V Česku se šíří invazivní kůrovec ořešákový. Napadá i listnaté stromy

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě. Brouk napadá ořešák černý i ořešák královský, a to tak, že na svém těle zanáší do vyžraných míst pod kůrou spory hub, které se v lýku posléze rozrůstají.

Poškozený strom se pozná tak, že okolí požerků zčerná a v místě závrtu brouka vytéká ze stromu černá tekutina. Podle vědců jde velice pravděpodobně ještě o nepopsané druhy hub, které kůrovec do stromu zanáší. Napadený strom postupně chřadne a může zcela odumřít.

Invazivní brouk

Přítomnost tohoto druhu kůrovce v Česku je poměrně nová. Poprvé jej vědci našli u Pavlova na Břeclavsku v roce 2009 a ve větší míře se mu věnoval výzkum v letech 2015 a 2016. Do Evropy byl pravděpodobně zavlečený s nezpracovaným dřevem či štěpkou. Místo jeho původního výskytu je jižní úpatí Himálaje.

Na jižní Moravě zatím poničil lužní lesy v okolí Lanžhota a v okolí Vranovic. Novinkou je zjištění výskytu i na ořešáku královském v okolí Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Obavy z ohrožení

Aktuální výzkum se zaměřuje na invazivní potenciál kůrovce a na to, zda napadá zdravé, nebo jen oslabené stromy, a zda je schopný osidlovat i další druhy dřevin, jakou jsou dub letní a dub zimní.

„V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů,“ uvedl entomolog z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Otakar Holuša.

Výzkum vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci, jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně. Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství zabývá už skoro dekádu.

V Evropě byl brouk poprvé zaznamenaný v roce 1978 ve Francii, o pět let později ve Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 9 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 21 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...