V Česku se šíří invazivní kůrovec ořešákový. Napadá i listnaté stromy

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě. Brouk napadá ořešák černý i ořešák královský, a to tak, že na svém těle zanáší do vyžraných míst pod kůrou spory hub, které se v lýku posléze rozrůstají.

Poškozený strom se pozná tak, že okolí požerků zčerná a v místě závrtu brouka vytéká ze stromu černá tekutina. Podle vědců jde velice pravděpodobně ještě o nepopsané druhy hub, které kůrovec do stromu zanáší. Napadený strom postupně chřadne a může zcela odumřít.

Invazivní brouk

Přítomnost tohoto druhu kůrovce v Česku je poměrně nová. Poprvé jej vědci našli u Pavlova na Břeclavsku v roce 2009 a ve větší míře se mu věnoval výzkum v letech 2015 a 2016. Do Evropy byl pravděpodobně zavlečený s nezpracovaným dřevem či štěpkou. Místo jeho původního výskytu je jižní úpatí Himálaje.

Na jižní Moravě zatím poničil lužní lesy v okolí Lanžhota a v okolí Vranovic. Novinkou je zjištění výskytu i na ořešáku královském v okolí Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Obavy z ohrožení

Aktuální výzkum se zaměřuje na invazivní potenciál kůrovce a na to, zda napadá zdravé, nebo jen oslabené stromy, a zda je schopný osidlovat i další druhy dřevin, jakou jsou dub letní a dub zimní.

„V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů,“ uvedl entomolog z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Otakar Holuša.

Výzkum vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci, jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně. Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství zabývá už skoro dekádu.

V Evropě byl brouk poprvé zaznamenaný v roce 1978 ve Francii, o pět let později ve Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 17 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...