V kůře jediného smrku může přezimovat i 75 tisíc lýkožroutů, ukázal český výzkum

Nový výzkum upozorňuje na další rizika spojená s kůrovcem. Vědci prokázali, jak snadno brouk přežívá zimu – ale také, co se proti tomu dá dělat. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd a Lesy ČR. Uvedla to za biologické centrum Daniela Procházková.

Vědci simulovali jarní podmínky. „Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“ uvedl Petr Doležal z biologického centra.

Ze sebraného materiálu se v daném prostředí do měsíce vyrojilo 150 tisíc lýkožroutů smrkových – jak zní správný název tohoto hmyzu. Kůrovec tak zimu přežívá skrytý v kůře stromů.

Doležal dodal, že pokud by kůra zůstala v lese, škůdce by v ní přezimoval a na jaře by napadl další stromy.

„Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce,“ uvedl jeden ze spoluautorů projektu zaměřeného na boj s kůrovcovou kalamitou Jan Příhoda.

Poznat nepřítele

Podle lesníků i vědců pomůže i to, pokud majitelé lesů popadanou kůru ze zasažených smrků odstraní a zlikvidují. Vědci informace ke kůrovci zveřejnili také ve videu na webu.

„V boji s kůrovcovou kalamitou jsou výsledky aplikovaného výzkumu pro vlastníky a správce lesů velmi důležité, protože současná situace v lesích nemá v historii obdoby. Potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit,“ uvedl další zástupce projektu Stanislav Slanina.

Loni se do konce října ve státních lesích v tuzemsku vytěžilo zhruba 9,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, což byl meziroční nárůst o dvě třetiny. V letošním roce experti očekávají těžbu v podobné výši.