V Česku se šíří invazivní kůrovec ořešákový. Napadá i listnaté stromy

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě. Brouk napadá ořešák černý i ořešák královský, a to tak, že na svém těle zanáší do vyžraných míst pod kůrou spory hub, které se v lýku posléze rozrůstají.

Poškozený strom se pozná tak, že okolí požerků zčerná a v místě závrtu brouka vytéká ze stromu černá tekutina. Podle vědců jde velice pravděpodobně ještě o nepopsané druhy hub, které kůrovec do stromu zanáší. Napadený strom postupně chřadne a může zcela odumřít.

Invazivní brouk

Přítomnost tohoto druhu kůrovce v Česku je poměrně nová. Poprvé jej vědci našli u Pavlova na Břeclavsku v roce 2009 a ve větší míře se mu věnoval výzkum v letech 2015 a 2016. Do Evropy byl pravděpodobně zavlečený s nezpracovaným dřevem či štěpkou. Místo jeho původního výskytu je jižní úpatí Himálaje.

Na jižní Moravě zatím poničil lužní lesy v okolí Lanžhota a v okolí Vranovic. Novinkou je zjištění výskytu i na ořešáku královském v okolí Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Obavy z ohrožení

Aktuální výzkum se zaměřuje na invazivní potenciál kůrovce a na to, zda napadá zdravé, nebo jen oslabené stromy, a zda je schopný osidlovat i další druhy dřevin, jakou jsou dub letní a dub zimní.

„V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů,“ uvedl entomolog z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Otakar Holuša.

Výzkum vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci, jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně. Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství zabývá už skoro dekádu.

V Evropě byl brouk poprvé zaznamenaný v roce 1978 ve Francii, o pět let později ve Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...