Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se stále daří udržet bez kůrovce. V chráněné lokalitě sice neprobíhají žádné zásahy proti lýkožroutovi, ale příroda si se škůdcem dokáže poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Ve stošedesátihektarovém pralese rostou převážně listnaté stromy, kromě nich také jedle nebo smrky. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro další lesy v Česku.
V přírodní rezervaci Mionší roste převážně buk, objevují se tam také jedle, smrky nebo javory. Právě díky druhové pestrosti dřevin se tam kůrovci nedaří. Suché smrky se nikam neodvážejí a pod nimi rostou mladé buky, to je podle odborníků jasným důkazem toho, že si příroda dokáže poradit sama.
„Les se dokáže snadněji vyrovnat se suchem, s větrnou kalamitou, s ohrožením sněhem a houbami. Výsledkem je poměrně stabilní ekosystém.“ řekl Tomáš Myslikovjan z Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Smíšený les dokáže lépe zadržet vodu
Prales Mionší ani nemá tak velký problém s vodou jako ostatní lesy, převážně smrkové. Za masivním šířením kůrovce v posledních letech přitom podle odborníků může hlavně sucho.
Prales, do kterého člověk žádným způsobem nezasahuje, si vlhkost může bez problémů udržet sám. „Když sáhnu do tlejícího bukového listí, zjistím, že je krásně vlhké. Listí se postupně rozpadá v humus, ten zadržuje největší množství vody,“ přiblížil Myslikovjan.
Jehličnatý les tak efektivně vodu zadržet nedokáže. „Hodně srážek, těch letních, spadne ve dvou třech epizodách. To znamená, že polovina vody bez užitku odteče,“ podotkl klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Lipina.
Místo lesů měsíční krajina
Kůrovec napáchal obrovské škody po celém Česku, kromě Šumavy také například v Jeseníkách, ale i v Beskydech. Na mnoha místech, kde byli lidé po dlouhá desetiletí zvyklí na husté lesy, jsou dnes jenom vykácené holiny. Lesníci se je teď snaží postupně zalesňovat. Důležitý je však výběr stromů, lesy mají být podle ochránců přírody pestré.
„V dnešní době využíváme k omlazení všechno, co nám les nabízí, včetně jeřábu, břízy a ostatních dřevin. Čili snažíme se co nejvíce ten les rozvrstvit, jak výškově, tak i dřevinami,“ uvedl lesní správce Lesů ČR Oldřich Gajdušek.
Podcenil stát kůrovcovou kalamitu?
Situace v lesích je podle Marka Turčániho z Fakulty lesnické a dřevařské na ČZU v Praze velmi vážná například na Vysočině a v poslední době se stav lesů výrazně zhoršil i na střední Moravě. Odborníci tvrdí, že lesy na jihu a východě republiky jsou kůrovcem už v podstatě zdecimované a situace se postupně zhoršuje i v dalších oblastech.
„Vláda České republiky nechala rozhořet požár, který v současné době není možné zastavit. Aktuálně se výrazně zvýšila ochota ministerstva zemědělství spolupracovat hlavně na zakládání nové generace zdravějších lesů,“ řekl Turčáni.
Lesy ČR mají v letošním roce v plánu vytěžit třináct milionů kubíků dřeva, které zasáhla kůrovcová kalamita. Zároveň stát mezi obce a další vlastníky lesů rozdělí 1,2 miliardy korun na zalesňování holin, to je zhruba dvojnásobek toho, co stát vyplatil v roce 2017.
