V Česku se šíří invazivní kůrovec ořešákový. Napadá i listnaté stromy

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě. Brouk napadá ořešák černý i ořešák královský, a to tak, že na svém těle zanáší do vyžraných míst pod kůrou spory hub, které se v lýku posléze rozrůstají.

Poškozený strom se pozná tak, že okolí požerků zčerná a v místě závrtu brouka vytéká ze stromu černá tekutina. Podle vědců jde velice pravděpodobně ještě o nepopsané druhy hub, které kůrovec do stromu zanáší. Napadený strom postupně chřadne a může zcela odumřít.

Invazivní brouk

Přítomnost tohoto druhu kůrovce v Česku je poměrně nová. Poprvé jej vědci našli u Pavlova na Břeclavsku v roce 2009 a ve větší míře se mu věnoval výzkum v letech 2015 a 2016. Do Evropy byl pravděpodobně zavlečený s nezpracovaným dřevem či štěpkou. Místo jeho původního výskytu je jižní úpatí Himálaje.

Na jižní Moravě zatím poničil lužní lesy v okolí Lanžhota a v okolí Vranovic. Novinkou je zjištění výskytu i na ořešáku královském v okolí Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Obavy z ohrožení

Aktuální výzkum se zaměřuje na invazivní potenciál kůrovce a na to, zda napadá zdravé, nebo jen oslabené stromy, a zda je schopný osidlovat i další druhy dřevin, jakou jsou dub letní a dub zimní.

„V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů,“ uvedl entomolog z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Otakar Holuša.

Výzkum vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci, jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně. Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství zabývá už skoro dekádu.

V Evropě byl brouk poprvé zaznamenaný v roce 1978 ve Francii, o pět let později ve Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Britové oznámili, že končí s testováním na zvířatech

Britská vláda představila plán, jak v zemi ukončit v blízké době utrpení zvířat způsobené testy. Má je nahradit využívání moderních technologií včetně umělé inteligence.
před 16 hhodinami

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
včera v 16:42

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
včera v 16:39

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
včera v 16:18
Načítání...