Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.
Obejde se obnova lesa po kůrovcové kalamitě bez sázení smrků? Před jejich širším využitím varují ekologové
Události ČT: Lesníci vloni vytěžili o polovinu víc dřeva než předloni (zdroj: ČT24)
V minulém roce sucho a kůrovec zničily asi 66 tisíc hektarů plochy a na jejich obnovu by bylo potřeba sedm miliard korun. Lesníci znovu řeší, co namísto zničených porostů vysadit a jestli na to budou mít dost stromů. Podle některých se bez smrků neobejdou.
Ekologové před jejich větším používáním varují. Například ve školce vojenských lesů nedaleko Staré Boleslavi čeká v chladicí hale při minus dvou až třech stupních na jaro 800 tisíc sazenic. „Dotřiďujeme smrk, ale ty hlavní sazenice, hlavní druhy, jsou především buk a modřín, vedle toho taky borovice a další dřeviny,“ nastínil mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.
Na obnovu vykácených porostů budou ale potřeba desítky milionů nových stromků. Podle sdružení soukromých lesů by jejich správci neměli vynechat ani smrky, i když teď hromadně hynou.
„Tam, kde vznikly rozsáhlé kalamitní plochy, je potřeba okamžitě ty plochy zalesňovat, dá se říci veškerým sadebním materiálem, který je k dispozici. To znamená klidně i smrkem, a postupně prostě upravovat druhovou skladbu,“ přiblížil člen výboru Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Radomír Charvát.
Listnáčů podle lesníků nemusí být dostatek a půdu je potřeba ochránit, aby netrpěla splachem, dále se nevysoušela a neoteplovalo se okolní klima. Ekologové by byli opatrnější. Smrky podle nich na mnoha místech nemají dlouhodobě šanci.
obrázek
„To neznamená, že smrk je úplně odepsaný, ale bude omezený v budoucnu na ty nejvyšší horské polohy a nebo jako příměs ve smíšených lesích,“ řekl expert na ochranu lesů ekologické organizace Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Lesy, o kterých teď odborníci tolik mluví, rostou například na Křivoklátsku a rozdíl je evidentní. Nejen že vedle smrků jsou tu i další druhy, na jednom místě tu jsou i starší a mladší stromy. Vypěstovat takové porosty ale trvá celé dekády.
Les doroste až na konci století
Stromy zasazené nyní dorostou na konci století. Lesníci počítají s tím, co klimatologové, že teplota poroste a srážky nebudou pravidelné. „Nemáme žádnou dřevinu, na kterou bychom mohli vsadit a mohli bychom si říct 'To je ta pravá, kterou potřebujeme', takže strategií je zakládat porosty pestré a vypěstovat různověké,“ uvedl ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek.
Na smrk nadále spoléhají i pily, papírny nebo nábytkáři. Používají ho až z 90 procent hlavně proto, že se s ním dobře pracuje. „Náhrada smrku ve zpracování je aktuálně těžko představitelná,“ připustil výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Ivan Ševčík.
obrázek
Za oblasti, kde je situace s kůrovcem nejhorší, označilo ministerstvo zemědělství loni na jaře Moravu, Slezsko a Vysočinu. V létě přibyly nové zóny hlavně na jihu Čech. Naposledy aktualizovaná mapa z prosince ukazuje, že více či méně postižené jsou už všechny kraje.
Ve vytyčených oblastech platí mimořádná opatření. Lesníci se mají soustředit na ty porosty, které jde ještě zachránit, a ty uschlé, ze kterých už kůrovec vyletěl, můžou zatím nechat být. Lesníci mají také víc času na zalesnění a volnější pravidla, jaké použít sazenice.
obrázek