souvislosti s vysokými teplotami a suchem, tedy se změnami klimatických podmínek z posledních let.
